Zpráva o očekávané dlouhodobé rovnováze mezi nabídkou elektřiny a plynu (2016)

Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávy o vývoji energetiky v jednotlivých oblastech, které obsahují popis vývoje, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný vývoj hlavních charakteristik, jako jsou výroba, dodávky, spotřeba, zahraniční obchod, bezpečnost dodávek nebo ceny, a to nejméně na horizont příštích 15ti let. MPO tak pro oblast elektřiny a plynu vydalo dokument "Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu", zpracovaný Operátorem trhu OTE, a. s.

Cílem dokumentu je seznámit s analýzami dlouhodobého rozvoje české elektroenergetiky a plynárenství v kontextu celé energetiky včetně zohlednění situace v zahraničí. Vývoj je analyzován do roku 2050 pro několik variant. Pro zpracování materiálu byla využita data od účastníků trhu ze září 2015.

Výstupy a závěry:

• Elektroenergetika
  • Centrálně pojatá energetika klade nejmenší nároky na změny a investice a zajišťuje nejbezpečnější chod s nejvyšší disponibilitou záložních a regulačních výkonů; přináší ale také méně výrazné snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů.
  • Celková poptávka elektřiny by byla pravděpodobně vyšší ve variantě Decentrální, a to především vlivem částečného odklonu od CZT, který by byl z části řešen přechodem k elektřině, především za využití tepelných čerpadel. Síťově pokrývaná poptávka by však byla při vývoji dle varianty. Decentrální výrazně nižší – podíl spotřeby kryté dodávkou z malých decentrálních zdrojů na nejnižší distribuční úrovni může činit 20 % celkové spotřeby, což může výrazně navýšit náklady distribuce elektřiny.
  • Celkově se může decentrální energetika (tedy zdroje na napěťových úrovních nn a vn) v ČR v roce 2050 na krytí poptávky elektřiny podílet nanejvýš 50 %, což zahrnuje limitní nárůst obnovitelných decentrálních zdrojů i limitní nárůst malých zdrojů na plyn. Instalovaný výkon decentrálních zdrojů by za takové situace činil 67 % celkové hodnoty. Decentrálně pojatá energetika umožňuje díky vysokému podílu malých obnovitelných zdrojů nejvýraznější snížení emisí škodlivin a skleníkových plynů.
  • Rozvoj dle Decentrální varianty zásadně mění charakter provozu ES. Decentrální energetika by si vyžádala velmi výrazné úpravy stávající podoby elektrizační soustavy, především: 1. navýšení denní akumulace (o 3,2 GW, což je nárůst o 370 %), 2. použití sezónní akumulace (přibližně 3,8 GW), 3. použití konverze přebytečné elektřiny do tepla v teplárenství a 4. velmi výrazné úpravy sítí, především nízkého napětí, kde by bylo nutno instalovat prostředky k zajištění požadované kvality napětí (akumulace, nové transformační vazby, transformátory s regulací odboček pod zatížením či pokročilé elektronické prostředky).
  • Snižování množství síťově dodávané elektřiny za současného výrazného navyšování investic do technických prostředků pro zajištění chodu s velkým množstvím obnovitelných a decentrálních zdrojů povede k výraznému navýšení měrných nákladů přenosu a distribuce elektřiny a vynutí si velké změny ve výpočtu plateb za dodávku elektřiny.

• Plynárenství:
  • Predikce poptávky po plynu je významně ovlivněna především rozvojem zdrojové základny ES ČR. Výhled vývoje poptávky byl proto řešen jako případová studie. Odhad nárůstu poptávky mezi roky 2015 a 2050 se pohybuje v rozmezí 15 % (Nízkouhlíková varianta z řešení v roce 2015) až 77 % (Decentrální varianta z aktuálního řešení).
  • Žádné z variant nelze z pohledu provedených analýz přiřadit významně vyšší pravděpodobnost; bude záležet na trendu, který bude nastolen na politické úrovni. Proto je třeba kontinuálně pracovat s částmi predikce a ve světle co nejnovějších faktů je sestavovat do co nejpravděpodobnější verze celkové predikce.
  • Všechny varianty předpokládají vysoký nárůst poptávky po plynu především z důvodu vysokého podílu plynu na náhradě energetického a tříděného hnědého uhlí a v přechodném období mezi roky 2035 a 2040 také na pokrytí předpokládaného nesouladu mezi odstavováním stávajících jaderných bloků a realizací bloků nových.
  • Centrálně pojatá energetika bude pravděpodobně znamenat nižší rozvoj poptávky plynu, protože budou ve srovnání s Decentrálním rozvojem méně instalovány zejména malé kogenerace a mikrokogenerace. Pokud by byla decentralizace založena pouze na obnovitelných zdrojích, tento závěr by pozbyl platnosti.
  • Z pohledu provedených analýz je limitem decentrálních plynových zdrojů v ČR přibližně 1 102 MW malé kogenerace a 1 835 MW mikrokogenerace (mikrokogenerace instalována na přibližně 30 % odběrných míst sektorů MO a DOM). Celková spotřeba plynu těchto zdrojů by činila 12,4 TWh na výrobu elektřiny a 19 TWh na výrobu dodávkového tepla ročně.
  • Pro případ nárůstu poptávky dle varianty Decentrální, která představuje horní mez, by bylo při zachování poměru zásobníkové kapacity ke spotřebě plynu na úrovni, kterou vyžaduje Státní energetická koncepce, potřeba mezi roky 2016 a 2050 instalovat přibližně 2 mld. m3 nové zásobníkové kapacity.
  • Pro plynárenství by na rozdíl od elektroenergetiky byl vývoj dle Decentrální varianty příležitostí, jak navýšit výnosnost investic vlivem vyššího využití stávajících i nových zařízení. Decentralizace si vyžádá i v plynárenství zvýšené investice, ve srovnání s elektroenergetikou se však nejedná o navýšení investic zásadním způsobem.

Ke stažení: Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu

Zdroj: MPO