Zpráva o kvalitě pitné vody za rok 2014

Rok 2014 byl již dvacátým prvním rokem rutinního provozu “Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (Monitoringu) i jeho Subsystému II “Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“. Monitoring je realizován podle Usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. Zdrojem dat pro tuto zprávu je informační systém PiVo (IS PiVo) provozovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Díky zákonu o ochraně veřejného zdraví, podle kterého výsledky všech rozborů pitné vody, provedených podle tohoto zákona, musí být vloženy do IS PiVo, jsou ve zprávě zpracovány údaje popisující jakost pitné vody v celé České republice. Snahou autorů předkládané zprávy bylo, aby způsob a forma prezentace výsledků navazovaly na předchozí zprávy z let 2004–2013, a tím byla zajištěna snadná orientace pravidelného čtenáře.

Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro národní zprávu o jakosti pitné vody rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do IS PiVo. Stejná povinnost je uložena zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci státního zdravotního dozoru.

Podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů mohou být do IS PiVo vloženy výsledky rozborů vzorků pouze v tom případě, že jejich analýza byla provedena v laboratoři, která má platné osvědčení o akreditaci, autorizaci nebo o správné činnosti laboratoře. Průběžnou kontrolu zajištění systému QA/QC v těchto laboratořích provádí orgán vydávající osvědčení (ČIA, SZÚ, ASLAB). Orgán ochrany veřejného zdraví (územní pracoviště KHS) ověřuje, zda laboratoř má předepsané platné osvědčení.

Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která transponuje evropskou směrnici Rady 98/83/EC o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Podkladem pro hodnocení radiologických ukazatelů je vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně č. 307/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Základní jednotkou pro posuzování jakosti pitné vody ve veřejném vodovodu je zásobovaná oblast (supply zone) definovaná vyhláškou č. 252/2004 Sb. následovně: „Určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a její jakost je možno považovat za přibližně stejnou. Voda v této rozvodné síti je dodávána jedním provozovatelem, popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu.“.

Ze sítí veřejných vodovodů 4 058 zásobovaných oblastí, které zásobují pitnou vodou 9 868 122 obyvatel, bylo v roce 2014 odebráno 33 265 vzorků, jejichž rozborem bylo získáno a do databáze IS PiVo vloženo 873 396 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody. Limity zdravotně významných ukazatelů limitovaných nejvyšší mezní hodnotou (NMH) byly překročeny v 1 234 případech. Mezní hodnoty (MH) ukazatelů jakosti charakterizujících především organoleptické vlastnosti pitné vody nebyly dodrženy v 8 345 nálezech. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 0,68 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,01 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost překročení MH klesá obdobně z 2,40 % na 0,35 %.

Celkem 7,9 milionů obyvatel (80,02 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí, v nichž v roce 2014 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných NMH. Proti tomu v 79 převážně nejmenších vodovodech zásobujících celkem 13 013 obyvatel bylo nejméně u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 21 vodovodů zásobujících 4 958 obyvatel má pro daný ukazatel v IS PiVo evidovanou platnou dočasnou výjimku. Porovnáme-li tyto údaje s dále uvedenými celkovými počty výjimek, zjišťujeme, že v mnoha zásobovaných oblastech s výjimkou není limitní hodnota překračována trvale, ale jen občasně.

Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2014 v České republice 4 073 212 obyvatel (41,29 %) a 3 592 oblastí (88,52 %) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, 3 821 183 obyvatel (38,73 %) a 289 oblastí (7,12 %) z povrchových zdrojů a konečně 1 971 796 obyvatel (19,98 %) a 177 oblastí (4,36 %) ze smíšených zdrojů.

Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2014 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 50,87 % a povrchové zdroje 49,13 %.
Obsah radionuklidů přítomných v pitné vodě způsobí efektivní dávku v průměru přibližně 0,07 mSv/rok. Příjmem pitné vody je tedy čerpáno 5 % obecného limitu (1 mSv/rok) daného vyhláškou č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně.

Z přímých hlášení pracovníků odboru komunální hygieny krajských hygienických stanic o případně zaznamenaných nákazách, otravách či jiných onemocněních, ke kterým došlo v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných (popř. pro zásobování veřejnosti používaných) studní, vyplynulo, že v roce 2014 byly v jednom kraji (Zlínský) zaznamenány a hlášeny dvě takové události – epidemie, kde zdrojem infekce byla v obou případech zřejmě voda z komerční studny.

V údajích o hodnocení příspěvku pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybraným škodlivým látkám stejně jako v minulých letech jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, která dosahuje hodnoty 5,76 % expozičního limitu pro větší (zásobující nad 5 000 obyvatel) a 6,28 % pro menší zásobované oblasti (hodnoty vypočtené z mediánu). Při použití 90 % kvantilu (koncentrace v pitné vodě) byly získány hodnoty 7,00 % pro větší, respektive 7,58 % pro menší zásobované oblasti. Expoziční zátěž pro trichlormethan se pohybuje kolem 1 %. Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody. Expozici těmto látkám proto není možno exaktně hodnotit, s jistotou lze však říci, že je menší než 1 % expozičního limitu. Akutní poškození zdraví obyvatelstva sledovanými kontaminanty zjištěno nebylo. Expozičním limitem se rozumí odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince.

Pro výpočet předpovědi teoretického zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění v důsledku chronické expozice 12 organickým látkám z příjmu pitné vody byl použit lineární bezprahový model podle metody hodnocení zdravotního rizika. Provedené výpočty ukázaly, že konzumace pitné vody může teoreticky přispět k ročnímu zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění hodnotou přibližně 2x10-7, což znamená 2 dodatečné případy nádorových onemocnění na 10 milionů obyvatel.

V IS PiVo bylo evidováno 155 zásobovaných oblastí, pro které v roce 2014 platila výjimka schválená orgánem ochrany veřejného zdraví. Mírnější hygienický limit (pro ukazatele s NMH), než stanoví platná vyhláška č. 252/2004 Sb., byl nejčastěji určen pro ukazatel dusičnany (59 oblastí zásobujících celkem 44 648 obyvatel). Povolená limitní hodnota se pohybovala v rozmezí 60–85 mg/l. Na druhém místě byl desethylatrazin (11 oblastí, 8 780 obyvatel, limit 0,18–0,4 μg/l). Povolení užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, bylo nejčastěji pro ukazatele pH (20 oblastí, 6 549 obyvatel, limit 5,0–5,8), mangan (12 oblastí, 3 302 obyvatel, limit 0,3–2,00 mg/l) a železo (11 oblastí, 17 469 obyvatel, limit 0,3–1 mg/l).

Ve 129 oblastech byla udělena výjimka pro 1 ukazatel jakosti pitné vody, v 15 oblastech platila výjimka pro 2 ukazatele, v 9 oblastech pro 3 ukazatele, v 1 oblasti pro 4 ukazatele a v 1 oblasti pro 7 ukazatelů. Obyvatelé postižených oblastí jsou o schválených výjimkách povinně informováni, ať už z nich vyplývá či nevyplývá nějaké omezení spotřeby vody pro některou skupinu obyvatel (obvykle kojence a malé děti nebo těhotné ženy).
Podle záznamů v IS PiVo platil ve 35 zásobovaných oblastech zásobujících 7 936 obyvatel alespoň po část roku 2014 zákaz užívání vody jako vody pitné. Z toho úplný zákaz platil ve 26 oblastech (6 430 obyvatel) a omezený zákaz pak v 9 oblastech (1 506 obyvatel).

Z údajů získaných v rámci standardního chodu celostátního monitoringu jakosti vod v letech 2004 až 2014 lze konstatovat, že v tomto období docházelo k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody. Toto konstatování platí pro celorepublikové zpracování výsledků a nevylučuje, že v některých vodovodech nemohlo dojít k výraznému zhoršení nebo (spíše) zlepšení stavu.

Do IS PiVo byly rovněž vloženy výsledky rozborů 6 082 vzorků pitné vody odebraných v roce 2014 ze 2 673 využívaných studní (312 veřejných studní a 2 361 komerčních studní). Z celkového počtu 140 378 stanovených hodnot ukazatelů jakosti pitné vody byly limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH překročeny v 673 případech (0,48 % z počtu stanovení ukazatelů limitovaných NMH). Celkem bylo zaznamenáno 5 540 případů (3,90 %) nedodržení limitních hodnot ukazatelů jakosti.

Dokument ke stažení:

• rok 2014 (2,11 MB)

Zdroj: Státní zdravotní ústav