Zpráva EEA o indikátorech životního prostředí pro rok 2018

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila třetí aktualizovanou hodnotící zprávu o indikátorech životního prostředí – na podporu monitoringu 7. akčního programu EU pro životní prostředí (7EAP). 7EAP vytváří zastřešující rámec pro všechny politiky EU v oblasti životního prostředí od roku 2014 do roku 2020. Zpráva přináší přehled o pokroku při dosahování 29 cílů evropské environmentální politiky, které jsou stěžejní pro naplnění 3 klíčových priorit 7EAP.

Tři hlavní klíčové priority, na které se zpráva zaměřuje:

1. Chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství Unie

2. Změnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje

3. Chránit občany Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky

Stejně jako v případě prvních dvou vydání zpráva prostřednictvím 29 indikátorů hodnotí, zda Evropská Unie je či není na správné cestě k dosažení tří klíčových priorit do roku 2020.

Klíčová zjištění:

Chránit přírodu a posílit ekologickou odolnost: Negativní dopad na přírodní bohatství EU přetrvává až do takové míry, že EU nesplní do roku 2020 téměř žádné stanovené cíle. Například populace ptačích druhů – jež jsou klíčovým indikátorem biologické rozmanitosti – stále vykazují klesající trend. Velkým problémem zůstává i nadále nadměrný rybolov.

Posílit udržitelný a efektivní růst s nízkými emisemi uhlíku: EU je na dobré cestě ke splnění cílů týkajících se klimatu a obnovitelné energie do roku 2020, ale zatím není jisté, zda EU dosáhne svých cílů v oblasti energetické účinnosti. Produkce odpadů se zvýšila, zatímco snižování dopadu spotřeby a výroby na životní prostředí je pro oblast bydlení nejisté a velmi nepravděpodobné v oblastech spotřeby potravin a mobility.

Účinně řešit hrozby související s blahobytem a zdravím lidí: V posledním desetiletí došlo k výraznému snížení emisí látek znečišťující ovzduší a vodu, ale přetrvávající klíčovou obavou zůstává kvalita ovzduší a hladina hluku v městských oblastech a dále emise amoniaku, které vznikají především ze zemědělské výroby a za poslední 3 roky se stále zvyšují. Dalším přetrvávajícím rizikem jsou chronické účinky chemických látek.

Tabulka: Přehled 29 indikátorů dle tří klíčových priorit 7. akčního programu životního prostředí (podrobnější informace k jednotlivým indikátorům jsou dostupné ZDE.

Zdroj: CENIA (EEA)