Zdravotní rizika při nakládání s biodegradabilním odpadem

Nakládání s BRO může s sebou přinášet nebezpečí rozšiřování pathogenních organismů pro lidi a zvířata i rostliny. Kromě výskytu pathogenních mikroorganismů v konečném produktu zpracování je třeba sledovat i možnost jejich šíření během celého procesu nakládání s BRO. Mezi nakládání s BRO patří shromažďování a sběr odpadu, jeho transport do místa dalšího zpracování, vlastní zpracování a využití. Při těchto operacích jsou pracovníci vystaveni bioaerosolům, které při manipulacích vznikají. Bioaerosoly obsahují i různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být pathogenní či mohou mít alergizující účinek. Vzniká tak nebezpečí ohrožení pracovního prostředí i emisí do ovzduší. Proto musí být věnována zvýšená pozornost pracovní hygieně v těchto provozech a službách.
Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Mikroorganismy z BRO mohou ohrozit lidské zdraví
- vyvoláním infekčních onemocnění,
- vyvoláním alergií,
- produkcí toxických látek.
Domácí odpady pravidelně obsahují podle dostupné literatury ve většině vzorků bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia Pseudomonas. Avšak byly nalezeny i další rody bakterií jako Salmonella, Hafnia, Aeromonas, Escherichia, Acinetobacter, Staphylococcus a Kluyvera. Ty se však vyskytovaly jen v menšině vzorků. Při zacházení s těmito odpady, jejich kompostování, sběru a dopravě jsou ohroženi především citliví lidé a lidé s chorobami dýchacích cest.
Nejběžnějšími alergeny například při kompostování a manipulaci s bioodpady jsou spory plísní. Jejich četnost je velká proto, že plísně se množí růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Teplo, které vzniká při hnití bioodpadu, podporuje růst plísně pathogenní pro lidi Aspergillus fumigatus. Spory této plísně vyvolávají alergické reakce a dále tyto plísně produkují toxické látky s alergizujícími účinky. Toxické účinky se projevují jen při velmi vysokých koncentracích spor, alergické reakce na spory se však i citlivých jedinců mohou objevit i při velmi nízkých počtech.

Zbytky potravin
Odpady z veřejného stravování a kuchyňské odpady od obyvatel patří mezi biologicky rozložitelné odpady a současně podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady ES č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě (dále jen N 1774). Náleží mezi vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
V minulých letech bylo obvyklé zkrmování těchto odpadů hospodářskými zvířaty. Zákaz zkrmování odpadů z restauračních provozů hospodářskými zvířaty platí od 1. ledna 2001 na základě vyhlášky č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech. Již vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se prováděl zákon o krmivech, mezi zakázané látky řadila odpady z restauračních provozů, které nebyly ošetřeny způsobem usmrcujícím původce zvířecích nákaz. Zákaz zkrmování platí pro zvířata, která jsou využívána jako potrava pro lidi.
Obecné požadavky na separaci, shromažďování a uskladnění odpadů v místě jejich vzniku jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Jedná se o horizontální právní předpis, kterým se stanovují obecné hygienické předpisy pro všechny stupně výroby, zpracování a distribuce potravin, včetně postupů k ověřování shody s těmito postupy. Pro třídění odpadů z domácností žádná pravidla kromě obecných hygienických požadavků žádný předpis neuvádí.
Kodex hygienické praxe pro předvařené a vařené potraviny ve veřejném stravování (Ode of Hygienic Practice for Precooked and Cooked Foods in Mass Catering) který přijala Komise pro Kodex Alimentarius na svém 20. zasedání již v roce 1993 doporučuje zásady nakládání s odpady v kuchyních a přípravnách.
Shromažďovaní vedlejších produktů a odpadů má být v jednorázových sběrných prostředcích odolných proti netěsnostem nebo v řádně označených kontejnerech na opakované použití. Ty by měly být těsně uzavřeny nebo zakryty a odváženy z pracoviště, jakmile se naplní nebo po každé pracovní směně, a umísťovány (jednorázové prostředky) nebo vyprazdňovány (kontejnery na opakované použití) do zakrytých shromažďovacích kontejnerů, které se nikdy nesmějí dostat do kuchyně. Sběrné prostředky na opakované použití je třeba čistit a dezinfikovat pokaždé, když se vracejí do kuchyně.
Shromažďovací kontejnery mají být uchovávány v uzavřeném prostoru vyhrazeném pro tento účel a odděleném od skladů potravin. V těchto prostorech je třeba udržovat co nejnižší teplotu, dobře je větrat, chránit před hmyzem a hlodavci. Prostory by měly být snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné. Odpadní kontejnery je třeba čistit a dezinfikovat po každém použití. Krabice a obaly je třeba ihned po vyprázdnění odstranit za stejných podmínek jako odpad.

Zimová M., Matějů L.
Státní zdravotní ústav Praha
E-mail: mzimova@szu.cz
 

Zdroj: OF 3/2009