Zázrak v poušti

Izrael je ve světě ekologů známý především díky své specifické vodohospodářské situaci. Jednou ze společností, která se na budování této výjimečnosti podílí, je francouzsko-izraelská firma S. A.S. Instruments, Research & Development. S představiteli firmy jsme se měli příležitost setkat osobně v rámci procesu Ověřování environmentálních technologií (EU ETV). Při této příležitosti vznikl nápad udělat rozhovor nejen o historii firmy, ale i o celkové ekologické situaci v Izraeli, v rámci níž se činnost firmy dlouhá léta odehrává. Své otázky jsme zaměřili na produktovou ředitelku společnosti Olu Volodshikovou.

V okolí Tel Avivu spadne jen třetina srážek, na které jsme zvyklí ve střední Evropě. Tři čtvrtiny všech srážek v Izraeli spadnou od prosince do února a na pouhou třetinu země. Klimatické podmínky tedy z větší části vysvětlují nedostatek vody v Izraeli. Ovšem není to jediný zdroj „zkázy“. Jaké další faktory přispěly ke špatné vodohospodářské situaci?

Ještě před 70 léty Izrael byl neosídlenou zemí s populací pouhých 806 000 obyvatel, za pět desetiletí se populace zdesetinásobila. V průběhu tohoto období Izrael prošel intenzivním procesem industrializace. Dnes je Izrael jednou z nejvíce obydlených zemí na světě s více než 8,5 miliony obyvatel, kteří sídlí na území o velikosti New Jersey, jehož hustota osídlení je překvapivě větší než v Indii. Po masivní industrializaci země následoval proces hromadní urbanizace, to všechno vedlo ke vzniku řady ekologických problémů.

Nedostatek vody byl vždy velkým problémem v Izraeli. Zvýšená poptávka po vodě je důsledkem růstu obyvatelstva, vývoje průmyslu a zemědělství. To vedlo k nadměrnému čerpání vody, což zhoršilo její kvalitu. Navíc kvalita vody vždy závisela na způsobu hospodaření v zemědělství a průmyslu.

Významným důsledkem nadměrného využívání zdrojů vody je rychlé vysychání Mrtvého moře. Dvě hlavní pláže v zemi byly uzavřeny kvůli nebezpečí závrtů a mnoho dalších kilometrů je obklopeno ostnatým drátem.

Jak se Izraeli podařilo situaci zlepšit?

Aby se problém s nedostatkem vody vyřešil, bylo postaveno 6 odsolovacích stanic proměňujících víc než 600 milionů m³ mořské vody na sladkou ročně, což činí více než 30% celkové roční spotřeby vody v Izraeli. Kromě toho, jak je známo, Izrael recykluje 70% odpadních vod (350 milionů m³ ročně), které využívá pro zavlažování, což z nás činí světovou velmocí v oblasti znovuvyužití odpadních vod. Izrael je „bohatý“ na brakické vodní zdroje. Proto zde bylo vyvinuto velké množství druhů zeleniny a ovocí odolných vůči brakické vodě. Stejně tak byly vyvinuty vysoce účinné technologie ředění brakické vody, které potřebují jen malé procento sladké vody k tomu, aby byla brakická voda přizpůsobena k zavlažování.

Opusťme na chvíli vodu a věnujeme se dalším aspektům životního prostředí. Podle údajů Ministerstva životního prostředí Izraele každý rok 800 lidi v Izraeli umírá na následky znečištění ovzduší. Co jsou největší zdroje znečištění?

Hlavním zdrojem znečištění ovzduší jsou prašné bouře, což je přírodní jev způsobující pohyb písku ze Sahary směrem k Izraeli.

Kromě toho izraelská největší města tj. Jeruzalém, Tel Aviv a Haifa, stejně tak průmyslová centra, jako Ašdodu a Beerševa, čelí vážným problémům znečištění ovzduší způsobeným průmyslem a dopravními emisemi. V roce 2008 Knesset (izraelský parlament) přijal zákon o ochraně ovzduší, na jehož přípravě spolupracovaly i ekologické organizace. Tento zákon sjednotil dosavadní roztříštěné zákony o ochraně ovzduší do jediného soudržného rámce. Je považován za nejdůležitější právní předpis v oblasti životního prostředí za poslední desetiletí v Izraeli (Pozn. red.: jedná se o takzvaný Zákon o čistém ovzduší vypracovaný ekologickou organizaci Adam Teva V'Din). V jeho důsledku byly po celém Izraeli zřízeny monitorovací stanice, které jsou umístěny v centrech s velkou hustotou obyvatelstva a v blízkosti hlavních dopravních uzlů. Údaje o emisích shromážděné těmito monitorovacími stanicemi ukazují celkový pokles znečištění v posledních letech.

Park Chiriya založený na obrovské skládce je známý na celém světě. Někdejší obří hromadu komunálního odpadu se podařilo proměnit na kvetoucí sad a zároveň ukázku udržitelné zahradní architektury. V jakém stavu se nachází odpadové hospodářství ve zbytku Izraele?

Až do nedávné doby plocha skládek po celé zemi neustále rostla. Většina z nich byla špatně naprojektována a řízena, a mnohé z nich dosáhly své maximální kapacity. Přitom žádná alternativa nebyla v dohledu. Neustálé odklady v procesu schvalování nových skládek, z nichž mnohé byly způsobeny NIMBY efektem, ponechaly asi dvě třetiny populace Izraele bez komplexního řešení nakládání s odpadem. Dneska máme mnohem lepší výhledy do budoucna. Vláda se rozhodla, že nelegální skládky budou uzavřeny a odpady budou přemístěny na schválená místa skládek.

Dnešní politika vyzývá k posunu od skládkování k integrovanému přístupu založenému na předcházení vzniku odpadu a recyklaci.

Blízkovýchodní konflikt trvá od nepaměti. Mají válečné konflikty vliv na životní prostředí v Izraeli?

Válka rozhodně má vliv na životní prostředí. Je hlavně neustále přítomná v podobě hrozby ekologické katastrofy způsobené odstřelováním raket. Za poslední desetiletí na Izrael jich bylo odstřeleno víc než 15 000. Například zásah místa skladování chemikálií nebo ropy může způsobit kolosální tragédii. Proto Izrael investuje značné prostředky do ochrany rizikových míst a populačních center.

Co bylo primárním impulzem k založení vaší firmy? Kdy byla založena a co bylo jejím prvním projektem?

S.A.S byla založena v roce 1988. Zakladatelé (dva inženýři) se rozhodli bránit nedostatku vody ředěním brakické vody se sladkou. Myšlenka využití všech dostupných vodních zdrojů vznikla už během jejich studia zemědělské techniky v Izraelském institutu technologii v Haifě (Technion). V roce 1988 firma vyvinula jedinečný počítačový systém na zavlažování, který umožňuje zákazníkovi kontrolovat nejen zavlažovací proces, ale i hladinu obsahu soli ve vodě. Je to možné díky integraci vodních zdrojů s různou úrovní slanosti, zákazník pak může nastavit jiný obsah soli pro každou plodinu zvlášť.

Jaké překážky se vyskytly během realizace projektu?

V průběhu prvních let po zavedení této technologie jsme čelili mnoha překážkám. Například nedostatku paralelní infrastruktury brakických a sladkovodních systémů. V současné době je využití ředících počítačových systémů SAS široce rozšířeno v pitných i zavlažovacích vodních systémech. Do roku 2012 bylo využito více vody díky ředění (což stálo pouze několik milionů dolarů), než prostřednictvím odsolování mořské vody (což jsou investice v řádu miliard).

Kdo jsou vaši nejčastější zákazníci?

Naši klienti jsou jak soukromí zemědělci, tak i Statní vodárenská společnost Mekorot. Jsou mezi nimi i obce a průmyslové firmy po celém světě.

Podílíte se momentálně i na nějaké výzkumné činnosti?

Souběžně s vývojem počítačových technologií se naše firma podílí na výzkumu a vývoji sanačních technologií, nejvýznamnějším z nich je XOiler. XOiler získal patent a schválení Ministerstva ochrany životního prostředí Izraele jako prostředek na sanaci půdy kontaminované oleji a těžkými kovy.

Co je tak objevného na Xoileru?

Jedná se o dekontaminační činidlo šetrné k životnímu prostředí, je zároveň bezpečnou a nákladově efektivní technologii sanace půdy a vody. XOiler může být použit jak pro sanaci půdy in-situ, tak i pro sanaci ropných skvrn z vodní hladiny. Absorbuje a zapouzdří kontaminant a jeho sloučeniny a okamžitě stabilizuje a neutralizuje jejich znečišťující činnost. Účinnost XOileru se vztahuje na všechny ropné deriváty včetně VOC a pachů, těžkých kovů a širokou škálu pesticidů a herbicidů. Momentálně se XOiler používá například jako dekontaminační činidlo ve velkém projektu zaměřeném na sanaci půdy na území bývalé čistírny odpadních vod v Beerševě, kde se později vybuduje městský park. Místní půda silně znečištěna ropnými deriváty a těžkými kovy bude vyčištěna za několik měsíců.
 

Nestaly vám v cestě byrokratické překážky, jak je zvykem v Evropě?

Ve skutečnosti trvaly roky testování a byrokratického úřadování, než jsme získali schválení, hlavně kvůli špatné kompetenci některých úředníků, neustálené praxi úřadů a časově neregulovaným zákonům v oblasti dekontaminace půdy. Nicméně v průběhu posledního desetiletí Izrael přijal evropské a americké EPA  směrnice (pozn.red.: Agentura pro ochranu životního prostředí USA) a oboje byly schváleny. Izrael má velký objem kontaminované půdy. Kontaminace způsobená léty nešetrného zacházení se týká více než 1000 kontaminovaných oblastí, jejichž sanaci Ministerstvo ochrany životního prostředí plánuje uskutečnit v rámci 25 let.

Plánujete expandovat i do evropských zemí?

Ano, naším cílem je dostat se na evropský trh sanace půdy a vody. Nyní jsme v procesu Ověřování environmentálních technologií (EU ETV Environmental Technology Verification), které nám poskytuje České ekologické manažerské centrum v Praze.

ETV je marketingovým nástrojem, který pomáhá při uplatnění výrobků na zahraničních trzích. Lze jej využít k přesvědčení investorů, kupců
a grantových agentur o inovativnosti řešení, prokázání shody s právními předpisy apod.

V tomto roce vznikne mezinárodní norma ISO 14034, která řeší mezinárodní uznatelnost tohoto systému ověřování.

České ekologické manažerské centrum (CEMC) je akreditováno v technologických oblastech „Úprava, čištění a monitorování vody“ a „Materiály, odpady a zdroje“.

Obr.1: Před zahájením sanace půdy na území bývalé čistírny odpadních vod v Beerševě, kde se později vybuduje městský park

Autor: Kristina Veinbender, veinbender@cemc.cz

Zdroj: Odpadové fórum č. 6/2016