Zástupci MŽP jednali v Bruselu o kvalitě ovzduší

Delegace vedená náměstkem pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů Vladislavem Smržem dnes prezentovala v Evropské komisi (Komise) kroky České republiky v oblasti ochrany a kvality ovzduší. Česko a s ním 18 členských států Evropské unie zatím nedosáhlo na evropské limity kvality ovzduší. Evropská komise dnes na jednání k ovzduší pozvala vedle ČR i zástupce z Německa, Maďarska, Itálie, Francie, Španělska, Slovenska, Rumunska a Velké Británie.

Cílem jednání podle pozvánky zaslané z Komise byla možnost vybraných států prezentovat své aktuální kroky a opatření zaměřené na ochranu ovzduší a především na dodržování limitů vyplývajících z evropských směrnic. S kvalitou ovzduší, respektive dodržováním limitů dle evropských směrnic, má totiž problém 18 členských států EU a Komise se všemi státy vede řízení o porušení Smlouvy o EU. V Česku jsou místně překračovány denní limity pro koncentrace oxidu dusíku, který pochází nejčastěji z automobilové dopravy a velké energetiky, a limity na koncentrace prachových částic PM10, které u nás do ovzduší vypouštějí nejvíce lokální topeniště. „Kvalita ovzduší zůstává naší nejvyšší prioritou,“ upozorňuje náměstek Smrž z Ministerstva životního prostředí. Zástupcům Komise dnes prezentoval ty nejdůležitější kroky, které v České republice vedou k postupnému zlepšování kvality ovzduší a do roku 2020 by měly naplnit i limity vyplývající z evropských směrnic.

Ministerstvo k řízení kvality ovzduší v ČR přijalo v posledních pár letech několik na sebe navazujících strategických dokumentů. Národní program snižování emisí ČR, který obsahuje opatření na národní úrovni (identifikuje klíčové dopravní stavby, zejména obchvaty, definuje legislativní rámec, počítá s dotační podporou apod.), dále Programy zlepšování kvality ovzduší, které vycházejí ze zákona o ochraně ovzduší, jsou vydávány pro všechny zóny a aglomerace v ČR a obsahují soubory konkrétních opatření na regionální úrovni (obchvaty v gesci krajů a obcí, opatření na stacionární zdroje vč. emisních stropů a zpřísňování podmínek provozu průmyslových zdrojů v kompetenci krajů, opatření pro domácnosti a zemědělství apod.) a zastřešující Střednědobou strategii (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší.

MŽP se ve svých krocích aktuálně soustřeďuje především na opatření zaměřená na domácnosti v podobě běžících kotlíkových dotací. Jejich cílem je vyměnit do roku 2022 minimálně 80 tisíc starých neekologických kotlů za nové ekologické a úsporné jak z pohledu emisí, tak i nákladů na jejich provoz. „Z evropských fondů (OPŽP 2014-2020) na výměny máme celkem 9 mld. Kč. Zároveň od loňského roku platí možnost kontrol povozu kotlů přímo v domácnostech vyplývající z novely zákona o ovzduší a rok 2016 byl také prvním rokem, kdy musely všechny kotle i v domácnostech projít povinnou revizí a údržbou. Od letošního roku je také už nemožné na trh uvádět kotle horší než 4. emisní třídy a od září roku 2022 bude plně zakázán provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy. Předpokládáme, že tato opatření dohromady budou mít další zásadní vliv na snížení znečištění ovzduší,“ pokračuje náměstek Smrž.

V oblasti průmyslu poskytlo MŽP v minulosti miliardové dotace na ekologizaci průmyslových zdrojů, a to jak z aktuálního OPŽP 2014 – 2020, tak z OPŽP 2007-2013. Rokem 2017 skončily výjimky pro velké průmyslové znečišťovatele v Polsku, což povede k dalšímu zlepšení kvality ovzduší u nás. Až 40 % místního znečištění v Moravskoslezském kraji totiž pochází z polské strany, přičemž průmyslové emise z Polska se na znečištění podílejí zhruba z 30 %.

S nárůstem počtu osobních automobilů roste zatížení ovzduší z dopravy. „Na ni se v následujících letech mimořádně soustředíme. Už nyní poskytujeme dotační podporu v této oblasti, a to na různé formy ekologické dopravy, jak veřejné, tak osobní, na zavádění nízkoemisních zón či na vypracování plánů regulace dopravy v případě smogových situací. Je ale potřeba rychle realizovat další opatření z Národního akčního plánu čistá mobilita společně s dalšími rezorty. Stejně tak by obce neměly dlouho čekat na výstavbu obchvatů. S tím by měla pomoci novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), kterou jsme prosadili v loňském roce,“ vyjmenovává další kroky ministerstva náměstek Smrž.

Náměstek Smrž dnes také zástupce Komise požádal, aby při realizaci opatření byli členským státům partnerem a v rámci svých možností je podporovali. „Imisní limity platí pro celou EU bez ohledu na odlišnou strukturu ekonomiky, geografické i morfologické a meteorologické podmínky. Sankce pro všechny státy, které se ochraně ovzduší mimořádně věnují, a mezi ně patří i Česká republika, problém s kvalitou ovzduší nevyřeší. Komise by nám měla být oporou a na úrovni Evropy zjednodušovat pravidla pro čerpání evropských fondů, zjednodušit legislativu v oblasti EIA, nebo například cílit legislativu v oblasti dopravy na vymontované DPF filtry a aktivně vstupovat do řešení přeshraničního přenosu znečištění mezi státy,“ komentuje výstupy z jednání náměstek Smrž.

EK zemím unie: Lépe chraňte čistý vzduch nebo půjdete k soudu

Pokud členské země Evropské unie bezodkladně neodstraní své nedostatky v ochraně čistého ovzduší, nebude Evropská komise váhat s právními kroky vůči nim. Novinářům to po jednání s představiteli ministerstev životního prostředí devíti států, včetně České republiky, řekl komisař pro životní prostředí Karmenu Vella. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase dal Vella státům čas na doplnění jejich návrhů do konce příštího týdne.

"Slyšeli jsme dnes některé pozitivní nápady. Ale na první pohled nestačí ke změně celkového obrázku. Bez nových a funkčních opatření nebudou v mnoha případech standardy kvality ovzduší dodržovány po řadu měsíců i let, někdy i po roce 2020," upozornil Vella.

Pozváni byli na dnešek nejen zástupci ČR, ale také Německa, Španělska, Francie, Itálie, Maďarska, Rumunska, Slovenska a Británie. Na limity nedosáhlo celkem 18 zemí. Komise chce podle Velly s devítkou zemí spolupracovat a pomoci jim splnit limity, které se samy zavázaly dodržovat a kterých měly dosáhnout v letech 2005 a 2010. Limity se týkají klíčových znečišťujících látek, jako je oxid dusičitý (NO2) či prachové částice.

"Ještě dnes, v roce 2018, umírá každý rok předčasně 400.000 lidí kvůli rozsáhlému a výraznému zanedbávání tohoto problému," podotkl na tiskové konferenci Vella. V Česku je to okolo 4000 úmrtí ročně.

Náměstek českého ministra životního prostředí Vladislav Smrž po schůzce ČTK řekl, že komise s Českem problém řeší už několik let a naposledy do Prahy poslala své takzvané "odůvodněné stanovisko".

V Česku jsou místně - a to jen na třech místech v zemi - překračovány denní limity pro koncentrace oxidu dusíku, který pochází nejčastěji z automobilové dopravy a velké energetiky, a limity na koncentrace prachových částic (PM10), které v ČR do ovzduší vypouštějí nejvíce lokální topeniště.

"My jsme se snažili panu komisaři vysvětlit, že my s tím děláme. Máme národní plán snižování emisí, lokální plány zlepšování kvality ovzduší. Imisní situace se zlepšují. Průmysl je na nejlepších dostupných technologiích," vypočítal náměstek Smrž.

Připomněl, že Česko bude investovat devět miliard korun do výměny 80.000 až 100.000 kotlů na moderní. V dopravě se Česko soustředí na podporu veřejné dopravy. "My potřebujeme komisi v tom, aby přestala extenzivně vykládat například směrnici EIA (o posuzování vlivu na životní prostředí), aby nám to nekomplikovalo výstavbu významných obchvatů ,jako je Praha, Frýdek-Místek, Brno. A mohli jsme také stavět železnice. Potřebujeme pomoc s filtry prachových částic v autech, protože se jedná o legislativu na evropské úrovni," doplnil.

Zdroj: MŽP, ČTK