Zástupce MŽP: Přeprava nebezpečných odpadů se bude ohlašovat v papírové podobě

Protože ještě není v provozu elektronický systém ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, tak bude ohlašování v příštím roce probíhat papírově, uvedl Mgr. Jakl z MŽP na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2017. Řečníci se shodli na tom, že pro rychlejší rozvoj oběhového hospodářství je zapotřebí silnějších ekonomických stimulů a dále, že jeden ze zásadních problémů Evropy je obrovská surovinová závislost na zbytku světa. ČR například dováží pro průmyslovou výrobu až 80 % surovin.

Dopolední blok patřil legislativě, především té připravované. Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl z Ministerstva životního prostředí zdůraznil nepalčivější problém posledního období, a sice, jak se bude od nového roku ohlašovat přeprava nebezpečného odpadu. „Jelikož ještě není v provozu elektronický systém ohlašování přepravy nebezpečných odpadů, bude ohlašování probíhat v papírové podobě, a to podle § 40 odst. 8 odpadového zákona“, řekl Mgr. Jakl. Dále představil novou vyhlášku o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, která míří do Sbírky zákonů, a novelu vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky. Nechyběla ani zmínka o nových odpadových zákonech, které se ovšem v legislativním procesu opět brzdí po té, co je legislativní rada vlády už podruhé poslala k přepracování.

MUDr. Marie Adámková z Ministerstva životního prostředí pak shrnula aktuální chemickou legislativu a z ní vyplývající povinnosti. Nejaktuálnější je nový biocidní zákon, účinný od září 2016, z něhož vyplývá oznamovací povinnost směsí nebo detergentů do 21. března 2017.

Ředitel České asociace odpadového hospodářství Ing. Petr Havelka přispěl aktuálními grafy a srovnáním stavu odpadového hospodářství u nás a v Evropě. Krátce se zastavil u cílů Plánu odpadového hospodářství ČR a okomentoval některé části připravovaného odpadového zákona.

Dopolední blok uzavřel za Svaz průmyslu druhotných surovin Ing. Petr Šulc, který se zaměřil na povinnosti původců odpadu vyplývající z aktuálního odpadového zákona a pak přešel k oběhovému hospodářství. „Největší problém České republiky je obrovská surovinová závislost na zemích třetího světa a Číny“, řekl Ing. Šulc.

Obecně se řečníci dopoledního bloku shodli na tom, že pro rychlejší rozvoj oběhového hospodářství je zapotřebí silnějších ekonomických stimulů v podobě daňového zvýhodnění recyklátů, aby byl zajištěn jejich dostatečný odbyt.

Odpoledne ve znamení oběhového hospodářství

Právě Oběhovému hospodářství pak patřil první odpolední blok, zaměřený na příklady z praxe. Publikum po obědě doslova strhnul první odpolední řečník -generální ředitel firmy SUEZ Využití zdrojů a.s., Dipl. Ing. Zdeňěk Horsák, Ph.D., který se zaměřil na možnosti využití odpadů jako zdrojů. Jako největší problém stejně jako Ing. Šulc označil obrovskou surovinovou závislost Evropy na zbytku světa. ČR dováží pro průmyslovou výrobu až 80 % surovin. „Suroviny se ale mezi roky 2002 a 2010 zdražily o 150 %, což je hybatel oběhového hospodářství v Evropě“, řekl Ing. Horsák.

Jak uvedl dále: „Podle našich propočtů (firmy SUEZ Využití zdrojů a.s., pozn. redakce) by až 9,6 mil. tun odpadu v ČR mohlo skončit zpět v surovinách a dostat ho opět do průmyslu, pokud ovšem změníme paradigma nakládání s odpady. V praxi ale musí spolupracovat odpadáři s výrobci a spotřebiteli, změnit systém třídění a recyklace, investovat do technologií, abychom odpad mohli dostat zpět do surovin. Měli bychom se k tomu postavit všichni, abychom brzo nepotřebovali místo jedné planety dvě. Není to jen na legislativcích, je to na nás všech“. Svá slova pak podložil několika konkrétními příklady.

Jeden příklad oběhového hospodářství v praxi přišla osobně prezentovat Ing. Klára Ptáčková z Linde Vítkovice a.s., když ve velmi zajímavé přednášce představila využití acetonu z odpadních acetylenových lahví.

Závěr patřil dozoru

Konferenci uzavřel blok zástupců oddělení odpadů České inspekce životního prostředí. Ing. Lukáš Kůs promluvil o kontrole odpadového hospodářství. Z oblasti kontrol zařízení k odstraňování odpadů zmínil jako největší problém obcházení poplatkové povinnosti při nakládání s odpadem v rámci 1. fáze provozu skládky. Při odstraňování odpadů se poplatek platí, kdežto při využívání odpadů ne. Proto lze až polovinu skládkovaných odpadů vydávat za technické zabezpečení skládky, konstrukční prvky skládky nebo certifikované výrobky na stavbu skládek. Nejčastější zjišťovaná pochybení se pak týkají nakládání s odpadní výkopovou zeminou ze stavební činnosti, jež je velmi často prováděno mimo hranice zákona o odpadech a zemina je ukládána na místa mimo určené deponie, aniž by subjekt měl zájem o její další využití. „Zemina může být i vedlejším produktem, pokud splní podmínky § 3 odst. 5 písm. a) až d) odpadového zákona. Subjekt ale musí vykázat: Souhlas příslušného stavebního úřadu k využití, dokumenty prokazující zajištění využití a rozbory dle vyhlášky č. 294/2005 Sb.“ upřesnil Ing. Kůs.

Konferenci uzavřel Mgr. Martin Marko, který ve svém příspěvku přiblížil kontroly České inspekce životního prostředí v oblasti chemických látek. Kromě kontrol týkajících se bezpečnostních listů, balení podle CLP a dalších zákonných povinností, zmínil například málo známé povinnosti internetových obchodů při nakládání s chemickými látkami. Část příspěvku se pak týkala využití různých druhů spektrometrů při kontrolách chemického složení látek a směsí. Tímto způsobem lze snadno a velmi rychle odhalit například závadné šperky nebo falešnou slonovinu.

Konferenci Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2017 pořádal odborný portál pro podnikové ekology ENVIprofi, který již chystá druhý ročník. Ten by se měl konat 20. listopadu 2017.