Zákon o odpadech: ČR vs. SR

Podpisem prezidenta Miloše Zemana z 31.5.2013 byla v Česku schválena novela zákona o odpadech, která bude platit od října. Ve srovnání se slovenskými zákonem přináší pro ty, kteří nakládají s odpady, většinou pozitivní změny.

POH
Jedním z hlavních cílů české novely je snížení administrativní zátěže pro subjekty, které nakládají s odpady. Podstatnou změnou je, že původci odpadů - fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání - nebudou muset vypracovávat svůj vlastní plán odpadového hospodářství. V oblasti komunální sféry nebudou muset mít v ČR vlastní plán ani obce, které neprodukují více než 10 tun nebezpečných nebo 1000 tun ostatních odpadů.

Zrušení povinnosti pro podnikatelskou sféru mít vypracován plán představuje výrazné usnadnění administrativní zátěže. Z pohledu komunální sféry limit 1000 tun ostatních odpadů překročí zřejmě jen města a větší obce av takovém případě lze diskutovat o účelnosti vypracování takových plánů, které budou pokrývat jen část obyvatelstva a samospráv.

Na Slovensku musí mít Program odpadového hospodářství každý původce, který ročně nakládá s více než 10 tunami nebezpečných odpadů nebo 100 tunami ostatních odpadů. Povinnost platí jak pro komunální i pro průmyslovou sféru.

Hlášení statistikům
Českým samosprávám se ruší povinnost zasílat informace o odpadech Českému statistickému úřadu. U nás obce zasílají informace zejména statistickému úřadu a ve stanovených případech i orgánům státní správy odpadového hospodářství. Česká cesta je dobrý krok. Údaje o ročním nakládání s odpady našich samospráv obsahují množství nesprávných údajů, které následně statistici jen shrnou a publikují jako oficiální údaje o produkci komunálních odpadů.

Odpadový hospodář
V českých podmínkách zákona o odpadech je definovaná funkce odpadového hospodáře. Tato osoba odpovídá za odborné nakládání s odpady u původců odpadů nebo oprávněné osoby. Odpadový hospodář mohl doposud provádět takovou činnost maximálně pro pět původců odpadů a oprávněných osob. Novela zrušila tuto hranici.

Slovensko takovou pozici v odpadovém hospodářství nemá zavedenou. MŽP SR ji chtělo aplikovat ve staženém zákoně o odpadech. Slovensko však má zavedenou povinnost mít odborně způsobilou osobu pro autorizované činnosti, tedy pro využití a zpracování elektroodpadů, starých vozidel, olejů a baterií. Zodpovědnost za odborné nakládání v tomto případě lze přirovnat k funkci odpadového hospodáře u západních sousedů.

Nakládání s NO
Český zákon o odpadech věnuje velkou pozornost i nakládání s nebezpečnými odpady. Mimo jiné se novelou zavádí zjednodušení toku informací při přepravě nebezpečných odpadů přes integrovaný systém.

Na Slovensku mohou dotyční podnikatelé a jiné subjekty o integrovaném systému jen snít, stále je třeba vyplňovat devět vyhotovení Průvodního listu nebezpečných odpadů a následně zasílat orgánům státní správy a klientem. České řešení znamená výrazné odlehčení administrativní práce.

Vozidla a pneumatiky
Výrazná změna v českých podmínkách nastane v oblasti zpracování autovraků. Zpracovatelem přibude nová povinnost provádět fotodokumentaci příchozích autovraků. Poplatky vybrané při registraci ojetých vozidel se již budou moci použít i pro jiný účel než ten, za kterým byly shromážděny, tedy za účelem sběru, zpracování, odstranění vybraných autovraků.

Toto řešení není správné správně, protože vybrané prostředky budou moci použít i pro jiné účely než bylo původně určeno, tedy jedno odvětví bude dotovat jiné odvětví.

Zpětný odběr pneumatik u nás neexistuje. Výsledkem jsou kopy použitých pneumatik v autoservisech a sběrných dvorech a vysoké poplatky za odběr a zhodnocení těchto odpadů, k čemuž přispěl i zákaz skládkovat tento odpad. Český zákon definoval pro takové odpady zpětný odběr a stanovil minimální povinnost zpětného odběru pneumatik na 35%. Daný stav u nás by na Slovensku pravděpodobně vyřešila rozšířená odpovědnost výrobců pneumatik.

Provozovatelé skládek
Provozovatelem skládek vznikne v ČR nová povinnost informovat krajský úřad o volné kapacitě skládek ke konci daného roku. Kromě této informace jsou povinni v ČR informovat i o výši vytvořené finanční rezervy, která je v zákoně pevně stanovena jako 100 Kč za jednu tunu nebezpečných odpadů a odpadů skupiny 20 Katalogu odpadů a 35 Kč za tunu ostatních odpadů.

Na Slovensku se účelová finanční rezerva vypočítává podle zákonem stanoveného vzorce. Údaje o volné kapacitě a výši účelové finanční rezervě uvádí evidenčním listu skládky odpadů.

Český zákon bude účinný od října 2013, Slovenská je ve fázi legislativního záměru s cílem předložit paragrafové znění do konce roku 2013.

Zdroj: https://www.odpady-portal.sk