Zákon o obalech a jeho úskalí

Zákon o obalech patří z pohledu jeho výkladu i jeho aplikace do praxe ve firmách k těm komplikovanějším. A důvodů je zde hned několik. Tak třeba dva různé způsoby plnění povinností vyplývajících z legislativy zákona o obalech, tedy dva rozdílné systémy a tedy i dva různé způsoby vedení evidence, rozdílné technické termíny, které ve svých evidencích používají, různá četnost výkaznictví a také složitost zavedení evidence.

Příliš srozumitelným není ani způsob, kterým je sám zákon napsán. Tolik negací, které si musí čtenář převést do srozumitelného a jednoznačného výkladu textu, to dá práci i zdatnému matematikovi. Příliš nepomůže ani metodický návod vypracovaný Ministerstvem životního prostředí, který nese příznačný název „Stručný průvodce podnikatele labyrintem zákona o obalech“.

Pojďme tedy společně poodkrýt některá z úskalí zákona o obalech.

Pokud hovoříme o dvou organizacích, potom je to MŽP a AOS (autorizovaná obalová společnost), kterou je v ČR společnost EKO-KOM, a.s. Osoba povinná přihlásit se k systému si za určitých podmínek může vybrat, u koho se zaeviduje. Buď u MŽP nebo u AOS. Jsou ale případy, kdy není možné přihlásit se jako samostatně plnící osoba k MŽP (prodej koncovému spotřebiteli), ale pouze k AOS. Abychom to definovali správně, taková společnost se nutně nemusí přihlásit k AOS, pokud si zajistí sama a výlučně na své náklady systém zpětného odběru na území ČR. To je však technicky a finančně věc prakticky nemožná. Taková osoba proto uzavírá s AOS smlouvu o sdruženém plnění povinností zákona o obalech s tím, že touto smlouvou přechází odpovědnost za plnění povinností §10 a § 12 zákona o obalech právě na AOS. Osoba zároveň nemusí plnit povinnosti stanovené v § 14, 15 a § 30 odst. 1 zákona o obalech.

A nyní k obalové terminologii. Obaly v obou systémech dělíme podle druhu materiálu, podle použití a podle místa jeho nákupu. Bavíme se také o tom, zda obal uvedeme na trh nebo do oběhu v rámci České republiky, exportujeme ho do zahraničí, případně, že se jedná o dovoz baleného výrobku ze zahraničí, který se uvede na trh nebo do oběhu v České republice.

Evidence MŽP pracuje s pojmy jako:

• jednocestný nebo vícecestný obal

• druh – plast, papír, kov, sklo …
  • plast dále na druhy
  • papír a karton dohromady
• nákup v tuzemsku nebo zahraničí

• uvedení na trh nebo do oběhu v ČR

• export do zahraničí

• osoba povinná

• způsobem využití, odstranění obalu apod.

Evidence u AOS je podstatně složitější a pracuje s pojmy jako:

• jednocestný nebo vícecestný obal
  • průmyslový
  • přepravní
  • skupinový
  • prodejní
• u druhů – plast, papír, kov, sklo … používá podskupiny
  • Plast na PE, PP, PS ..
  • Plasty na měkké, duté do 5 litrů duté nad 5 litrů papír
    • papír, karton
• evidence v rámci vratných obalů

• evidence palet jak EUR tak prostých

Zejména tady pak tápeme, nejsme si jisti správností evidence, nevíme, z čeho má vycházet, jak získat relevantní data, jestli neděláme chyby. Nepomáhají nám ani terminologie odběratelů, kterým dodáváme výrobky.

Konečný uživatel, to je ten podnikatelský subjekt, který nakupuje zboží přímo od výrobce, od distributora do svých výrobních procesů.

Koncový spotřebitel, to je většinou občan, který nakupuje své zboží na pultě, koncový zákazník, pro kterého výrobek není vstupní položka v procesu výroby.

Proto je většina firem odkázána nikoliv na nejednoznačné znění zákona, ale na školení AOS, MŽP, odborníka na danou legislativu, popřípadě si nechat obalovou evidenci vést.

Mnohá firma nevede evidenci správně a není si jistá daty, která do ní uvádí, a oprávněně se pak obává kontroly. Kontrola evidence MŽP je vedena ČIŽP, kontrola AOS je vedena auditorskou společnost, která má právo vstupu do účetnictví, evidence a způsobů zjišťování toků obalů a provozní části, kde měří a váží obalové prostředky. Zjišťuje, zda jsou veškeré uvedené skutečnosti v souladu s hlášením.

Pojďme se nyní pokusit definovat základní pojmy při vedení evidence obalů, které Vám mohou pomoci při vedené obalové evidence.

Jednocestné obaly

V rámci tuzemského pohybu obalů je jasné, že povinnosti padají především na vrub plniče, pokud nejsou převedeny na výrobce obalového prostředku nebo na příjemce, ale to není častý případ. Proto ten, kdo si zakoupí produkt na tuzemském trhu, kde obal již zpoplatnil plnič, nevede o obalu evidenci, ale pouze jej zaznamená v evidenci odpadů.

U přeshraničního pohybu je to již jiné. Ten kdo výrobek s obalem přiveze, musí obal zaevidovat jako ten, kdo jej uvedl na český trh. Jedná se samozřejmě o firmy, které splnili povinnost přihlášení se do systému nakládání s obaly. Tuto povinnost evidence má i ta firma, která si výrobek přivezla pro svou potřebu a dále jej nedistribuuje.

Vícecestné obaly

V rámci vícecestných obalů na tuzemském trhu je to obdobné. Povinnost si na sebe bere plnič obalu, který jej uvádí do oběhu. Předá plný obal spotřebiteli a převezme zpět prázdný, nebo s upraveným, jiným výrobkem. Je zkrátka majitelem obalu.

Při přeshraničním pohybu vícecestného obalu je situace složitější. Problematika není jasně popsaná a jedná se o to, že odpovědnost za obal přebírá přechodem přes hranice svým převzetím příjemce. Ten obal zaeviduje jako svůj obal a exportuje ho zpět. Ještě větší zmatek nastane, pokud příjemce přijatý výrobek pouze upraví a pošle jej dále. A je jedno, jestli je další příjemce v tuzemsku nebo v zahraničí. Jedná se o klasické případy v automobilovém průmyslu, např.: přijmu ze zahraničí kovový díl, ten povrchově upravím (třeba „oplastuji“) a odešlu zabalený v původním vícecestném obalu dál. Druhá firma na něho namontuje součástky a pošle v originálním balení dál, třetí provede finální montáž. Potom je evidence velice složitá a pro někoho se jedná spíše o noční můru. Způsoby pohybu popisuje následující blokové schéma:

Máte-li pocit, že se v tomto článku jako firma vidíte, že si vůbec nejste jisti, zda si správně zákon vykládáte, že správně své obaly evidujete a že odvádíte poplatky ve správné výši, tak nezoufejte. Každý problém má své řešení.

V rámci poradenství Vám i v této složce životního prostředí dokážeme poradit, tedy revidovat současně nastavený systém, případně pomoci nastavit ten správný, výhodný pro Vás a takový, který je ve shodě s obalovou legislativou. 

Jsme softwarovou firmou a v portfoliu produktů, které nabízíme, máme také program OBAL 8, který vychází ze zákona č. 477/2001 Sb. (o obalech, v platném znění) a k němu příslušných prováděcích vyhlášek č. 116/2002 Sb. a 641/2004 Sb. Ten Vám umožňuje vytvářet evidenci obalů uvedených na trh nebo do oběhu a zaznamenávat množství zpětně odebraných obalů včetně vratných a opakovaně použitelných.

Firmy, které spolupracují při nakládání s obaly s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., mohou v programu též využít export určený pro generování čtvrtletního výkazu.

Zdroj/autor: INISOFT s.r.o., Ing. Václav Kuncl