Základní informace o stavu vodního hospodářství ČR za rok 2016, rizika biopaliv

Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ze Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016 vyplývá, že v loňském roce se vodovodní síť v Česku prodloužila o 535 kilometrů na 77.681 kilometrů. Pitnou vodou je tak zásobováno na 94,4 % obyvatelstva, kdy největší podíl připadá na hlavní město Prahu, Karlovarský (100%) a Moravskoslezský kraj (99,9%). Naopak na opačném konci je Plzeňský (84,4 %) a Středočeský kraj (86 %).

Samotná spotřeba se příliš neměnila a průměrná spotřeba se pohybovala na úrovni 131,2 litru na osobu, což je pouze nepatrný pokles o 0,3 l. Pokles se týká ztrát pitné vody způsobený nejčastěji průsaky dosluhujících potrubí. V loni ztráty činily 15,4 %, tedy o 1,4 % méně než v předešlém roce. Tyto hodnoty odpovídají evropskému průměru. Naopak zvýšení se týká tradičně ceny vody, kdy kubík stál průměrně 36,70 Kč (bez DPH), jednalo se tedy o nárůst o 1,30 Kč. Více ZD E.

Zajímavostí je konstatování, že podporovaná biopaliva v podobě řepky nebo kukuřice mají negativní vliv na podzemní vody související s jejich pěstováním. V drtivé většině zdrojů podzemních vod, dokonce i v těch, které slouží k zásobování pitnou vodou, nalezli experti z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) významné znečištění pro zdraví člověka nebezpečnými pesticidy. Ve více než polovině zdrojů pitné vody obsah pesticidů překračoval limit 0,1 mikrogramu na litr, téměř ve třetině limit 0,5 pro sumu více pesticidů.

Boj proti znečištění vod pesticidy se proto stal i součástí nové koncepce, jak by se mělo Česko bránit suchu, kterou vláda schválila na konci července. Účelné je omezení pěstování plodin jen pro energetické využití, útlum by měl potkat i rozvoj bioplynových stanic. Nedávno navíc Poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona o rostlinolékařské péči, která obsahuje přísnější pravidla pro aplikace pesticidů.

Nejrychlejším, ale velmi nákladným řešením je začít na dosavadních zdrojích budovat dokonalejší úpravny vody. Mezi prvními začali v Plzni, kde město vloni za více než miliardu korun dobudovalo zařízení s pokročilým, třetím stupněm čištění aktivním uhlím. Důvodem bylo právě znečištění vod v řece Úhlavě pesticidy a farmaky, kvůli kterému měly dokonce plzeňské vodárny výjimku od hygieniků. Podobné doplnění úpravny se nyní chystá v Úpravně vody Želivka, která zásobuje Prahu. Granulované uhlí, které má zařízení k čištění vody od roku 2020 používat, z ní má odstranit právě pesticidy ze zemědělské výroby, hormony či fosfor obsažený v pracích prášcích. Cena má dosáhnout miliardy a čtvrt. Více ZDE.

Jak jsme vás již dříve informovali Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016 (tzv. Modrá zpráva) připravená ministerstvem životního prostředí a zemědělství, bude předmětem pondělního jednání vlády.

Zdroj: ČTK, ovodarenstvi.cz, ihned.cz