Základní doporučení pro nakládání s odpady při povodňi a postup při sanaci zatopených studní

Živelní pohromy jsou v případě krizové situace závažným ohrožením života a zdraví lidí, majetkových hodnot a životního prostředí v podmínkách České republiky. Závažnost ohrožení závisí na síle působení zdrojů živelní pohromy a z jejího rozsahu vyplývá i závažnost důsledků pohromy. Z hlediska odpadového hospodářství představuje největší hrozbu povodeň a ji doprovázející povodňový odpad, který je potenciálně nebezpečný a má známky zdravotního rizika a rizika pro životní prostředí.

Stát může poskytnout obcím, které odklízení odpadů fyzicky zajišťují státní finanční pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území podle § 2 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

V době krizových stavů podléhá odpadové hospodářství krizovému řízení. Využívá obecné nástroje krizového řízení, které vyplývají z příslušných zákonů. Základní zásadou řízení odpadového hospodářství v mimořádné situaci je realizovat jednotlivé kroky krizového plánu.

Odpadové hospodářství v době mimořádné situace se řídí následujícími obecnými zásadami:

• Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti se živelní pohromou se postupuje podle krizového zákona.
• Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti se živelní pohromou se používá zákon o odpadech pouze podpůrně nebo tam, kde problematika není krizovým zákonem upravena. Nezjišťuje se původce odpadu, nehleděna to, že jej zpravidla zjistit ani nelze. Ke vzniku odpadu dochází nejčastěji v důsledku tzv. „vyšší moci“.
• Odstraňování odpadů územích zasažených živelní pohromou řízené krizovým plánem probíhá co nejvíce v souladu s ochranou životního prostředí. Ani pro mimořádné situace nelze řešení odpadového hospodářství v rámci krizových plánů připravit způsobem, který neodpovídá platným zákonů o ochraně ovzduší, vod, půd, horninového prostředí a nakládání s odpady.
• Z hlediska odpadového hospodářství s přihlédnutím k výčtu možných živelních pohrom představuje největší hrozbu povodeň. Odpad kontaminovaný povodní je nutno považovat vždy za potenciálně nebezpečný a za infekční. Z tohoto důvodu by neměly být dočasné skládky v obci (meziskládky) umístěny v blízkosti trvalých bydlišť občanů, u sportovišť a míst sloužících k rekreaci (rizika: infekční aerosol, chemická kontaminace, šíření zapáchajících látek).
• Prioritním způsobem odstraňování povodňového odpadu je jeho spalování. Je nezbytné zajistit řízené spalování především ve vybraných zařízeních k odstraňování odpadu, ve spalovnách komunálního odpadu s vydanou výjimkou. V žádném případě nelze připustit volné palování odpadu na skládkách a spalování nevytříděného odpadu na volném prostranství.
• Uhynulá zvířata a rozkládající se zbytky živočišného původu, včetně potravin je nezbytné odstranit ve veterinárním asanačním ústavu. manipulaci s kadávery musí provádět odborné firmy, případně armáda nebo hasiči. Svoz provádí sanační podniky.
• V době mimořádné situace by se za ukládání odpadu na skládky neměl platit poplatek podle zákona o odpadech. Finanční náhradu provozovatelům skládek za uložení tohoto odpadu na skládku by měl vyplácet orgán krizového řízení.
• Finanční náhradu obcím (popřípadě jiným dotčeným osobám), které odklízení odpadu vzniklého v důsledku živelní pohromy fyzicky zajišťují, může poskytnout stát v souladu se zákonem o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

Po opadnutí zátopy jsou veřejná prostranství před domy a jinými objekty velmi rychle zaplněna netříděnými odpady všeho druhu. Je vhodné zajistit třídění těchto odpadů, alespoň částečnou separací (nejlépe na základní složky odpadů– dřevo, kovy, plasty, sklo, rizikový zvláště nebezpečný odpad), a to již při vyklízení prostor zaplavených povodňovou vlnou. K tomu by měla vést informace, která sdělí občanům a podnikatelům (právnickým a fyzickým osobám) jak, kde a jaký odpad shromažďovat odděleně a také důvod tohoto odděleného shromažďování. Část rizikových odpadů lze již v tomto stádiu podchytit přímo u zdroje do přistavených speciálních nádob a kontejnerů. Tam, kde je s odpadem manipulováno těžkou technikou, takové třídění pravděpodobně nebude možné.

Všeobecně pro manipulaci s odpadem musí být dodržována alespoň základní hygienická a bezpečnostní opatření. Pro manipulaci s odpadem sou nezbytné osobní ochranné pomůcky, tj. oděv chránící volné části těla (oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, nemocniční rouška pro jedno použití – výměna po každém zásahu, silné gumové rukavice a nepropustná obuv). Po ukončení pracovní činnosti musí být provedena očista a dezinfekce celého těla.

Za ukládání těchto odpadů na skládky v době mimořádné situace by neměl původce mít povinnost platit poplatek podle zákona o odpadech. Použití zákona o odpadech ve věci povinnosti platit poplatky za ukládání odpadů na skládky (§ 45 a násl.) není možné naplnit, vzhledem k tomu, že není možné určit původce odpadu. Finanční náhradu provozovatelům skládek za uložení tohoto odpadu by měl vyplatit orgán krizového řízení.

V průběhu odstraňování následků živelních pohrom je třeba uložit na skládky v krátkém čase velké objemy materiálu. Z tohoto důvodu se doporučuje využívat zejména skládky, které jsou vybaveny i za standardních podmínek na příjem většího množství odpadů. U menších skládek, kde při skládkování hrozí riziko velmi rychlého zahlcení odpady, se doporučuje využít zabezpečenou plochu skládkového tělesa jako meziskládku. Meziskládky povodňových odpadů nesmí být zřizovány v ochranných pásmech vodních zdrojů. Ke snížení rizika se doporučuje skladované odpady z povodní prosypávat vápnem nebo jinými desinfekčními prostředky a zabezpečit postřik proti nadměrnému výskytu hmyzu, vhodná jsou i opatření proti nadměrnému rozmnožení hlodavců.

Vzhledem k možnosti obecného ohrožení je třeba dbát na to, aby na skládky nebyla ukládána uhynulá zvířata a rozkládající se zbytky živočišného původu,včetně potravin, které byly znehodnoceny nejen kontaminací záplavovými vodami, ale mnohdy, pokud byly zmrazené, i dlouhodobým výpadkem elektrického proudu. Jedná se o odpad, který je nezbytné odstraňovat v kafilerních zařízeních.

U menších objemů nebezpečných odpadů, jako jsou například nádoby a plechovky s barvami a chemikáliemi, nebo ropnými látkami a nádoby  neidentifikovatelným obsahem, se doporučuje jejich uložení do zabezpečeného skladu ve sběrných dvorech. Následný odvoz a odstranění provede specializovaná firma.

Prioritním způsobem odstraňování povodňových odpadů je spalování. V žádném případě nelze připustit spalování na skládkách a palování nevytříděného odpadu na volném prostranství. Na volném prostranství lze spalovat pouze zjevně suchý, chemickými látkami nekontaminovaný rostlinný materiál. Místo ke spalování je nutno pečlivě vybrat, nejlépe mimo obec na závětrné straně, spalování provádět v určený čas a za příhodných povětrnostních a rozptylových podmínek. O spalování odpadů na volném prostranství je nutno předem informovat občany.

Pokud nejste napojeni na veřejný vodovod, neodebírejte vodu z vlastního zdroje, není-li sanován a není-li proveden rozbor kvality vody s uspokojivým výsledkem!

Postup při sanaci zatopených studní:

• Provádějte očistu a dezinfekci studní za přítomnosti nejméně 3 osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny.
• Mechanicky očistěte vnější stěny studny a čerpací zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravte poškozené části vnějšího krytu studny. Důkladně opláchněte čistou vodou, nejlépe tlakovou.
• Otevřete studnu a úplně vyčerpejte vodu.
• Zjistěte, zda se ve studni nevyskytují jedovaté plyny a zda je u dna dostatek kyslíku – nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí.
• Důkladně mechanicky (např. kartáčem nebo tlakovou vodou) očistěte vnitřní stěny studny, čerpací zařízení a dno studny. Důkladně opláchněte čistou vodou a vodu opět úplně vyčerpejte.
• Omyjte vnitřní stěny studny 0,05% roztokem chlornanu sodného (pokud používáte např. přípravek Savo Originál, získáte tento roztok nadávkováním 100 ml Sava Originál do 10 litrů vody, tj. 2½ plného uzávěru).
• Opláchněte stěny studny čistou vodou a vodu znovu vyčerpejte.
• Odstraňte stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek) a vyměňte za nový, případně za starý, důkladně propraný.
• Nechte studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujte v čerpání až do vymizení zákalu.
• Proveďte konečnou dezinfekci vody. Při provádění dezinfekce respektujte návod k použití daného výrobku. K tomu je vždy potřeba znát aspoň přibližně objem vody ve studni. V případě použití chlorového přípravku, použijete dávku odpovídající 1 mg aktivního chloru na litr vody (např. u přípravku Savo Originál to znamená dávku 100 ml Sava na 1 m³ vody, tj. 2½ plného uzávěru). Přípravek nalijte opatrně do studny a krátkým zapnutím čerpadla či jiným způsobem promíchejte. Nechte působit alespoň 8 hodin, je vhodné po 2 až 3 hodinách nasát dezinfikovanou vodou také do potrubí, kterým se voda ze studny čerpá do domu nebo na zahradu.
• Teprve po provedené dezinfekci a obměně vody za čerstvou je možno odebrat vzorek vody k provedení laboratorní kontroly.
• U vrtaných studní se doporučuje, aby vyčerpání a dezinfekci provedla odborná firma.
• Do doby, než lze vodou použít jako pitnou, je nutné k pití, výplachu úst či vaření pokrmů používat výhradně vodu balenou. Vodu lze použít jako užitkovou, např. k mytí či splachování WC.

Dezinfekce odpadních sifonů a žump má smysl pouze před povodní, kdy se očekává její vyplavení (1 kg chlorového vápna na 1 m³ obsahu žumpy); k dezinfekci odpadních sifonů před povodní použijte 5% roztok Chloraminu T (20 vrchovatých polévkových lžic na 10 litrů vody) nebo zalejte odpad např. neředěným přípravkem Savo Originál.

Další informace:

Informace o sběrných dvorech v ČR: https://www.sberne-dvory.cz/

Odstraňování odpadů po povodni a stanovisko MŽP k hrazení poplatku za skládkování povodňového odpadu, více ZDE

Pravidla základní hygieny při záplavách (povodně_info_leták, Leptospiróza_nebezpečí_nákazy)

Rychlá detekce bakteriální kontaminace pitné vody, více ZDE (SZÚ)

Postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní více na MZe

Evidence škod farmářů postižených velkou vodou - ZDE

Sanační práce a obnova objektů po povodni - ZDE

Krizový manuál pro obce: povodně 2013 (manuál, kontakty)

Zdroj: Rámcová doporučení pro nakládání s povodňovými odpady (MŽP, 2006)