Více času na podstatné
Za nedodržení regulačních opatření mohou dostat podniky až dvoumilionovou pokutu
Česká inspekce životního prostředí ukončila náročná jednání s podniky o regulačních řádech. Ke 30.6. 2010 byly do Krajského regulačního řádu Moravskoslezského kraje, který podle zákona vydal Krajský úřad MSK, zařazeny další provozovny a do 60 dnů měly ČIŽP předložit regulační řády. Všechny podniky v této lhůtě, tedy do 13.9.2010 předložily na ČIŽP Ostrava svůj návrh regulačních řádů a inspekce zahájila vyjednávání za účelem dalšího prohloubení opatření u stávajících i nově zařazených podniků, jejich další upřesnění a konkretizaci. V současné době jsou regulační řády dojednány a ČIŽP připravuje a následně vydá správní rozhodnutí o jejich schválení.
Provozovny pak budou muset tato opatření dodržovat v době trvání signálu REGULACE. Inspekce následnými kontrolami bude tento stav prověřovat. Při zjištění nedostatků či nedodržování opatření hrozí podnikům pokuta až do výše 2 mil. korun.
V Krajském regulačním řádu byly vyjmenovány k regulaci tyto provozovny:
Při vyhlášení signálu regulace pro suspendované částice PM10
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda
OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Jan Šverma
ŽDB GROUP a.s. – Ocelárna
ŽDB GROUP a.s. - Topenářská technika Viadrus
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s - Koksochemická výroba
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s - Ocelárenská výroba
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - koksovna
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 – ocelárna
V současné době by měly příslušné obecní a městské úřady vydat místní regulační řády, ve kterých upraví vyhlašování a odvolávání signálu regulace na svém území v případě možnosti či vzniku smogové situace, omezí či zastaví provoz dalších stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ve své územní působnosti. Po vydání těchto místních regulačních řádů bude ČIŽP poskytovat úřadům odborný servis při posuzování a schvalování regulačních opatření u stacionárních zdrojů vyjmenovaných v těchto řádech.
Inspekce bude tedy schvalovat ve správním řízení další podnikové regulační řády a následně také u těchto provozoven provádět kontrolní činnost jejich dodržování v období s vyhlášeným signálem REGULACE. ČIŽP předpokládá, že těchto dalších provozoven bude 10-20, což také závisí na rozhodnutí obcí v regionu. V současnosti je při překročení zvláštních imisních limitů pro PM10 vyjmenováno 8 provozů v Ústředním regulačním řádu (vyhl. č. 373/2009 Sb.) a 9 provozů v Krajském regulačním řádu (z 30.6.2010). Takže celkem bude pravděpodobně regulováno v době smogové situace cca 27-37 provozoven.
Význam regulačních opatření
Význam regulačních opatření na vyjmenovaných zdrojích tkví zejména v tom, že jejich regulací bude snížena rychlost nárůstu úrovně znečištění ovzduší v oblasti zasažené inverzí. Bohužel provoz dalších neregulovaných emitentů ( jako jsou např. domácnosti nebo částečně i doprava) může dále produkovat emise do inverzní vrstvy až do doby, kdy se zlepší rozptylové podmínky v důsledku výraznější změny meteorologické situace (což zatím neumíme nijak ovlivnit).
Jak se mají lidé chovat?
Za účelem omezování a předcházení znečišťování ovzduší by měli všichni občané vždy dodržovat obecné povinnosti dané zákonem o ovzduší. V období zimních inverzí, kdy dochází k častému výskytu smogových situací, pak musí být všechny zákonem stanovené povinnosti dodržovány o to striktněji.
je spalován mazut s vyšším obsahem síry než 1%
Přestože je v průmyslové oblasti Moravskoslezského kraje již více jak 10 let velmi hustá síť plošné plynofikace, tak občané i v době smogových situací dál preferují spalování tuhých paliv a jejich plynové kotle zůstávají vypnuté, protože je používají pouze ke krátkodobému přitápění v jarním a podzimním období, kdy však nejsou tak špatné rozptylové podmínky. Velmi rozšířené v podzimním období je spalování shrabané trávy a listí. Většinou se tyto hromady zapálí v podvečer, aby hustý kouř nebyl vidět. Bohužel, opět se jedná o významný a velmi nebezpečný zdroj emisí, který produkuje karcinogenní látky do přízemní vrstvy a to v době těch nejhorších rozptylových podmínek. Právě zde by měly aktivně zasahovat obecní úřady a obdobné případy sami v době zhoršených rozptylových podmínek vyhledávat a příslušně řešit.
Dalším rozšířeným nešvarem je to, že v kotlích na tuhá paliva občané spalují jiné druhy paliv, než ty pro které byl kotel konstruován, čímž také výrazně zvyšují vypouštěné emise a také jejich nebezpečnost pro nejbližší okolí. Kotel, který je projektován na kvalitní černé uhlí, nikdy nemůže ekologicky spalovat dřevo nebo hnědé uhlí.
Samotní občané mohou tedy přispět např. tím, že pokud mají tu možnost a vlastní dva druhy kotlů, tak ukončí topení tuhými palivy a přejdou na spalování zemního plynu. Dále mohou místo cesty osobním automobilem zvolit hromadnou dopravu autobusem nebo vlakem. Místo spalování shrabků ze zahrady je mohou odvézt do nejbližšího sběrného dvora, který zabezpečí jejich další ekologické využití – výroba kompostu, výroba bioplynu apd.
Z dlouhodobého hlediska je velmi výhodné snižování potřeby tepla zateplováním budov a výměnou oken, na což mohou dnes využít výhodné dotace od MŽP.
Pokud si lidé chtějí chránit své zdraví, tak v době zhoršených rozptylových podmínek by měli vyloučit jakékoliv sportovní aktivity a tělesnou námahu ve venkovním prostředí. Měli by pouze krátkodobě větrat a ještě více si neznečišťovat své domácí protředí např. kouřením. Hygienici také doporučují zvýšený přísun vitamínů a antioxidantů obsažených v ovoci a zelenině.
Již delší dobu je připravován zcela nový zákon o ochraně ovzduší, který zavede řadu nových prvků, které posílí dlouhodobé snižování emisí u všech stacionárních zdrojů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a to včetně lokálních topenišť v rodinných domech.
Ústřední regulační řád (8 provozů)
ArcelorMittal Ostrava, a.s., závod 4 – Energetika
ArcelorMittal Ostrava, a.s., závod 12 - Vysoké pece
ČEZ, a.s., elektrárna Dětmarovice
ČEZ, a.s., Energetika Vítkovice
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., výr. surového železa
ENERGETIKA TŘINEC, a.s., provoz Teplárny
Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Karviná
Dalkia Česká republika, a.s., elektrárna Třebovice
Krajský regulační řád ( 9 provozů)
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Svoboda
OKK Koksovny, a.s. - Koksovna Jan Šverma
ŽDB GROUP a.s. – Ocelárna
ŽDB GROUP a.s. - Topenářská technika Viadrus
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s - Koksochemická výroba
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s - Ocelárenská výroba
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 10 - koksovna
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 13 – ocelárna
Místní regulační řády
Provozy zatím nejsou určeny
zdroj: čižp