Význam odpadového hospodářství v kontextu předcházení vzniku odpadu

V souladu s prioritami Evropské unie v oblasti nakládání s odpady se v poslední době stále intenzivněji diskutuje způsob, jak implementovat a následně prosadit do praxe strategii předcházení vzniku a minimalizace množství odpadu v podmínkách České republiky. S rostoucí intenzitou této diskuse se však vytrácí pohled na důsledky, které by důsledná implementace této strategie mohla mít nejen na národní hospodářství jako celek, ale i na samotný sektor odpadového hospodářství.

Cílem tohoto příspěvku je proto iniciovat diskusi těchto aspektů politiky Evropské unie v oblasti odpadového hospodářství a na modelovém příkladu naznačit, jaké očekávané důsledky by účinné naplňování strategie předcházení vzniku odpadu mohlo mít na národní hospodářství České republiky.

Jak vyhodnotit roli odpadového hospodářství v národním hospodářství?

V první řadě je třeba si uvědomit, že sektor odpadového hospodářství je v národním hospodářství propojen prostřednictvím dodavatelsko-odběratelských vztahů s ostatními sektory a že se jakékoli fundamentální změny v oblasti nakládání s odpady (např. tlak na materiálové využití odpadu, prevenci a předcházení vzniku) projeví i v těchto navazujících sektorech. Jak tyto vztahy popsat (resp. kvantifikovat)?

Provázanost jednotlivých sektorů národního hospodářství umožňuje kvantifikovat tzv. input-output analýza neboli analýza meziodvětvových vztahů. Tato analýza umožňuje sledovat, co se stane s konečným výstupem ekonomiky v případě, že poklesne výstup konkrétního odvětví (např. množství poskytovaných služeb v odpadovém hospodářství).

Naše analýza vychází z nejpodrobnější a nejaktuálnější input-output tabulky za rok 2010 (v běžných cenách) v podrobnosti 184x184 produktů národního hospodářství, které má v současné době k dispozici Český statistický úřad.

V rámci input-output tabulek nás zajímá produkt CZ-CPA 38 „Sběr, zpracování a likvidace odpadu“. Z grafu 1 je patrné, jak významné je toto odvětví v porovnání s průměrem za celou Českou republiku. Odvětví odpadového hospodářství pro svou produkci používá dovoz výrobků a služeb ze zahraničí v nižší míře, než je průměr za celou Českou republiku. Tento nikoli překvapivý závěr znamená, že odpadové hospodářství je vázané na produkci ostatních sektorů národního hospodářství, což zvyšuje jeho význam v rámci celého národního hospodářství.

Produkt vytvořený odvětvím odpadového hospodářství je produkt, který je spotřebován v ČR. Jakákoli opatření, která by velikost produkce odvětví omezila, se tak projeví nejen v odvětví odpadového hospodářství, ale prostřednictvím ekonomických vazeb i v návazných sektorech národního hospodářství. Současně se v odvětví odpadového hospodářství méně projeví opatření, která zdražují dovoz (např. znehodnocení CZK vůči EUR).

Naopak je z grafu patrný výrazný podíl mezispotřeby na celkových zdrojích odvětví, což demonstruje vysoký podíl dodávek statků a služeb napříč odvětvími národního hospodářství ve prospěch tvorby produktu odpadového hospodářství. Tento závěr rovněž potvrzuje vysokou provázanost odpadového hospodářství s ostatními odvětvími národního hospodářství.

Ještě jednu zajímavou informaci obsahuje graf 1: vyšší podíl spotřeby fixního kapitálu v porovnání s průměrem ČR. Tato informace poukazuje na vyšší technologickou vybavenost odvětví a vyšší citlivost na změnu technologií ve smyslu přechodu na technologie, které kladou nižší nároky na energetické a surovinové vstupy. Jakákoli změna technologického vybavení odvětví se proto projeví na konečném výstupu nejen v odpadovém hospodářství, ale celém národním hospodářství.

Hrubá přidaná hodnota (HPH – hodnota nově vytvořených výrobků a služeb očištěná o hodnotu výrobků a služeb spotřebovaných v odvětví) odvětví se příliš neliší od HPH za ČR.

Multiplikátory

Velmi důležitou informaci pro hodnocení pozice odpadového hospodářství v národním hospodářství poskytuje výpočet tzv. multiplikátoru. Multiplikátorem rozumíme závislost celkové změny produkce národního hospodářství v závislosti na změně poptávky po určitém produktu (např. produktu odpadového hospodářství). Čím je multiplikátor vyšší, tím silnější je vazba na ekonomiku a tedy i multiplikativní dopady jakékoli změny. Úroveň rozloženého multiplikátoru v odvětví odpadového hospodářství ukazuje graf 2.

Jakkoli graf obsahuje rozklad multiplikátoru na jednotlivé zdroje celkové produkce, klíčovou informaci obsahuje právě multiplikátor celkové produkce (2,31). Je zřejmé, že tento multiplikátor je významně vyšší, než je průměr za celou Českou republiku. Co tato informace vlastně říká? V případě, že se změní konečná spotřeba produkce odvětví „Sběr, zpracování a likvidace odpadu“ o 1 %, tak se celková produkce ekonomiky změní o 2,31 %.

S ohledem na průměr České republiky můžeme prohlásit, že multiplikátory CZ-CPA 38 Sběr, zpracování a likvidace odpadu jsou nadprůměrně silné a ze 184 produktů mají 27 nejsilnější multiplikátor celkové produkce. Proto případný nárůst či pokles konečné spotřeby bude mít významný vliv na agregáty národní ekonomiky.

Relativně vysoký multiplikátor odvětví odpadového hospodářství současně znamená, že čím vyšší bude produkce tohoto odvětví, tím více na tom budou profitovat i odvětví, která jsou na odpadové hospodářství navázána (např. obchod s motorovými vozidly, finanční služby, či výroba strojů), vč. podpory zaměstnanosti. Takto silná vazba odpadového hospodářství na ostatní odvětví národního hospodářství má však i svá negativa: jakékoli omezení produkce odvětví (např. v důsledku daňové politiky, environmentální regulace apod.) se nutně projeví i v ostatních odvětvích.

Modelová situace

Představme si nyní modelovou situaci, kdy by v důsledku účinné (environmentálně jistě žádoucí) strategie předcházení vzniku odpadu došlo k 10% poklesu produkce odpadu. Pro zjednodušení předpokládejme, že se tento 10% pokles produkce plně projeví v 10% poklesu konečné spotřeby v sektoru CZ-CPA 38 Sběr, zpracování a likvidace odpadu (se základem konečné spotřeby v roce 2010). V absolutním vyjádření se jedná o pokles celkové produkce v odpadovém hospodářství ve výši 4460 milionů Kč.

Pomocí input-output multiplikátorů lze odhadnout, že dojde poklesu celkových zdrojů ekonomiky o více než 10 miliard Kč – jedná se o zdroje v podobě výpadku výběru daní, poklesu náhrad zaměstnancům, poklesu spotřeby fixního kapitálu či poklesu hrubé přidané hodnoty. Přepočteme-li pokles produkce na zaměstnanost (za předpokladu lineárního vztahu mezi výstupem a zaměstnaností), pak se jedná o pokles multiplikované zaměstnanosti o 4326 osob.

Závěr

Odpadové hospodářství představuje jeden z významných sektorů národního hospodářství ČR; sektoru, který se významně podílí na tvorbě produktu celé ekonomiky a zaměstnanosti. Analýza národohospodářských důsledků strategických opatření v odpadovém hospodářství by se proto měla stát nedílnou součástí jejich implementace do praxe.

Klíčovým nástrojem sledování národohospodářských důsledků jsou přitom tzv. input-output tabulky, které hodnotí nikoli pouze sektorově omezené dopady (např. přelévání zaměstnanců mezi odstraněním a využitím odpadu), ale v národním hospodářství jako celku. Využitím tohoto nástroje je možné získat komplexní pohled na strategická rozhodnutí Evropské unie, resp. České republiky.

Bc. Karel Šafr, Ing. Jan Slavík, Ph.D.

Vysoká škola ekonomická v Praze

slavik@ieep.cz