Vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016

V České republice se k výrobě tepelné energie využívá převážně hnědé uhlí, jehož spotřeba se pro tento účel meziročně navýšila o 5 %. Meziročně vzrostla o 13 % i výroba tepla ze zemního plynu, který je převažujícím palivem pro domácí kotelny a malé systémy se zdroji do 10 MWt. Přestože množství vyrobeného tepla z obnovitelných zdrojů narůstá, v celkovém objemu prodaného tepla se dodávky za poslední tři roky pohybují mezi 7 - 8 %.

Ukazatel Konečná spotřeba energie k vytápění a chlazení, tzv. H&C denominator, sestavovaný pro potřeby výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v sektoru vytápění a chlazení v metodice Eurostatu mezi roky 2010 a 2016 klesl o 8% a v posledních dvou letech stagnoval. Podíl konečné spotřeby prodaného tepla činí necelých 20 %. Podíl OZE na konečné spotřebě energie k vytápění a chlazení se postupně navyšuje a v roce 2016 činil 20 %. Hlavní část tvoří spotřeba palivového dřeva v domácnostech.

Z hlediska dodávek tepelné energie pro konečnou spotřebu dominují dodávky do domácností (50 %) a sektoru služeb (21 %), přičemž v obou případech došlo meziročně k mírnému navýšení, avšak oproti chladnému roku 2010 je celkový pokles 15 %. Bilance průmyslového sektoru je ovlivněna oddělením „závodních“ energetik od samotné výrobní firmy, a proto dodávky do průmyslu tvoří pouze 29 %.

V současné době neexistuje vykazovací povinnost pro výrobce ani spotřebitele chladu, dodávky se odhadují na 300 až 400 TJ/rok.

Celkově v České republice podniká ve výrobě a rozvodu tepelné energie více jak 1 100 subjektů. Infrastruktura dálkového vytápění zahrnuje přes 2000 licencovaných provozoven tepla a síť dlouhou 7,5 tis. km (673 firem s licencí na výrobu tepelné energie, 658 firem s licencí na rozvod tepelné energie, 2 350 lokalitami rozvodu).

V roce 2016 byla vyplacena provozní podpora na 3 770 TJ v celkové výši 188 mil. Kč, kterou firmy uplatnily na 61 tepelných zdrojích.

Ceny tepelné energie vyrobené z uhlí pro konečné spotřebitele v roce 2016 vzrostly pouze o 1,59 Kč/GJ (z 561,45 na 563,04 Kč/GJ), tj. 0,28 %, v případě tepelné energie vyrobené z ostatních paliv došlo u průměrné ceny meziročně k poklesu o 31,22 Kč/GJ (z 616,86 na 585,64 Kč/GJ), tj. 5,06%.

V konečné spotřebě připadá rozhodující část individuálního vytápění na domácnosti a sektor služeb. V roce 2016 bylo v domácnostech na vytápění, ohřev vody a vaření spotřebováno 271 PJ paliv a energií (jedná se o 5 % nárůst), z toho 203 PJ přímo k vytápění (75 %). Zcela dominantní úlohu hrají v konečné spotřebě tuhá paliva, dřevo a uhlí, s hodnotou spotřeby 108 PJ (energie v palivu). Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou obecně nejnižší v případě výroby tepelné energie z uhlí a biomasy. Nejnižší ceny tepelné energie jsou dále v krajích s velkými, nejčastěji uhelnými zdroji tepelné energie, které významněji využívají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a rozsáhlé SZT.

Stavební statistika uvádí dynamický růst počtu novostaveb vytápěných pomocí tepelných čerpadel a postupný pokles podílu zemního plynu jako primárního paliva pro vytápění. Dále spotřeba zemního plynu stagnuje v sektoru služeb v rozmezí 45 až 48 PJ.

V krátkodobém až střednědobém období (přibližně do roku 2025) je tedy možné očekávat relativní stagnaci, která je výsledkem tlaku na relativní růst z titulu růstu naturální produkce průmyslových odvětví a kupní síly, vybavenosti a počtu domácností a energetických úspor ve všech těchto sektorech.

Dokument ke stažení:

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2016 [pdf, 987 kB]

Zdroj: MPO