Výroba elektřiny z bioplynu meziročně vzrostla v ČR o téměř 60 procent

Dnes v 9 hodin byl tradičně v Českých Budějovicích zahájen již 9. ročník konference BIOPLYN, kterou pořádá Český plynárenský svaz (ČPS). Dvoudenní konference je zaměřena na problematiku a podporu rozvoje bioplynu jako obnovitelného zdroje energie. Podle České bioplynové asociace celková výroba elektřiny z bioplynu v ČR meziročně vzrostla o téměř 60 procent. Přesto podstatná část odpadů (materiál pro produkci bioplynu, pochopitelně vedle cíleně pěstovaných zemědělských produktů) se v České republice nijak energeticky nevyužívá a často končí jen na skládkách. V současné době je celková produkce bioplynu v Evropě asi 14 miliard m³ ekvivalentu zemního plynu. V roce 2030 by mohla dosáhnout 18-20 miliard m³, tedy asi 3 procenta evropské spotřeby zemního plynu a biometan by mohl nahradit minimálně 10 procent z celkové spotřeby paliv všech vozidel na plyn.

Množství elektrické energie, vyrobené dnes z bioplynu v celé Evropě, převyšuje o 44 procent výrobu elektrické energie jaderné elektrárny Temelín. V České republice je nyní v provozu 500 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 400 MW. Naprostá většina z nich je umístěna v areálech zemědělských podniků, výjimečně v městské zástavbě (např. Písek). Největší kogenerační stanice v ČR využívající bioplyn je v provozu ve Velkém Karlově poblíž Znojma s výkonem 2,7 megawattu.

„Biometan se dá využít stejně efektivně a pružně jako zemní plyn, a to jak pro dopravu, tak i pro výrobu tepla a elektrické energie. Je to prakticky jediný obnovitelný zdroj - s výjimkou vody - který může pracovat ve špičkovém a pološpičkovém režimu,“ zahájil těmito slovy konferenci Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu. Na konferenci vystoupil i Ladislav Havel z Ministerstva průmyslu a obchodu, který řekl: „ Bioplyn patří mezi prosazované zdroje EU a ČR jako členská země musí naplňovat závazky.“

„Zákon číslo 165 z roku 2012 určil, aby podpora ve formě zeleného bonusu byla Úřadem stanovena nejvýše v hodnotě 1 700 korun za megawatthodinu spalného tepla. Pro 1 700 korun za megawatthodinu přesahují roční výnosy bioplynových stanic částku 200 milionů korun,“ dodal Jan Ruml. Pro nově postavené zdroje skončila podpora letos v lednu. Zdali se bude u nás opět zvýhodňovat ekonomická situace bioplynových stanic rozhodne až tzv. velká novela energetického zákona, která se bude projednávat v druhém pololetí roku 2014. „Pokud by podpora výroby v bioplynových stanicích byla podmíněna zpracováním převážně odpadu ze živočišné zemědělské produkce, a také potravinářského a biologicky rozložitelného komunálního odpadu, podmíněna povinností energii využívat v místě vzniku, jsou bioplynové stanice pro zemědělce, krajinu i občany pozitivní, zmenšily by se i skládky, a to je v zájmu celé společnosti,“ říká Jan Ruml.

V současné době je celková produkce bioplynu v Evropě asi 14 miliard m³ ekvivalentu zemního plynu. V polovině roku 2013 se biometan využíval ve 14 evropských zemích ve více než 230 kogeneračních zdrojích na biometan s celkovou kapacitou 800 milionů m³. „Itálie plánuje do roku 2018 investovat 1,4 až 2 miliardy eur do bioplynových elektráren, postavit nových 500 CNG plnicích stanic a zvýšit o 70 až 90 tisíc počet CNG vozidel. I v Německu se biometan přimíchává naprosto běžně do zemního plynu a využívá ho přes 96 tisíc vozidel na CNG, celkem jezdí vozidla i na biometan už ve 12 evropských zemích,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS.

V prosinci 2013 byl vypracován v rámci tříletého projektu Green Gas Grids návrh Plánu biometanu v Evropě (European Biomethan Roadmap), který upozorňuje na klíčové podmínky pro dynamický růst biometanového průmyslu. „Pokud budou přijata nezbytná opatření, výroba biometanu v Evropě by mohla v roce 2030 dosáhnout 18-20 miliard m³, tedy asi 3 procenta evropské spotřeby zemního plynu a biometan by mohl nahradit minimálně 10 procent z celkové spotřeby paliv všech vozidel na plyn. Zda se tento scénář stane realitou není věc technická, nýbrž v podstatě zda jen bude ochota a dostane politickou podporu,“ uvádí se v materiálu. Podle odhadů německé vlády by mohl bioplyn např. v Německu dodávat až 17 miliard kWh elektrické energie ročně. Tak by se elektřinou mohlo zásobovat až 4,4 milionů domácností a teplem až 1,1 milionů domácností.

Development of the European biogas industry between 2003 and 2010
(Source: EurObserVER Biogas Barometers)

Bioplyn je směs bezbarvých plynů, produkovaný během bakteriálního rozkladu organické hmoty za nepřístupu vzduchu (fermentace). Patří mezi obnovitelné zdroje energie. Skládá se zejména z metanu (asi 55 až 75 procent) a oxidu uhličitého (asi 23 až 43 procent) a asi 2 procent H₂, sirovodíku, sirných a dusíkatých sloučenin (merkaptany, amidy). Rozklad probíhá v několika fázových stupních, asi 1 měsíc, při teplotě 37 stupňů (podobně jako v zažívacím traktu živočichů, jejichž trávení představuje stejný proces). Tento proces probíhá přirozeně i v přírodě např. v bažiništích, na dně jezer nebo např. na skládkách komunálního odpadu. Bioplyn je používán k výrobě tepla, k výrobě elektřiny a tepla (kogenerace), k výrobě tepla, elektřiny a chladu (trigenerace) a k pohonu dopravních prostředků. Pro dopravu se používá bioplyn očištěný, nazývaný biometan, který je svým složením identický se stlačeným zemním plynem (CNG). Vozidla vybavená k provozu na CNG mohou automaticky tankovat i bioplyn. 

Biometan je vyčištěný bioplyn, bez CO₂, obsahující asi 98 procent metanu. Biometan má nejnižší emise skleníkových plynů a nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy, zejména je-li produkován z odpadní biomasy.