Vyhláška č. 429/2009 sb. o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

Vyhláška prování ustanovení zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a to: § 4 odst.  6 a § 5 odst.  5

Platnost předpisu: 1. ledna 2010

Předmět úpravy:

        a) způsob hodnocení očekávaných fyzikálních a chemických vlastností těžebního odpadu, který se bude ukládat, s ohledem na jeho stabilitu za různých atmosférických             podmínek, na typ těženého nerostu a vlastnosti skrývky nebo hlušiny, které budou v průběhu těžby přemisťovány (dále jen „způsob hodnocení vlastností těžebního             odpadu“),
       b) limity pro zařazování úložných míst do kategorií,
       c) kritéria pro charakteristiku inertního těžebního odpadu,
       d) náležitosti obsahu plánu pro nakládání s těžebním odpadem, druhy příloh žádosti o schválení plánu a požadavky na obsah těchto příloh.

Způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu (K § 4 odst.  6 zákona)

(1)  Způsob hodnocení vlastností těžebního odpadu zahrnuje informace o

       a) činnostech, při kterých vznikne těžební odpad,
       b) geologické charakteristice ložiska, jehož těžbou těžební odpad vznikne,
       c) těžebním odpadu a plánovaném způsobu nakládání s ním,
       d) geotechnickém chování těžebního odpadu,
       e) geochemickém chování těžebního odpadu.

(2)  Informace o činnostech, při kterých těžební odpad vznikne, obsahují soubor obecných informací o

       a) průzkumu, dobývání nebo úpravě nerostů,
       b) druhu a popisu použité metody dobývání a úpravy nerostů,
       c) povaze výsledného produktu.

(3)  Informace o geologické charakteristice ložiska, jehož těžbou těžební odpad vznikne, obsahují údaje o

       a) petrografii okolních hornin, jejich chemických a mineralogických vlastnostech, včetně hydrotermálních změn mineralizovaných hornin a doprovodných hornin,
       b) charakteristice ložiska, včetně charakteristik y ložiskotvorné mineralizace,
       c) typologii nerostů ložiska, jejich chemických a mineralogických vlastnostech, včetně fyzikálních vlastností, a to pro těžené nerosty, doprovodné nerosty i nově vzniklé hydrotermální nerosty,
       d) velikosti a tvaru ložiska,
       e) zvětrávání a změně v zóně zvětrávání z chemického a mineralogického hlediska.

(4)  Informace o těžebním odpadu a plánovaném způsobu nakládání s ním zahrnují popis a povahu veškerého těžebního odpadu, vzniklého při jednotlivých průzkumných, těžebních a úpravárenských činnostech, a to včetně skrývky, těžby doprovodných hornin, zemin a hlušin, a obsahují údaje o

       a) původu těžebního odpadu v těžební lokalitě či ložisku a procesu, při kterém těžební odpad vzniká, jako například průzkum, těžba, třídění, drcení a mletí a obohacování,
       b) množství těžebního odpadu,
       c) systému dopravy těžebního odpadu,
       d) chemických látkách používaných při průzkumu, dobývání či úpravě,
       e) zařazování těžebního odpadu v souladu s Katalogem odpadů,
       f) typu úložného místa určeného pro nakládání s těžebním odpadem, podmínkách, kterým bude těžební odpad vystaven a způsobu jeho ukládání.

(5)  Při posuzování geotechnického chování těžebního odpadu se zvažují fyzikální vlastnosti těžebního odpadu, kterými s ohledem na druh úložného místa například jsou

       a) velikost zrn,
       b) plasticita,
       c) hustota a obsah vody,
       d) stupeň zhutnění,
       e) pevnost ve střihu,
       f) smyková pevnost,
       g) úhel vnitřního tření,
       h) propustnost a pórovitost,
       i)  stlačitelnost a konsolidace.

(6)  Informace o geochemickém chování těžebního odpadu se týkají chemických a mineralogických vlastností těžebního odpadu a veškerých přísad nebo zbytkových látek, které v těžebním odpadu zůstávají. Součástí informace je předpověď vývoje chemických vlastností průsaků v čase, a to pro každý druh těžebního odpadu s ohledem na plánovaný způsob nakládání s těžebním odpadem, zejména

       a) vyhodnocení vyluhovatelnosti kovů, oxyaniontů a solí pomocí vhodných testů,
       b) u těžebního odpadu obsahujícího sulfidy provedení statických nebo kinetických testů pro stanovení jeho kyselinotvorného potenciálu ke vzniku kyselých vod a vyluhovatelnosti kovů.

Sběr a hodnocení informací

(1)  Při shromažďování informací a údajů nezbytných pro hodnocení vlastností těžebního odpadu provozovatel postupuje v pořadí uvedeném v odstavcích  2 až 5.
(2)  Při sběru informací provozovatel využije informace získané z provedených geologických prací a studií, včetně stávajících povolení, geologických průzkumů obdobných lokalit, které se vztahují na obdobný materiál, a které odpovídají požadavkům uvedeným v § 2.
(3)  V rámci sběru informací provozovatel ohodnotí kvalitu a reprezentativnost všech informací získaných podle odstavce  2 a zajistí případné chybějící informace.
(4)  Chybí-li informace nezbytné pro zhodnocení vlastností těžebního odpadu podle odstavců  2 a 3, provozovatel využije informace získané vzorkováním podle plánu vzorkování a odběr vzorků provede v souladu s tímto plánem vzorkování. Plán vzorkování obsahuje informace o
       a) účelu odběru vzorků,
       b) zkušebních metodách a požadavcích na vzorky,
       c) místu odběru vzorků, včetně odběru vzorků z vrtného jádra, z místa těžby, z pásového dopravníku, z odvalu, z odkaliště nebo z jiných odpovídajících míst,
       d) postupech a doporučeních ohledně počtu, velikosti, hmotnosti, popisu vzorků a manipulace s nimi.
(5)  V dokumentaci pro vzorkování a následné zkoušení bude uvedeno:
       a) místo a účel odběru vzorků, zejména z těžebního řezu, z úpravny nebo z úložného místa,
       b) zkušební metody a požadavky na vzorkování,
       c) druh vzorků,
       d) údaje o vzorcích, zejména jejich počet, velikost a úprava,
       e) vyhodnocení dosavadních znalostí a stávajících informací, které se týkají vzorkovaného místa,
       f) prokázání spolehlivosti a kvality výsledků vzorkování.
        (6)  Výsledky hodnocení vlastností těžebního odpadu podle odstavců  2 až 5 jsou součástí plánu pro nakládání s těžebním odpadem. Pro získání doplňujících informací platí odstavec  1 obdobně.

Limity pro zařazování úložných míst do kategorií dané selháním nebo chybnou manipulací

(6)  Zařazení úložného místa, dojde-li k podstatné změně podmínek uvedených v povolení nebo se významně změní provozní podmínky, obvodní báňský úřad přehodnotí. Toto přehodnocení se provede nejpozději do konce ukončení provozu úložného místa.

§ 5

(1)  Důsledky způsobené narušením konstrukce úložného místa nebo chybnou manipulací, případně nesprávným provozem úložného místa vyhodnotí obvodní báňský úřad v souladu s odstavci  2 až 5.

(2)  Potenciální riziko ohrožení života se považuje za zanedbatelné nebo nebezpečí pro lidské zdraví se nepovažuje za vážné podle § 4 odst.  1 písm.  a) a b) za předpokladu, že lidé, kromě zaměstnanců pracujících na úložném místě, kteří by mohli být zasaženi, se v oblasti, která by mohla být zasažena, nenacházejí trvale nebo během delšího období.

(3)  Úrazy vedoucí k invaliditě nebo dlouhodobému poškození zdraví se považují za vážné nebezpečí pro lidské zdraví.

(4)  Potenciální riziko ohrožení životního prostředí nebo vzniku ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby podle § 4 odst.  1 písm.  c) se nepovažuje za vážné v případě, že

       a) intenzita uvolňování zdraví ohrožujících látek potenciálního zdroje znečištění během jednoho měsíce se sníží na úroveň nepředstavující zdravotní riziko,
       b) selhání nepovede k žádné trvalé nebo dlouhodobé ekologické újmě,
       c) zasažené prostředí může být uvedeno do původního stavu při vynaložení finančních prostředků na vyčištění a obnovu do výše pětileté rezervy, vytvářené podle zákona.

(5)  Při hodnocení limitů podle § 4 odst.  1 písm.  a), b) a c) musí být provedeno toto posouzení s ohledem na cestu od zdroje nebezpečí k příjemci. Úložné místo nebude zařazeno do kategorie I, pokud v případě narušení konstrukce úložného místa nebo chybné manipulace neexistuje cesta od zdroje nebezpečí k lidem, do podzemních nebo povrchových vod a k chráněným druhům, volně žijícím živočichům, planě rostoucím rostlinám a přírodním stanovištím podle jiného právního předpisu.

 Narušení konstrukce odkališť §6

(1)  Limitem pro zařazení odkaliště do kategorie I podle § 4 odst.  1 písm.  a) a b) je to, že při narušení konstrukce hráze odkaliště hladina vody nebo kalů, které při protržení hráze vytékají mimo odkaliště, dosáhne minimální výšky 0,7 m nad zemí, nebo rychlost vody nebo kalů přesáhne 0,5 m/s.

(2)  Posouzení nezanedbatelného potenciálního rizika ohrožení života nebo vážného nebezpečí pro lidské zdraví musí zahrnovat minimálně tyto faktory

       a) velikost a charakteristiku úložného místa včetně jeho uspořádání,
       b) množství a vlastnosti těžebního odpadu v úložném místě včetně jeho fyzikálních a chemických vlastností,
       c) topografii místa, ve kterém se úložné místo nachází, včetně umístění protipovodňových ochranných prostředků,
       d) čas, za který potenciální povodňová vlna dorazí do oblastí, ve kterých se nachází obyvatelstvo,
       e) rychlost šíření povodňové vlny,
       f) předpokládanou výšku hladiny vody nebo kalů,
       g) předpokládanou rychlost vzestupu hladiny vody nebo kalů,
       h) jakýkoli odpovídající místně specifický faktor, který může mít vliv na potenciální riziko.

 

Narušení konstrukce odvalů §7

(1)  Limitem pro zařazení odvalu do kategorie I podle § 4 odst.  1 písm.  a) a b) je to, že by narušením konstrukce odvalu jakýkoliv objem těžebního odpadu, který by se uvolnil při narušení konstrukce odvalu, ohrozil při svém pohybu osoby nacházející se v dosahu jeho pohybu.

(2) Posouzení nezanedbatelného potenciálního ohrožení života nebo vážného nebezpečí pro lidské zdraví musí zahrnovat minimálně

       a) velikost a charakteristiku úložného místa včetně jeho uspořádání,
       b) množství a kvalitu těžebního odpadu v úložném místě včetně jeho fyzikálních a chemických vlastností,
       c) úhel sklonu odvalu,
       d) potenciální nebezpečí hromadění vod v odvalu,
       e) stabilitu podloží,
       f) topografii,
       g) blízkost vodních toků, objektů nebo budov,
       h) těžební práce,
       i) jakékoli jiné místně specifické faktory, které mohou ovlivnit míru rizika, které úložné místo představuje.

Limity obsahu nebezpečného těžebního odpadu § 8

(1)  Limit pro zařazení úložného místa do kategorie I podle množství ukládaného nebezpečného těžebního odpadu se vypočítá jako poměr hmotnosti sušiny

       a) těžebního odpadu, který je podle jiného právního předpisu klasifikován jako nebezpečný a u něhož se předpokládá, že se bude nacházet v úložném místě na konci plánovaného provozního období, a
       b) veškerého odpadu, u něhož se předpokládá, že se bude nacházet v úložném místě na konci plánovaného období provozu úložného místa.

(2)  Pokud poměr uvedený v odstavci  1 překročí 50 %, úložné místo se zařadí do kategorie I.

(3)  Je-li poměr uvedený v odstavci  1 v rozmezí od 5 % do 50 %, úložné místo se zařadí do kategorie I; úložné místo však nemusí být zařazeno do kategorie  I, pokud je splněna podmínka stanovená v § 5 odst.  5 a pokud by došlo k některé ze situací uvedených v § 4 odst.  1 písm.  a) až c), přestože obsahuje nebezpečný těžební odpad.

(4)  Pokud je poměr uvedený v odstavci  1 nižší než 5 %, není skutečnost, že obsahuje nebezpečný těžební odpad, důvodem k jeho zařazení do kategorie I.

Limity obsahu nebezpečných chemických látek a přípravků §9

(1)  Limitem pro zařazení úložného místa do kategorie I podle objemu nebezpečných chemických látek a přípravků obsažených v ukládaném těžebním odpadu je maximální roční koncentrace (C_max) vodní fáze, která je pro použité nebezpečné chemické látky a přípravky považována za nebezpečnou podle jiného právního předpisu, posouzená obvodním báňským úřadem v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 2 až 5.

(2)  Limitem pro zařazení úložného místa do kategorie I je i zařazení kapalné složky ukládaného těžebního odpadu nebo průsaků podle odstavce  5 podle jiného právního předpisu¹¹) jako nebezpečný přípravek.

(3)  U plánovaných odkališť se při návrhu na zařazení do kategorie podle limitů uvedených v odstavcích  1 a 2 postupuje tak, že

       a) bude vypracován soupis látek a přípravků, které budou používány při úpravě a následně vypouštěny s hlušinou do odkaliště,
       b) u každé látky a přípravku budou odhadnuty roční objemy používané v provozu, a to pro každý rok plánovaného trvání provozní fáze,
       c) u každé látky a přípravku bude stanoveno, zda jde o nebezpečnou látku nebo nebezpečný přípravek¹¹),
       d) pro každý rok plánovaného trvání provozní fáze bude vypočítán roční nárůst vody zadržené v odkališti (ΔQi) za podmínek klidového stavu, a to podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce,
       e) u každé látky nebo přípravku určených jako nebezpečné podle písmene c) bude maximální roční koncentrace (C_max) ve vodní fázi stanovena s pomocí vzorce uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4)  U provozovaných odkališť provozovatel návrh na zařazení úložného místa do kategorie založí na metodice uvedené v odstavci  3, popřípadě na přímém chemickém rozboru vody a pevných látek obsažených v úložném místě.

(5)  U úložných míst, která vznikla loužením kovů na místě, provede provozovatel podrobné kontroly obsahu nebezpečných látek po ukončení provozu a provede soupis použitých chemických látek a zbytkových koncentrací těchto látek v průsacích.

§ 10

        Pro úložná místa obsahující inertní těžební odpad nebo pouze neznečištěnou zeminu se § 8 a 9 nepoužije.

Kritéria pro charakteristiku inertního těžebního odpadu § 11

(1)  Těžební odpad se považuje za inertní, pokud jsou krátkodobě i dlouhodobě splněna následující kritéria

       a) u těžebního odpadu nedojde k žádnému významnému rozpadu nebo rozpuštění nebo jiné podstatné změně, jež by mohla mít jakýkoli nepříznivý dopad na životní prostředí nebo poškodit lidské zdraví,
       b) těžební odpad obsahuje maximálně 0,1 % sulfidické síry, nebo obsahuje maximálně 1 % sulfidické síry a jeho koeficient neutralizačního potenciálu definovaný jako poměr neutralizačního potenciálu a kyselinotvorného potenciálu určeného na základě statického testu je vyšší než 3,
       c) u těžebního odpadu nehrozí riziko samovznícení a odpad nehoří,
       d) jsou-li v těžebním odpadu, a to včetně samostatných drobných částic těžebního odpadu, obsaženy látky, které mohou ohrozit životní prostředí nebo lidské zdraví, zejména arsen, kadmium, kobalt, chrom, měď, rtuť, molybden, nikl, olovo, vanad, zinek, v tak nízkém množství, že riziko pro lidské zdraví a životní prostředí je krátkodobě i dlouhodobě nevýznamné a nepřesahuje hodnoty pro tyto kovy stanovené jiným právním předpisem,
       e) těžební odpad neobsahuje chemické látky a chemické přípravky použité při těžbě nebo úpravě, které mohou poškodit životní prostředí nebo lidské zdraví.

(2)  Těžební odpad může být považován za inertní i bez specifického testování, je-li obvodní báňský úřad přesvědčen, že kritéria uvedená v odstavci  1 byla odpovídajícím způsobem zohledněna a jsou splněna na základě spolehlivosti existujících informací, platných postupů nebo systémů.

(3)  Seznam těžebních odpadů, které se považují za inertní podle odstavců  1 a 2, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4)  Při posouzení inertnosti těžebního odpadu se postupuje podle § 2 a 3.

Plán pro nakládání s těžebním odpadem § 12 (K § 5 odst.  5 zákona)

(1)  Plán pro nakládání s těžebním odpadem⁵) kromě informací uvedených v § 5 odst.  2 zákona obsahuje tyto náležitosti

       a) návrh zařazení úložného místa do kategorie podle § 4 zákona a v souladu s limity uvedenými v § 4 až 10 této vyhlášky; pokud je plánováno úložné místo kategorie I, dokumentaci zpracovanou podle § 14 zákona; pokud má provozovatel za to, že není plánováno úložné místo kategorie I, dostatečné zdůvodňující informace včetně zhodnocení možných nebezpečí havárie,
       b) hodnocení očekávaných vlastností těžebního odpadu podle § 2 a 3 a v případě inertního těžebního odpadu rovněž podle § 11 a údaj o odhadovaném celkovém množství těžebních odpadů, které vzniknou během provozu úložného místa,
       c) popis postupů, při kterých takové těžební odpady vzniknou a popis jejich veškerého následného zpracování,
       d) popis uvádějící, do jaké míry by ukládání takových těžebních odpadů mohlo mít vliv na životní prostředí a lidské zdraví a jaká musí být přijata preventivní opatření, aby byl co možná nejvíce snížen dopad na životní prostředí během provozu i po jeho ukončení, zvláště s ohledem na ustanovení § 6 odst.  3 zákona,
       e) návrh kontrolních a monitorovacích postupů podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona a návrh postupu při zjištění nestability nebo znečištění vody nebo půdy,
       f) návrh plánu pro ukončení provozu úložného místa včetně rekultivace, postupů a opatření po ukončení provozu a monitorování po ukončení provozu s ohledem na ustanovení § 10 odst.  1 zákona,
       g) návrh opatření pro předcházení zhoršování jakosti povrchových a podzemních vod a pro předcházení nebo minimalizaci znečištění ovzduší a půdy podle § 12 zákona,
       h) hodnocení stavu území, které bude dotčeno provozem úložného místa.

(2)  Plán pro nakládání s těžebním odpadem dále obsahuje

       a) identifikační údaje původce (obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání),
       b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
       c) přehled druhů a kategorií produkovaných těžebních odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s těžebním odpadem,
       d) vyhodnocení plánu pro nakládání s těžebním odpadem a porovnání s plánem odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů, pokud je nakládání s těžebním odpadem součástí těchto plánů,
       e) přehled cílů a opatření k jejich dosažení, včetně stanovení lhůt, která bude provozovatel realizovat k předcházení vzniku těžebních odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností s využitím koncepčních materiálů kraje, kterými jsou například plán odpadového hospodářství kraje, plán snižování emisí apod.,
       f) způsob organizačního zabezpečení řízení nakládání s těžebním odpadem včetně provozu úložného místa a seznamu vnitřních dokumentů,
       g) jméno, příjmení a kontaktní údaje odpovědné osoby podle § 7 odst.  3 zákona.

(3)  Provozovatel přiloží k žádosti o schválení plánu pro nakládání s těžebním odpadem v samostatné příloze návrh na sanaci a rekultivaci úložného místa po ukončení jeho provozu.

Vzorec pro výpočet průměrného nárůstu vody zadržené v odkališti ΔQ, jak je uvedeno v § 9 odst. 3 (příloha č.1)

ΔQi      = (ΔMi/D) × P,

kde

ΔQi =roční nárůst vody zadržené v odkališti (v m³/rok) za rok „i“,

ΔMi =roční hmotnost hlušiny vypuštěné do odkaliště (v tunách suché váhy/rok) za rok „i“,

D =průměrná suchá objemová hmotnost ukládané hlušiny (v tunách/m³),

P =průměrná pórovitost usazené hlušiny (v m³/m³) definovaná jako poměr objemu vytěžených prostor k celkovému objemu usazené hlušiny.

Nejsou-li dostupné přesné údaje, použijí se standardní hodnoty, a to 1,4 tuny/m³ pro suchou objemovou hmotnost a 0,5 m³/m³ pro pórovitost.

Odhad maximální koncentrace kapalné složky C_max uvedené v § 9 odst.  3
C_max     = maximální limit následující hodnoty: Si/ΔQi,

kde

Si =roční hmotnost jednotlivých látek a přípravků určených podle § 9 odst.  3 písm.  c), uložených do odkaliště za rok „i“.

Seznam těžebních odpadů, které se považují za inertní ve smyslu § 11 odst.  3 (Příloha č. 2)

       a) písky vzniklé plavením
       b) štěrkopísky vzniklé plavením
       c) výklizové hmoty vzniklé těžbou granitů, granodioritů, ruly, dioritů, vápenců, dolomitů, travertinu, které neprošly chemickou úpravou
       d) nevyužitelné frakce vzniklé těžbou nebo mechanickou úpravou granitů, granodioritů, ruly, dioritů, vápenců, dolomitů, travertinu, čediče a znělce, které neprošly            chemickou úpravou
       e) droby