Vodárny v ČR v letech 2010 až 2014 letech investovaly do oprav vodohospodářské infrastruktury přes 13 mld. Kč

Za posledních pět let investovalo 50 největších členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) do obnovy a oprav vodohospodářské infrastruktury v ČR více než 13 miliard korun. Vyplývá to z šetření SOVAK ČR mezi svými členy. Podíl nákladů, jakož i absolutní částky určené na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, přitom rok od roku roste.

Výroba a distribuce pitné vody, jakož i odvádění a čištění odpadních vod je spojeno s řadou nákladů, které jednotliví provozovatelé vodohospodářské infrastruktury (vodárenské společnosti či města a obce) promítají do konečných cen pro vodné a stočné. Výpočet ceny pro vodné a stočné se v ČR řídí zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Vzhledem k charakteru poskytovaných služeb jsou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v ČR zařazeny na seznam zboží s regulovanými cenami. Základním regulačním orgánem v oblasti cenotvorby vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen. To znamená stanovení závazných pravidel pro tvorbu a sjednávání cen. Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Tato regulace je stanovena každoročně cenovým výměrem a je spolu s podrobnostmi o tom, co nelze zahrnout do ceny, popsána v pravidelně vydávaném Cenovém věstníku, vydáveném Ministerstvem financí. Vlastní výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí dle příloh č. 19 a 19a vyhlášky č. 428/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 271/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen zaslat Ministerstvu zemědělství Celkové vyúčtování resp. porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné za předchozí kalendářní rok. Na základě hlášení skupiny 50 největších provozovatelů, kteří se v roce 2014 podíleli z více jak 89 % na dodávkách pitné vody a z více jak 75 % na odvádění odpadních vod v ČR vyplývá, že položky spojené s obnovou a opravou vodohospodářské infrastruktury představují zdaleka nejvýznamnější částku v celkových úplných nákladech, z kterých se následně určuje výše plateb za vodné a stočné. Souhrnné údaje z let 2010–2014 udává následující tabulka:

Souhrnný přehled vybraných položek úplných vlastních nákladů skupiny 50 největších vodáren za roky 2010–2014

Z uvedených údajů vyplývá, že provozovatelé vodohospodářské infrastruktury, spadající do skupiny největších 50 jednotek, provedli v letech 2010–2014 plánované, či havarijní opravy v celkové částce přesahující 13 mld. Kč. Pro plány financování obnovy, které slouží k zajištění obnovy již vybudované infrastruktury a jež má vlastník této infrastruktury dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích povinnost zpracovat a realizovat, byla vygenerována částka přesahující 8 mld. Kč. Nejvýznamnější položku pak představuje nájemné za infrastrukturu, kterou platí provozovatel této infrastruktury jejímu majiteli a kterou by majitel měl přednostně opět investovat na obnovu stávající a výstavbu nové infrastruktury. Ve sledovaném období výše nájemného dosáhlo téměř 33 mld. Kč. Podíl všech výše zmíněných položek pak představoval více jak 44 % z celkových úplných nákladů distribuce a výroby pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Zajímavostí je skutečnost, že v případě kalkulace pro stočné ve srovnání s kalkulací pro vodné představují tyto položky jak absolutně, tak procentuálně vyšší částky, což souvisí především s rozsáhlými investicemi do čištění odpadních vod v uplynulých letech. SOVAK ČR rovněž může s potěšením konstatovat, že podíl nákladů, jakož i absolutní částky určené na opravu a obnovu vodohospodářské infrastruktury rok od roku roste, viz následující obrázek.

Tato skutečnost se například příznivě projevuje v dlouhodobém snižování ztrát v trubní síti, která v roce 2015 činila 16,8 % z celkové vyrobené vody. Na druhé straně SOVAK ČR musí připomenout, že vzhledem k celkové hodnotě vodohospodářské infrastruktury, dosahující v ČR přesahující 1 bil. Kč a řadou odborníků doporučené hodnotě investic do opravy a obnovy této infrastruktury pohybující se okolo 2–2,5 % ročně z reálné (nikoliv účetní!) hodnoty této infrastruktury, negenerují v současné době majitelé vodohospodářské infrastruktury částky na obnovu a opravu v takové výši, které by v dlouhodobém horizontu zajistily úplnou samofinancovatelnost obnovy této infrastruktury. SOVAK ČR podporuje nastavení takových podmínek v oboru vodovodů a kanalizací, který umožní vlastníkům a provozovatelům vodohospodářské infrastruktury i nadále zvyšovat podíl prostředků určených na opravu a obnovu infrastruktury. Jedním z možných příkladů jdoucích proti tomuto záměru může být chystaná novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb., která by se měla v nejbližších týdnech dostat na program jednání vlády a která výrazným způsobem zvyšuje požadavky na odstraňování dusíku a fosforu. SOVAK ČR musí konstatovat, že tato novela v některých případech vyvolá dodatečné investiční a provozní náklady, a to i čistíren odpadních vod, které byly postaveny, či zrekonstruovány v nedávné době. I pokud by tyto dodatečné investice byly hrazeny z národních či evropských dotačních titulů (což by SOVAK ČR jednoznačně přivítal), je nutné vzít v potaz, že následnou obnovu této nové infrastruktury bude hradit její vlastník, který tak bude nucen tyto zvýšené náklady na obnovu patrně promítnout ve vyšších cenách, než v současné době.

Ing. Oldřich Vlasák

ředitel SOVAK ČR