Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly. Část uhlí by mohl nahradit odpad

Na svém výjezdním zasedání v Ústeckém kraji rozhodla Vláda České republiky o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Důvodem prolomení limitů jsou především potřeby českého teplárenství a s tím spojená energetická bezpečnost země. Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina. Podle nich by nemalou část hnědého uhlí mohl nahradit zbytkový komunální odpad. Vláda se také dnes seznámila s kvalitou ovzduší v tomto kraji.

Po řadě měsíců rozhovorů s představiteli kraje a obcí v sousedství těžebních lokalit, zástupci těžebních společností, teplárenství a ekologických organizací a po zhodnocení výsledků několika nezávislých studií přikročila Vláda České republiky k očekávané úpravě tzv. těžebních limitů, a to konkrétně jejich zrušením na dole Bílina. Bude tak možné především pro české teplárenství využít dalších 100 až 120 mil. tun uhlí.

"Jsem rád, že po letech, když byl problém těžebních limitů neustále odsouván, se této vládě podařilo udělat zásadní krok a zajistit uhlí pro české teplárenství. Byl to krok nesnadný, nicméně je bezpochyby krokem zodpovědným vzhledem k zájmu naší země a její energetické bezpečnosti v příštích desetiletích i zhruba k milionu šesti stům tisícům českých domácností, které jsou závislé na centrálních zdrojích vytápění z hnědého uhlí. Zdražení tepla až o jednu třetinu by hrozilo v případě nutnosti převést uhelné teplárny na plyn," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jak již bylo uvedeno, uhlí z lomu Bílina je důležité především k zajištění potřeb českého teplárenství. Proto také usnesení vlády jasně ukládá, že uhlí za limity musí být primárně využito v této oblasti.

Kromě dolu Bílina diskutovala vláda rovněž o budoucnosti dolu ČSA. Otázka prolomení limitů na této lokalitě je složitější než v případě dolu Bíliny, a to především s ohledem na fakt, že prolomení limitů by v tomto případě znamenalo zásahy do lidských obydlí a vedlo by pravděpodobně ke zbourání obcí Horní Jiřetín a Černice.

"Těžební limity na dole ČSA zatím zůstávají zachovány. Sám budu mít lepší spánek, pokud se ukáže, že uhlí z této lokality nebudeme vůbec potřebovat. Závisí to zejména na rozvoji jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a naplňování Státní energetické koncepce. Dnes by tedy bylo neodpovědné tvrdit, že se v budoucnu skutečně bez tohoto uhlí obejdeme. Ohledně dolu ČSA proto platí, že budeme každoročně do roku 2020 vyhodnocovat plnění Státní energetické koncepce," dodal ministr Mládek.

Budoucí vlády se tak budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit. K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení.

Brabcova varianta mimo jiné obsahuje i to, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. S prolomení limitů na lomu Bílina počítaly i oba návrhy, které dnes předkládal vládě ministr průmyslu Jan Mládek.

Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina

Dnešní rozhodnutí vlády o zpřístupnění zásob hnědého uhlí za limity na lomu Bílina pro těžbu je podle Teplárenského sdruření ČR dobrou zprávou pro 650 tisíc domácností v České republice, které využívají cenově dostupné teplo vyrobené z hnědého uhlí. Na toto rozhodnutí by měly podle sdružení navázat další kroky vlády, aby byla naplněna Státní energetická koncepce. „Je potřeba co nejrychleji nastartovat program podpory rekonstrukcí tepelných sítí, což by snížilo poptávku po uhlí. S Ministerstvem průmyslu a obchodu vedeme intenzivní debatu o podmínkách první výzvy v rámci OP PIK, která by měla být vypsána ještě v letošním roce,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Možnosti dalšího významného snižování spotřeby hnědého uhlí v teplárnách určitě existují, i když ho v příštích 20 letech úplně nahradit nepůjde. Nemalou část hnědého uhlí by mohl podle Teplárenského sdružení nahradit zbytkový komunální odpad po vytřídění recyklovatelných složek, k tomu je však potřeba vytvořit legislativní a ekonomické podmínky a omezit skládkování. Určitý potenciál má také další využívání biomasy, kde by měla pokračovat rozumná provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie.

Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji

Vláda se také dnes seznámila se zprávou o aktuální situaci a plánovaných aktivitách MŽP směřujících ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí v Ústeckém kraji. Ústecký kraj totiž patří hned po Moravskoslezském kraji mezi lokality s nejproblematičtější kvalitou ovzduší v ČR.

Na překračovaných denních imisních limitech pro prachové částice PM10 a ročních imisních limitech pro benzo(a)pyren se podepisuje koncentrace průmyslu, lomů a těžební činnosti. Čistotu vzduchu ovlivňuje i rostoucí vliv dopravy a lokální topeniště.

Ústecký kraj je Ministerstvem životního prostředí tak řazen mezi zvýhodněné regiony, pokud jde o podmínky čerpání z programů jako Nová zelená úsporám. Projekty v Ústeckém regionu jsou proto bonifikovány 10% navýšením dotace.

V Ústeckém kraji jsou také opakovaně vyhlašovány výzvy na výměnu kotlů, přičemž jen v aktuální výzvě je na tento účel alokováno 162 milionů korun.

V současnosti připravuje Ministerstvo životního prostředí nové programy pro zlepšování kvality ovzduší. Podporovány jsou i ozdravné pobyty dětí.

Do Ústeckého kraje směřovaly necelé 2 miliardy z OPŽP 2007-2013 na zlepšování ovzduší a snižování emisí zejména u velkých průmyslových zdrojů, z programu Zelená úsporám putuje do Ústeckého kraje téměř 1 miliarda a další prostředky ministerstvo vyplácí z národních zdrojů SFŽP ČR, např. na již zmiňované ozdravné pobyty dětí z kraje.