Vláda schválila novelu zákona EIA, novelu nařízení o hluku a vibrací a zmocněnce pro jadernou energetiku

VÝSLEDKY Vláda dnes schválila novelu zákona EIA z dílny Ministerstva životního prostředí. Ta má umožnit získání stavebního povolení u 10 klíčových projektů, bez toho aniž by u těchto projektů musel být opakován proces posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Všechny tyto projekty mají vydané stanovisko EIA podle předvstupního zákona EIA z roku 1992, zároveň jsou ale pro Českou republiku natolik klíčovými stavbami, že pro ně vláda vyjednává výjimku z opakování procesu EIA v Evropské komisi. Všechny záměry jsou současně připravené tak, že po vydání stanoviska dle novely budou moci okamžitě vstoupit do procesu vedoucího k získání stavebního povolení.

Vládním zmocněncem pro jadernou energetiku se stal podle očekávání na další 4 roky Ján Štuller. Jeho úkolem bude koordinovat výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka bude ve středu projednán vládou. Štuller působil v devadesátých letech jako předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Štuller zvítězil ve výběrovém řízení, kterého se účastnilo celkem pět lidí. Do této funkce by měl být jmenován na čtyři roky. Po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky byl jmenován prvním předsedou nově vzniklého Státního ústavu pro jadernou bezpečnost. Tuto funkci vykonával do roku 1999.

První schůze nového stálého výboru pro jadernou energetiku se konala už v březnu letošního roku. Úkolem tohoto výboru je rovněž dohled nad výstavbou nových bloků. V jeho čele stojí ministr Mládek.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech - Projednávání bylo přerušeno.

Cílem návrhu je transpozice nové evropské směrnice, která se týká omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Zákon předkládá Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Politika se zaměřuje na definování cílů a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby v maximální možné míře zajišťovala splnění redukčních cílů pro emise skleníkových plynů v návaznosti na mezinárodní dohody (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská smlouva), závazky vyplývajících z legislativy Evropské unie a přispěla k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.

Politika představuje novou strategii České republiky v oblasti ochrany klimatu do roku 2030. Zároveň představuje výhled rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 v návaznosti na rozhodnutí konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu 1/CP.16, Pařížskou smlouvu čl. 4, odst. 19 a v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu. Předkládaná strategie je rovněž v souladu s Plánem přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 uveřejněné Evropskou komisí v roce 2011.

Návrh NV, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací - Vláda návrh schválila

Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Zákon ve znění jeho novely přijaté pod č. 267/2015 Sb. zmocňuje v § 34 odst. 1 vydat prováděcí právní předpis k úpravě hygienických limitů a vibrací pro denní a noční dobu, způsobu jejich měření a hodnocení, v § 30 odst. 3 ke stanovení, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, a v § 77 odst. 5 ke stanovení, co se považuje za prokazatelné navýšení hluku.

Nařízení vlády je rovněž prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon v § 7 odst. 7 zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, hygienických limitů, způsobu jejich zjišťování a hodnocení a minimálního rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance.

Novelou nařízení vlády se zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v  např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.

V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.

Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní

prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.

Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády  aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba).  Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.

Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.

V  souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2 dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB. Zajišťuje se také, aby stavebník hodlající stavět v blízkosti zakreslené, ale ještě neexistující, pozemní komunikace (ale i dráhy nebo stacionárního zdroje), si vyprojektoval svá protihluková opatření, tak jak mu to ukládá zákon, na základě nejaktuálnějších údajů o zdroji hluku (např. dopravních informací), které mu budoucí vlastník nebo provozovatel může poskytnout. Provozní údaje se totiž mohou v souvislosti s projektovou přípravou výstavby zdroje hluku postupně měnit a upřesňovat, takže očekávaná hlučnost se může i zvyšovat. Stavebník by tedy mohl svá protihluková poddimenzovat, pokud by vycházel ze starších, v rozhodnou chvíli již neaktuálních, údajů. Přitom původ relevantních údajů může být i starší, avšak v rozhodnou chvíli musí být stále platné. Stanovená doba 9 měsíců by měla poskytovat dostatečný časový prostor na to, aby bylo možné adekvátní protihluková opatření pro stavebníka vyprojektovat.

Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které mají charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční  dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.

V souladu s výsledky jednání s Ministerstvem dopravy za účelem odstranění rozporů byly v návrhu provedeny tyto změny:

• V části týkající se vlakotvorných stanic (seřaďovacích nádraží) došlo k navýšení hygienického limitu pro noční dobu o 5 dB pro nádraží, která byla v provozu přede dnem 1. listopadu 2011, přičemž tato nádraží se nadále posuzují jako stacionární zdroje hluku.
• Institut tzv. staré hlukové zátěže (tj. „časové výjimky“ z povinnosti dodržet hygienické limity stanovené nařízením vlády) zůstává pro pozemní komunikace a dráhy zachován tam, kde hluk existoval před 1. lednem 2001. Bylo formulačně upřesněno, že hygienický limit s korekcí +20 dB je možné aplikovat na  pozemní komunikace a dráhy, pouze pokud nedojde k navýšení hluku z jejich provozu o více než 2 dB. Pokud tato situace nastane a limit staré hlukové zátěže již nelze uplatnit, nebo je překročen, je možné pro přesně definované případy stávajících komunikací a drah zvýšit hygienický limit o +5dB.

Dokument ke stažení:

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Materiál