Více času na podstatné

Vláda se bude zabývat suchem, změnou klimatu, ekoauditem a environmentálními prvky v sazbách daní

08.01.2017 18:38

Vláda se bude zítra zabývat na prvním zasedání v novém roce Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu,  ekoauditem, analýzou k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice. Dále vláda bude seznámena se stavem plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody nebo informací k integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Tisková konference po jednání vlády je naplánována na 15 hodinu. Výsledky jednání vlády - ZDE

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) by měl letos uvést do provozu mapovou aplikaci, kde se bude vyznačovat aktuální sucho. Začne také vydávat upozornění na sucho, podobně jako u povodní. Vyplývá to z materiálu, který shrnuje státní kroky proti nedostatku vody a boji proti suchu, který v pondělí dostane pro informaci vláda. Jen z ministerstva zemědělství by mělo jít do konce roku 2021 na dotacích 13,1 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka už dříve uvedl, že stát má do roku 2022 na boj se suchem připraveno 28 miliard korun.

"Při dosažení mírného sucha vydá ČHMÚ upozornění na bdělost, při dosažení silného sucha upozornění na pohotovost. V obou případech za předpokladu, že se vývoj hydrometeorologické situace v nejbližším období nezlepší," uvádí materiál, který má ČTK k dispozici. Podobně by tomu mělo být u poklesu hladiny vod v nádržích.

V předloňském roce bylo jedno z nejvýznamnějších období sucha. "Hodnocení průtoků například ukázalo, že na Orlici, Jizeře, Lužnici, Otavě a Odře probíhalo mimořádné sucho, na Vltavě a Labi silné až mimořádné, na Berounce, Sázavě a Moravě silné, zatímco na Ohři a Dyji nebylo dosaženo ani mírného sucha," uvádí materiál.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR by měl vytvořit systém pro monitoring a předpověď dopadů zemědělského sucha, projekt má být hotový do konce roku 2018. "Zavedením systému včasné výstrahy bude možné zvýšit úroveň a stabilitu zemědělské produkce, zlepšit ekonomiku pěstování a zvýšením počtu konkrétních agrotechnických rozhodnutí přispět k dlouhodobé udržitelnosti hospodaření," dodávají ministerští úředníci v materiálu. Vyhodnocení by mělo být jednou týdně. Kraje by následně mohly zohlednit stav vůči odběrům vody.

Krajské úřady by měly také sestavit plány pro zvládání sucha, měl by být také plán na republikové úrovni. "Obce s rozšířenou působností by plány zpracovávaly pro svá správní území dle potřeby," píše se v materiálu.

Přibližně 4270 hektarů zemědělské půdy by mohlo být kvůli suchu zařazených do tzv. znevýhodněných oblastí. V nich dostávají zemědělci více peněz na dotacích. K návrhu, který se týká Ústeckého a Jihomoravského kraje, se ale ještě bude muset vyjádřit Evropská komise.

Deset z 85 prověřovaných vodních nádrží, které jsou na pěti povodích, by mělo podle návrhu změnit své manipulační řády. Nejvíc je jich pod státním podnikem Povodí Moravy.

Na pomoc při zlepšení technického stavu rybníků a malých vodních nádrží vypsalo ministerstvo zemědělství loni nový dotační program pro obce, Lesy ČR a státní podniky povodí. Do roku 2021 by se z něj mohlo vyčerpat dvě miliardy korun, z čehož je 1,6 miliardy dotace.

Od poloviny loňského roku funguje dotační program na podporu zadržování vody v krajině, do roku 2021 by mohlo jít na projekty 1,25 miliardy, z čehož je miliarda dotace. Má se také rozběhnout program na odstraňování usazenin z přehradních nádrží a výstavba nádrží.

Díky zakázce ministerstva by se měl do tří let také zjistit stav odvodňovacích systémů.

Při suchu je také problém s jakostí vod, které ovlivňuje hlavně vypouštění odpadních vod. Větší zátěž způsobuje hynutí ryb a rozvoj sinic. Pod místem vypouštění může být negativní vliv fatální. Čistírny odpadních vod by tak měly operativně provoz měnit.

Na pozemkové úpravy, které by měly pomoci k šetrnějšímu hospodaření s vodou v krajině a ke zmírnění negativních dopadů sucha je do roku 2020 možné využít zhruba 3,5 miliardy korun, letos se předpokládá podání 170 žádostí o dotaci za zhruba 1,5 miliardy korun.

Měla by se také obnovit letecká hasičská služba pro zdolávání požárů v období déle trvajícího sucha. "Nepodařilo se prosadit zajišťování letecké ochrany lesů před požáry výlučně státními silami a prostředky, proto k navýšení kapacit systému LHS bude využito služeb soukromých leteckých provozovatelů," dodává text.

Materiál také připomíná, že by se měly zvýšit poplatky za odběr podzemních vod. Vláda to loni kvůli sociální demokracii zamítla, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pak svůj návrh stáhl a řekl, že už v současném funkčním období návrh znovu nepředloží.

 

Analýza dopadů environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní - více ZDE

Tento materiál vychází zejména z usnesení vlády č. 978 ze dne 2. prosince 2015, ve kterém je v bodu II. 6 uloženo 1. místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministru financí ve spolupráci s ministrem životního prostředí a ministrem průmyslu a obchodu zpracovat a následně vládě do 31. prosince 2016 předložit analýzu variant řešení a jejich dopadů pro přípravu návrhu novely zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, která vytvoří podmínky pro snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod systém European Union Emission Trading Scheme (dále jen „EU-ETS“).

EU-ETS je největším systémem emisního obchodování zahrnující přibližně 11 000 zařízení ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech včetně České republiky.

Materiál kromě výše uvedeného usnesení zohledňuje skutečnosti uvedené v dokumentech Národní plán snižování emisí, Státní energetická koncepce, Státní politika životního prostředí a Politika ochrany klimatu.

Předmětem materiálu není navrhovat nebo zavádět novou daň, ale analyzovat ekonomické, sociální a environmentální dopady případného zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních (energetických) daní a případně podnítit budoucí diskuzi o možnostech takového zohlednění s ohledem na výše uvedené dopady, efektivitu výběru daně a dosažení požadovaného cíle snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích zdrojích nespadajících pod EU-ETS.

 

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla schválena Usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015. Adaptační strategie identifikuje prioritní oblasti hospodářství, veřejné správy a životního prostředí ve vztahu k předpokládaným dopadům změny klimatu, určuje prioritní oblasti realizace a definuje vhodná adaptační opatření v návaznosti na předpokládané projevy změny klimatu.

Hlavním cílem Akčního plánu je v souladu s Adaptační strategií a Evropskou adaptační strategií prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu - tedy zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Akční plán rozpracovává opatření uvedená v Adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje garanty, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, příslušnost k jednotlivým sektorům a zdroje financování. Akční plán také identifikuje vazby na opatření a úkoly již obsažené a plněné v rámci jiných schválených sektorových strategií.

Návrh Akčního plánu obsahuje soubor 51 prioritních adaptačních opatření (priorita 1), pod které náleží 161 úkolů, na něž by měla být zaměřena největší pozornost. Naplnění těchto opatření a úkolů je klíčové z hlediska adaptace na změnu klimatu v ČR. Dalších 69 opatření s prioritou 2 a k nim přiřazené úkoly je žádoucí plnit dle možností a kapacit jako podporu adaptace.

 

Ekoaudit - více ZDE

Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem životního prostředí předložilo vládě návrhy opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR, tzv. Ekoaudit, jehož dlouhodobým cílem je snížit administrativní zátěž a usnadnit rozvoj podnikání.

Ekoaudit je přínosným projektem, který pomáhá snižovat administrativní zátěž a náklady podnikatelské sféry, a to formou revize a porovnáním českých právních předpisů na ochranu životního prostředí a požadavků vyplývajících z předpisů EU. Hodnocení plnění Ekoauditu se předkládá vládě každé dva roky s ohledem na dopady na podnikatelskou sféru a ve vztahu k požadavkům evropského práva. Výstupem spolupráce ministerstev, tripartity a dotčených subjektů jsou legislativní i nelegislativní návrhy řešení jednotlivých podnětů.

Dnes projednávaná etapa  Ekoauditu obsahuje 7 nových podnětů, které se týkají zákona o obalech, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

Od roku 2010 schválila vláda v rámci Ekoauditu  185 úkolů, z nichž k dnešnímu dni je splněno 117 úkolů.
Díky realizaci všech 185 úkolů, které byly od roku 2010 uplatněny a vládou schváleny, by se mělo dosáhnout í úspor pro podnikatelskou sféru až ve výši 10 mld. Kč.

 

Přehled bodů jednání vlády - pondělí 9.1.2017:

  • Analýza k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice - více ZDE
  • Národní akční plán adaptace na změnu klimatu - více ZDE
  • Informace o stavu plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody - Předkládací zpráva
  • Návrhy na řešení opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí - více ZDE
  • Integrace koncepčních kroků oboru VaK v ČR naplňováním strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 - Předkládací zpráva
 

 

Zpět