Vláda schválila Zprávu o životním prostředí České republiky 2011

Vláda ČR ve středu projednala a schválila Zprávu o životním prostředí České republiky 2011. Zpráva obsahuje 30 klíčových indikátorů včetně jejich vyhodnocení. Ve Zprávě jsou nastíněny pozitivní a negativní trendy současného vývoje životního prostředí v oblastech, kterými jsou ovzduší a klima, vodní hospodářství a jakost vody, lesy, půda a krajina, průmysl a energetika, doprava, odpady a materiálové toky a financování ochrany životního prostředí.

V roce 2011 došlo ke snížení zátěže životního prostředí souběžně s mírným růstem ekonomiky ČR. Lze konstatovat meziroční zlepšení hlavních environmentálních ukazatelů. Především poklesla energetická a materiálová náročnosti HDP, k čemuž přispěl zvýšený podíl produkce technologicky náročnějších výrobků s vyšší přidanou hodnotou a s nižší energetickou a emisní náročností, snižování výrobních nákladů spojené s přetrvávající hospodářskou stagnací a úsporami v domácnostech. Rok 2011 se v tomto ohledu vyznačoval oddělením měrného vývoje ekonomiky a zátěže životního prostředí, k čemuž došlo naposledy v roce 2008.

Pozitivní vývoj ve stavu životního prostředí se projevil například v poklesu celkovém objemu látek vypouštěných do ovzduší, kdy došlo ke snížení emisí, především oxidů dusíku a těkavých organických látek. Hlavní příčiny tohoto poklesu lze hledat v snížení energetické náročnosti především individuální dopravy dané modernizací vozového parku a stagnací přepravních výkonů. Setrvalý trend snižování odběrů vod a vedl k nižšímu množství odpadních vod vypouštěných do vodních toků a obecně vysoký podíl čištěných odpadních vod vedl i ke snížení znečištění obsaženého v těchto vodách. Vzhledem k rostoucímu zájmu obyvatel o bioprodukty se zvýšil podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, počet ekofarem i výrobců biopotravin. Rostl též podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie, což je pozitivní nejen z hlediska zátěže životního prostředí, kterou tyto zdroje mají obecně malou, ale i z hlediska diverzifikace energetických zdrojů. Důraz kladený na efektivní využívání zdrojů se projevuje v narůstající míře recyklace odpadů z obalů. Recyklace je tak nejčastějším způsobem využití obalů a ČR je z tohoto hlediska jednou z nejúspěšnějších zemí EU27.

V ochraně životního prostředí je významná pozornost věnována eliminaci znečištění ovzduší, neboť kvalita ovzduší má přímý vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Se znečištěným ovzduším úzce souvisí stále vysoký podíl fosilních zdrojů na výrobě energie v ČR, který meziročně jen mírně klesá. Emise do ovzduší produkované velkými zdroji znečištění byly ve větší míře zredukovány, další pokles lze předpokládat v souvislosti s novými předpisy přijatými na úrovni EU i ČR. Na znečištění ovzduší mají nezanedbatelný vliv emise z lokálních topenišť, a to především v malých sídlech, kde jsou tyto emise problémem zejména při nepříznivých rozptylových podmínkách a v inverzních polohách. V domácnostech nadále dochází k využívání nekvalitních paliv, nebo dokonce materiálů, které nejsou ke spalování přímo určeny. Tento zdroj produkující zhruba třetinu emisí tuhých znečišťujících látek se nedaří regulovat.

Na celkové zátěži ovzduší tuhými znečišťujícími látkami se podílí i doprava, a to např. průtahy tranzitní dopravy ve větších městech a dalších exponovaných obcích, zvyšující se podíl silniční nákladní dopravy a vysoké stáří vozového parku. I přes výrazný pokles objemu tuhých znečišťujících látek emitovaných dopravou v roce 2009 se zatím nepodařilo tento druh emisí snížit pod úroveň roku 2000.

Dopravní infrastruktura spolu se zábory zemědělské půdy zástavbou jsou významným faktorem narušujícím strukturu a funkci krajiny. Důsledkem je pak zvyšující se fragmentace krajiny, nárůst hlukové zátěže či narušení srážkoodtokového režimu. Podíl nefragmentovaného území v ČR klesá, a dochází tak ke stále zvyšujícímu se tlaku na přírodní stanoviště a v nich žijící druhy živočichů a rostlin.

Aktuální zatížení ekosystémů v důsledku působení přízemního ozonu a nevhodná druhová skladba lesních porostů s převahou monokultur je důvodem špatného zdravotního stavu lesů, které pak nejsou schopny odolávat negativním abiotickým a biotickým vlivům. I přes zvyšující se podíl listnatých stromů používaných při obnově lesa a klesající podíl okyselujících látek v ovzduší je zdravotní stav lesních porostů v ČR, vyjádřený stupněm defoliace, nejhorší v rámci EU27.

Stále se však nepodařilo odstranit či zmenšit řadu problémů životního prostředí, přičemž u části z nich nelze předpokládat významné pozitivní změny ani v budoucnosti. Na jedné straně se tak jedná o problémy determinované přírodními poměry a zaměřením hospodářství ČR. Jde např. o surovinovou základnu (zásoby uhlí) nebo energetickou náročnost hospodářství (historicky daný vysoký podíl průmyslu na HDP). Na druhéstraně jsou v ČR evidovány zátěže, které mají dlouhodobý charakter, jejich reakční doba je delší a v důsledku toho se projevují i s několikaletým zpožděním. Jedná se např. o antropogenní zásahy do struktury, a tím i do funkce krajiny – dochází tak k narůstající fragmentaci krajiny, změně využití území nebo úbytku původních druhů. Problémem jsou zejména ekologické zátěže, jejichž odstraňování je časově a finančně náročné.

Je důležité vnímat stav životního prostředí zejména ve vztahu k lidskému zdraví a ekosystémovým službám. Negativní účinky projevující se zvýšením nemocnosti, případně i zkrácením délky lidského života, jsou spjaty hlavně s kvalitou ovzduší. Negativní účinky související s poškozováním ekosystémů se projevují zejména ve snížené schopnosti přírody poskytovat regulační a produkční služby.

HLAVNÍ POZITIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY:

- Pokračuje meziroční pokles snižování emisí okyselujících látek (o 0,6 %), emisí prekurzorů ozonu (o 2,7 %), emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (o 1,2 %). U všech uvedených skupin emisí se na poklesu nejvíce podílely NOx. Pozitivní vývoj emisní zátěže byl způsoben především poklesem emisí z dopravy a emisí ze stacionárních zdrojů (především z energetiky). V současnosti ČR splňuje platné národní emisní stropy.
- Snížily se celkové odběry vody, a to především z důvodu útlumu odběrů chladících vod v segmentu výroby a distribuce elektřiny a snížení odběrů pro veřejné vodovody a průmysl, což se projevilo např. i v dalším snižování spotřeby pitné vody v domácnostech (v současnosti 88,6 l.obyv.-1.den-1).
- Snížilo se celkové množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Zvýšil se podíl obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV, i počet ČOV se sekundárním a terciárním čištěním, což mělo za následek zvýšení podílu čištěných odpadních vod a následné snížení objemu vypouštěného znečištění (BSK5, CHSKCr, NL, Nanorg., Pcelk.), nejvýrazněji u anorganického dusíku.
- Celková jakost vody ve vodních tocích se dále zlepšuje, na některých místech jsou ovšem stále překračovány normy environmentální kvality.
- V rámci zemědělského půdního fondu došlo k největším změnám ve využití půdy v období 1990–2000, ve smyslu zvýšení podílu plochy trvalých travních porostů na úkor orné půdy (o 15 %). Tento trend pokračuje i v následující dekádě, ovšem pomalejším tempem (mezi roky 2000–2011 nárůst o 2,9 %).
- Meziročně se zvýšila výměra zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství na 11,4 % plochy z celkové plochy zemědělského půdního fondu. Zároveň vzrostl počet ekofarem i výrobců biopotravin.
- Při růstu ekonomiky klesla spotřeba PEZ, přičemž příčinu lze hledat v poklesu výroby tepla z důvodu krátké topné sezony. Ve snížení odběru pro průmysl se kromě sníženého zájmu o průmyslovou produkci negativně promítly i vysoké ceny základních surovin.
- Výroba elektřiny z OZE dlouhodobě roste, meziročně se zvýšila dokonce o 25,5 %. OZE tak v roce 2011 tvořily 8,5 % elektroenergetické základny ČR, čímž byl splněn národní indikativní cíl stanovený na 8 %. K tomuto vývoji přispěl zejména pokračující rozvoj fotovoltaiky, který má však také negativní ekonomické i environmentální souvislosti. Solární zdroje energie se dokonce podílely z 91 % na meziročním růstu vyrobené elektřiny.
- Individualizace osobní dopravy se zastavila v důsledku ekonomické situace domácností a zlepšování rozsahu a kvality veřejné dopravy. Na meziročním nárůstu přepravních výkonů železnice v osobní dopravě (o 1,8 %) se nejvíce podílel vzestup železniční dopravy v rámci integrovaných systémů ve velkých městech.
- Domácí materiálová spotřeba v ČR klesá, což je způsobeno zejména krizí ve stavebnictví, kde došlo k propadu zejména v důsledku restrikce investic, jak ve státní, tak v soukromé sféře. Pokles spotřeby nerostných stavebních surovin byl největším příspěvkem k absolutnímu decouplingu domácí materiálové spotřeby a HDP.
- Podíl vybraných způsobů využívání odpadů z celkové produkce odpadů vzrostl v roce 2011 oproti roku 2003 z 62,2 % na 78,2 %. Podíl vybraných způsobů odstraňování odpadů v roce 2011 poklesl dlouhodobě na nejnižší úroveň (12,9 %).
- Mezi roky 2003 a 2011 došlo k významnému poklesu celkové produkce odpadů, a to o 15 %. Zvyšuje se podíl materiálově využitých komunálních odpadů z celkové produkce odpadů, oproti roku 2010 o 6 p. b. Meziročně došlo také ke snížení podílu komunálních odpadů odstraňovaných skládkováním.
- Dochází k navyšování veřejných výdajů na ochranu životního prostředí s ohledem na nárůst produktivity české ekonomiky. Mezi roky 2010 a 2011 došlo k růstu výdajů z územních rozpočtů o 3,7 %. V případě výdajů z centrálních zdrojů (tj. zejména ze státního rozpočtu a státních fondů) došlo k nárůstu o 29,4 %.

HLAVNÍ NEGATIVNÍ ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY:

- Měrné indikátory emisí skleníkových plynů na obyvatele a jednotku ekonomického výkonu jsou v ČR oproti průměru zemí EU27 výrazně vyšší.
- V roce 2011 se v porovnání s rokem 2010 zvýšil rozsah území, kde byly překročeny přípustné koncentrace emisí suspendovaných částic PM10. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2011 překročen na 21,8 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 % obyvatel ČR, a to i přes to, že bylo dosaženo nižších naměřených koncentrací PM10. Rovněž se zvýšil podíl území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Cílový imisní limit byl překročen na 16,8 % území, a to zejména v sídlech a městských aglomeracích.
- Výrazné meziroční zhoršení bylo zaznamenáno u znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cílový imisní limit byl v hodnoceném období 2009–2011 překročen na 17,1 % území ČR, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno asi 10,1 % populace.
- Nepodařilo se splnit požadavky směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Nevyhovující stav čištění má 43 z celkového počtu 633 aglomerací nad 2 000 ekvivalentních obyvatel.
- I přes zpomalení tempa nárůstu je defoliace v ČR stále velmi vysoká a patří mezi nejvyšší v Evropě. Jedná se o zátěž způsobenou antropogenní acidifikací půd, kde je zvrácení vývoje dlouhodobou záležitostí.
- Výměra zemědělského půdního fondu poklesla za období 2000–2011 o 1,2 %, zejména pak v kategorii orné půdy.
- Proces fragmentace krajiny pokračuje i nadále, nicméně nižší rychlostí než v minulosti. V roce 2010 činila rozloha krajiny nezasažené fragmentací 63,4 % celkové rozlohy ČR, což je o 2,4 % méně než v roce 2005.
- Spotřeba minerálních hnojiv se meziročně zvýšila o 27,1 % a dosáhla tak nejvyšší hodnoty od roku 2000, čímž došlo k návratu postupně se zvyšujícího trendu přerušeného během let 2009–2010. Aplikace přípravků na ochranu rostlin se v roce 2011 oproti předchozímu roku zvýšila o 8 %.
- Výroba elektrické energie dlouhodobě roste, přičemž převládá produkce z parních elektráren, které spalují zejména hnědé uhlí (61,6 % elektřiny).
- ČR má výrazně kladné saldo zahraničního obchodu s elektřinou (19,5 %), což vzhledem k struktuře výroby elektřiny komplikuje další snižování zátěže životního prostředí z energetiky.
- Roste podíl nákladní silniční dopravy na přepravních výkonech nákladní dopravy. Alternativní zdroje energie v dopravě mají zcela okrajové zastoupení. Zvyšuje se počet registrovaných vozidel, stejně jako jejich průměrné stáří. Hluková zátěž z dopravy zůstává stále vysoká.
- ČR má o 39 % vyšší materiálovou náročnost než průměr členských zemí EU27 a o 59 % vyšší než EU15.
- V roce 2011 se produkce nebezpečných odpadů zvýšila oproti předcházejícímu roku o 3 %. Od roku 2003 se zvýšilo množství odpadů z obalů o 30 %. I nadále zůstává nejčastějším způsobem odstraňování odpadů skládkování (97 %).

Dokument ke stažení:

Zpráva o životním prostředí ČR 2011

Zdroj: MŽP, Zpráva o životním prostředí ČR 2011