Vláda schválila zásadní strategické dokumenty pro životní prostředí

Ministr životního prostředí Ladislav Miko stihl před svým návratem do Bruselu předložit 30. listopadu 2009 vládě několik zásadních strategických dokumentů, které budou mít v budoucnu významný vliv na oblast životního prostředí.

Patří mezi ně Návrh tezí Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky a Teze rozvoje odpadového hospodářství v České republice. O týden dříve se rovněž podařilo schválit a podepsat dva zásadní dokumenty, které přispějí k důkladnější ochraně a spolupráci
Ministerstva životního prostředí, české vlády a partnerských institucí v oblasti životního prostředí. Jsou to Strategický rámec udržitelného rozvoje přijatý Radou vlády pro udržitelný rozvoj 25. listopadu a dohoda o spolupráci MŽP s Českomoravskou mysliveckou jednotou podepsaná 26. listopadu 2009.

Strategie adaptacena změny klimatu

Mezi prvními dokumenty, které vláda na svém jednání 30. listopadu schválila, jsou teze Strategie adaptace na změny klimatu. Ty budou do konce září 2010 rozpracovány
jednotlivými ministerstvy tak, aby Ministerstvo životního prostředí mohlo předložit vládě kompletní Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do konce roku 2010.
„Česká republika zatím nemá sjednocený dokument, který by se zabýval konkrétními kroky, jak se přizpůsobit už probíhajícím změnám klimatu. Proto můj resort připravil teze Národní strategie adaptace na změny klimatu, kde každý jednotlivý resort ve své kompetenci vypracuje podklady pro ucelenou koncepci, která po schválení umožní České republice adekvátně čelit očekávaným dopadům změny klimatu,“ řekl Ladislav Miko.
„Dokument obsahuje přehled konkrétních nepříznivých jevů, na které je potřeba se v souvislosti se změnou klimatu připravit. Patří mezi ně například nahrazování nestabilních smrkových lesů smíšenými, obnovování meandrů a mokřadů kvůli zadržování povodní či příprava zemědělství na sušší roky. Změna klimatu ovšem zasáhne i oblasti, které si veřejnost v první chvíli s dopady změny klimatu ihned nespojí. Je to například oblast cestovního ruchu, stavebnictví a architektury, ale i oblast zdravotnictví, kde lze očekávat zvýšený výskyt klíšťat a dalších vektorů infekčních nemocí,“ vysvětlil ministr.

Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR

Vláda dostala na stůl i Teze rozvoje odpadového hospodářství v České republice, které jsou výsledkem několikaměsíčního dialogu se všemi partnery v oblasti odpadového
hospodářství. Na jejich podkladě nyní Ministerstvo životního prostředí dopracuje nový zákon o odpadech.
„Mým cílem v této oblasti bylo zanechat jasný, konsensuální a všemi partnery podporovaný dokument, na jehož základě dojde k přípravě tolik potřebného nového zákona o odpadech. Věřím, že především u našich oponentů se mi podařilo posílit vnímání Ministerstva životního prostředí jako konstruktivního a věcného partnera,“ řekl ministr Miko.

Smyslem zpracování tezí odpadového hospodářství v ČR před dalším postupem legislativních prací jsou dva klíčové cíle. Prvním je identifi kovat oblasti, které je nutné řešit odchylně od dosud platného předpisu. Důvodem jsou přímo předpisy EU, potřeba dostát environmentálním mezinárodním závazkům ČR, nebo praktická potřeba organizace odpadového hospodářství v ČR. Druhým cílem je, aby se uživatelé připravované normy dokázali v co nejvyšší míře shodnout na principiálních zásadách tohoto nového předpisu ještě dříve, než začne rutinní legislativní proces. Smyslem je navodit situaci, kdy principy, na nichž je připravovaný předpis založen, nebudou příčinou střetů, které pak v legislativním procesu znemožňují věnovat potřebnou péči technickým a právním detailům normy samotné. Široká diskuze a předem dosažená shoda nad takto pojatými tezemi je nutností v případě předpisu, který ovlivňuje život každého občana, činnostkaždého ekonomického subjektu  každé instituce.
Zdroj: Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR – dokument v plném znění najdete na: www.mzp.cz

Státní program ochrany přírody a krajiny

Dalším vládou schváleným dokumentem je aktualizovaný Státní program ochrany přírody a krajiny, který je jedním ze základních koncepčních dokumentů v této oblasti. Program formuluje dlouhodobé cíle a nezbytné kroky, kterými dojde k naplnění těchto cílů.
„Státní program ochrany přírody a krajiny je aktualizován na základě již předložených informací ve Zprávě o stavu přírody a krajiny ČR a Zprávě o životním prostředí ČR. Přináší přehled opatření a nástrojů, potřebných k řešení nejpalčivějšíchproblémů v oblasti ochrany přírody a krajiny ve střednědobém horizontu,“ vysvětlil Ladislav Miko.
Mezi hlavní cíle v krajině patří udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny a zajistit její udržitelné využívání především z hlediska zástavby, zachování prostupnosti a omezení další fragmentace. V lesních ekosystémech je cílem zvýšit druhovou a strukturální rozmanitost lesních porostů směrem k přirozenému stavu, zvýšit podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. Ve vodních ekosystémech je to především zajištění pokračování v revitalizacích
technicky upravených toků a celých povodí, tedy cíl obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám, dále zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku a zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů.
U zemědělsky využívaných ploch si vláda dává za cíl trvalé zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny a samozřejmě zajištění ochrany půdy, která je stále velmi degradována. V sídlech by měl stát směřovat k zajištění vyšší kvality života zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. Pro chráněná území je hlavním cílem především zajištění kvalitní péče o dochované přírodní hodnoty a zlepšení integrace ochrany těchto území do života regionů. V případě ekonomických nástrojů je nutné vyvážení dotačních, náhradových a daňových prvků, jež přispívají k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny. A konečně v oblasti informací a práce s veřejností je nutností především zajištění kvalitních a dostatečných dat pro vyhodnocování stavu a trendů jednotlivých přírodních
fenoménů i přírody a krajiny jako celku a zajištění přístupu veřejnosti k informacím průřezově ve všech oblastech souvisejících s ochranou přírody.

Dohoda o spolupráci mezi MŽP a Českomoravskou mysliveckou jednotou
Dohodu o spolupráci podepsali ministr životního prostředí Ladislav Miko a Jaroslav Palas, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Po téměř deseti letech poměrně složitého dialogu mezi myslivci a ochránci přírody se podařilo ministrovi životního prostředí Ladislavu Mikovi podepsat s předsedou ČMMJ Jaroslavem Palasem dohodu, která povede ke spolupráci obou institucí.
„Jsem rád, že jsem to mohl být právě já, kdo na základě evropské iniciativy pro udržitelný lov dohodu s českými myslivci připravil a podepsal. Jejím cílem je především
společně chránit biologickou rozmanitost naší přírody, čelit invazím nepůvodních druhů a podporovat ty druhy, které potřebují zvláštní péči. Věřím,že podepsaná dohoda je začátkem nových a konstruktivních vztahů mezi českými myslivci a ochránci přírody,“ vyjádřil se ministr životního prostředí Miko.

Strategický rámec udržitelného rozvoje

Na některé z dalších jednání vlády směřuje i Strategický rámec udržitelného rozvoje, který 25. listopadu na svém jednání schválila Rada vlády pro udržitelný rozvoj.
„Po dvou letech se podařilo schválit zásadní dokument, na jehož podkladě se budou vytvářet navazující strategie a koncepční dokumenty vlády České republiky, a to tak, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální,“ shrnul Ladislav Miko.

Zdroj: zpravodaj MŽP (leden 2010), Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP