Vláda schválila strategii pro zlepšení kvality ovzduší

VÝSLEDKY JEDNÁNÍ VLÁDY (část II.) ČR má komplexní plán, jak na celém území do pěti let zlepšit současný neuspokojivý stav ovzduší. Vláda schválila Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR do roku 2020 a v ní zohledněný Národní program snižování emisí ČR (NPSE). Strategie vedle něj zastřešuje i programy zlepšovaní kvality ovzduší (PZKO) pro jednotlivé zóny a aglomerace.

Střednědobou strategii zastřešující NPSE a PZKO zpracovalo MŽP v reakci na dlouhodobé a opakované překračování imisních limitů na území České republiky zejména u prachových částic, přízemního ozónu a benzo(a)pyrenu poškozujících lidské zdraví a životní prostředí a zároveň bude sloužit i jako podklad k čerpání dotací z fondů EU programů v letech 2014–2020 (tedy OPŽP, OPPIK, IROP ad.). Cílem strategie je dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR imisních limitů stanovených zákonem o ochraně ovzduší a současně udržovat a zlepšovat kvalitu ovzduší v oblastech, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.

Kvalita ovzduší v ČR v posledních letech stagnuje a velká část obyvatel stále žije v regionech s překračovanými imisními limity. Zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro prachové částice PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu. Největším producentem škodlivých látek ohrožujících lidské zdraví jsou lokální topeniště v domácnostech, které produkují téměř 90 % veškerých emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic PM10. Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR do r. 2020 je plán, který obsahuje mnoho nových opatření, s ambicí změnit neuspokojivý a zdraví ohrožující stav k lepšímu.

Strategie zastřešuje základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší jak na národní úrovni (Národní program snížení emisí ČR), tak na regionální úrovni (Programy zlepšování kvality ovzduší v 7 zónách a 3 aglomeracích ČR). Jejich vypracování ukládá Ministerstvu životního prostředí zákon o ochraně ovzduší a jsou vzájemně provázané. Strategie je připravena pro období do roku 2020 a zahrnuje i výhled až do roku 2030. NPSE sleduje splnění národních závazků snížení emisí a obsahuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší na národní úrovni. PZKO vycházejí z rozsáhlé rozptylové studie pořízené v rámci střednědobé strategie a obsahují konkrétní opatření pro řadu orgánů státní správy i samosprávy za účelem dosáhnout zákonem stanovených imisních limitů v jednotlivých regionech.

Strategie zahrnuje opatření v sektorech energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství, domácností ad. Národní program snižování emisí obsahuje 23 prioritních opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou uložena k plnění jednotlivým ústředním orgánům státní správy. 15 z nich cílí na sektor dopravy, 3 na oblast průmyslu, 2 do zemědělství a 3 do sektoru domácností. Z oblasti dopravy materiál jmenuje např. opatření vedoucí ke zrychlení obměny zastaralého vozového parku a k podpoře nákupu vozidel s alternativním pohonem, včetně podpory výstavby plnicí a dobíjecí infrastruktury pro ně, zavádění nízkoemisních zón, nebo podporu výstavby a rekonstrukce železničních tratí, ale i výstavbu obchvatů měst a obcí. Strategie identifikovala jako velmi významné opatření ke zlepšení kvality ovzduší v ČR výměnu neekologických kotlů na pevná paliva v domácnostech z dotací OPŽP za nízkoemisní zdroje a za tepelná čerpadla a zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby energií, např. zateplováním budov, účinnějšími spotřebiči apod. K velkému snížení emisí v příštích 6 letech mají přispět i vyspělé technologie, které vyžaduje EU legislativa, a to u velkých energetických zdrojů.

V oblasti průmyslu strategie obsahuje emisní stropy pro skupiny stacionárních zdrojů a vymezená území krajů a v operačních programech ukládá dávat prioritu realizaci opatření, která přispějí ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Z oblasti zemědělství jsou v materiálu navrhována opatření k omezování měrných emisí amoniaku ze živočišné výroby či k plošnému omezování emisí amoniaku a oxidů dusíku z aplikace minerálních hnojiv.

NPSE pracuje s různými scénáři budoucího vývoje a stanovuje k roku 2020 maximální množství emisí SO2, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku a jemných prachových částic PM2,5, i emisní stropy pro jednotlivé sektory hospodářství. Střednědobá strategie spolu s NPSE zahrnuje i finanční analýzu s ekonomickými dopady aplikace jednotlivých opatření. Celkové investiční náklady na realizaci strategie jsou odhadovány přibližně na 650 mld. Kč. Finančními zdroji budou nejen soukromé investice, ale významnou měrou i různé dotační zdroje: státní rozpočet, územní rozpočty (kraje, obce), ale zejména jednotlivé operační programy dotčených resortů a také národní dotační tituly. V případě MŽP se jedná o financování z OPŽP 2014–2020 nebo z prodeje emisních povolenek (Nová zelená úsporám).

Další výsledky jednání vlády ze dne 2.12.2015:

Vláda na svém dnešním zasedání také jednala o mandátu pro ministra průmyslu a obchodu připojit se za Českou republiku k dopisu některých evropských států Evropské komisi ve věci možných negativních dopadů projektu plynovodu Nord Stream II. Vláda se na podpoře dopisu neshodla a ČR se tak k signatářům nepřipojí. Vláda dále podpořila Komisi ve sporu o financování britské elektrárny a dále schválila novelu nařízení vlády, kterým se stanoví výše odvodu za radioaktivní odpady. Více "Výsledky jednání vlády část I" ZDE.

Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Více "Výsledky jednání vlády část III" ZDE.