Vláda schválila EFEKT 2017 a omezení nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2015:

Stav životního prostředí v ČR byl v roce 2015 stagnující, a to i přes ekonomický růst a s ním související růst průmyslové a stavební výroby, zvyšování celkové spotřeby energie a přepravních výkonů v osobní a nákladní dopravě. Vývoj teplotních a srážkových podmínek vedl k rozvoji půdního a hydrologického sucha, které mělo vliv na všechny složky životního prostředí. Na území ČR spadlo pouze 79 % normálu srážek, sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a ovlivnilo zemědělství i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.

V oblasti vodního hospodářství mělo sucho vliv především na odběry vody, které se výrazně zvýšily v zemědělství a naopak byly omezeny v oblasti energetiky. Jakost vody se sice z dlouhodobého hlediska zlepšuje, ale meziroční změny již nejsou příliš výrazné. Problémem zůstává znečištění dusičnany, způsobené především nárůstem spotřeby statkových a minerálních hnojiv v zemědělství, který byl zapříčiněn snahou o minimalizaci škod extrémního sucha v roce 2015. Následkem byla také zvýšená eutrofizace vod.

Přestože nadále pokračuje trend snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, nebyla kvalita ovzduší v ČR v roce 2015 vyhovující. Stále dochází k překračování imisních limitů pro suspendované částice frakce PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Zásadními faktory, které dlouhodobě ovlivňují kvalitu ovzduší v ČR, je průmyslová a energetická výroba, vytápění domácností (a to zejména v inverzních polohách) a doprava. Kvalitu ovzduší v roce 2015 navíc nepříznivě ovlivnil průběh meteorologických podmínek. Dlouhodobě je nejzávažnější situace v Moravskoslezském kraji, a to především v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Důsledkem intenzivního imisního zatížení v uplynulých desetiletích je mimo jiné špatný zdravotní stav lesních porostů, vyjádřený procentem defoliace. Pozitivně se však projevuje trend pomalého přibližování se k přirozenější struktuře lesních porostů, a to především dlouhodobým pozvolným zvyšováním podílu listnáčů na celkové ploše lesa. I přesto, že v ČR dochází k nárůstu podílu ekologicky obhospodařované půdy, převládá v krajině stále nevhodný způsob hospodaření, spojený s masivním scelováním pozemků a absencí zatravněných pásů, což zvyšuje potenciální riziko ohrožení půdy vodní a větrnou erozí. Krajina je rovněž i nadále ovlivňována nárůstem umělých ploch spojených s rozvojem silniční infrastruktury, která způsobuje vysokou míru fragmentace krajiny. Ta se odráží i na stavu biodiverzity, jež je reprezentována dlouhodobým poklesem početnosti populací všech běžných druhů ptáků.

Vzhledem k tomu, že průmyslová produkce v roce 2015 meziročně vzrostla, došlo také ke zvýšení konečné spotřeby energie, na které má průmysl mezi ostatními sektory největší podíl. Naopak výroba elektřiny klesla, a to i přesto, že se její domácí spotřeba zvýšila. Tato nerovnováha je kompenzována výrazným poklesem exportu elektrické energie do zahraničí. V dopravním sektoru došlo k výraznému růstu přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy, výrazně stoupla i individuální automobilová doprava. Díky modernizaci vozového parku silničních vozidel však nárůst dopravy nevedl k nárůstu emisí znečišťujících látek z dopravy do ovzduší.

Produkce odpadů v ČR dlouhodobě stagnuje. Jako pozitivní se jeví fakt, že v nakládání s odpady dominuje jejich využití, především materiálové, a to i u obalových odpadů. V případě komunálních odpadů však i nadále převažuje skládkování, i když postupně dochází k jeho snižování. Problém představují i nadále staré ekologické zátěže, které mohou životní prostředí značně ohrožovat, a proto je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména jejich sanaci.

V roce 2015 pokračoval růst veřejných výdajů na ochranu životního prostředí, které jak v případě centrálních zdrojů, tak i územních rozpočtů překročily 1 % HDP. V rámci financování ze zdrojů EU pokračovalo úspěšné čerpání prostředků z OPŽP, v roce 2015 se tak podařilo vyčerpat téměř celou finanční alokaci (99,7 %) OPŽP pro programové období 2007–2013. Byl rovněž schválen navazující OPŽP pro programové období 2014–2020, v rámci něhož již byly vyhlášeny nové výzvy.

Ovzduší a klima

• V roce 2015 postihla ČR historicky významná epizoda sucha, která vrcholila v polovině srpna. Sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a vydatnosti pramenů a významně ovlivnilo zemědělství i hydroenergetiku, zásobování obyvatelstva vodou však nebylo výrazněji narušeno.
• Emise skleníkových plynů v ČR klesají, v roce 2014 poklesly v meziročním srovnání o 3,7 % a byly tak o 36,7 % nižší než v roce 1990.
• Emise okyselujících látek (SO2, NOx a NH3), prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO a CH4), emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3) do ovzduší od roku 1990 setrvale klesají, přičemž byl potvrzen i pokles mezi roky 2014–2015 (shodně o 2,2 % v případě okyselujících látek a prekurzorů ozonu a o 2,8 % v případě prekurzorů sekundárních částic).
• V roce 2015 došlo opakovaně k překročení imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Na dvou dopravně zatížených lokalitách v Praze byl překročen imisní limit pro NO2, na jedné lokalitě byl překročen imisní limit pro kadmium.
• V roce 2015 došlo oproti roku 2014 k navýšení vyhlášení počtu smogových situací v důsledku vysokých koncentrací přízemního ozonu a vysokých koncentrací PM10, způsobených aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami.

Vodní hospodářství a jakost vody

• V roce 2015 poklesly celkové odběry vody, přičemž největší pokles byl zaznamenán v sektoru energetiky (ze 710,4 mil. m3 v roce 2014 na 645,7 mil. m3 v roce 2015). Meziročně došlo ke zvýšení odběrů vody pro vodárenství (612,8 mil. m3 v roce 2015 vs. 602,0 mil. m3 v roce 2014) a zemědělství (54,3 mil. m3 v roce 2015 vs. 48,5 mil. m3 v roce 2014).
• Pokračuje snižování celkového množství vypouštěných odpadních vod, meziroční pokles činil 5,6 %. Na snížení měla největší podíl energetika (pokles o 10,2 %) a zejména zemědělství (pokles o 47,7 %), přičemž významným faktorem poklesu bylo sucho.
• Podíl obyvatel připojených na kanalizaci narůstá pomalým tempem. Na kanalizaci zakončenou ČOV dosud není připojeno 19,2 % obyvatel. Terciárním stupněm čištění bylo v roce 2015 vybaveno 52,3 % z celkového počtu ČOV.
• Jakost koupacích vod dle hodnocení ČR je celkově dobrá, avšak meziročně došlo ke snížení podílu lokalit vhodných ke koupání a zvýšení podílu lokalit nevhodných ke koupání.

Příroda

• Celkem bylo v roce 2015 chráněno prostřednictvím zvláště chráněných území zhruba 17 % rozlohy ČR, prostřednictvím soustavy Natura 2000 cca 14 % rozlohy ČR. Vzhledem k vzájemnému překryvu zvláště chráněných území a soustavy Natura 2000 je celkem chráněno přibližně 22 % rozlohy ČR.
• Od roku 1982 dochází kontinuálně k poklesu početnosti běžných druhů ptáků v ČR. Početnost populací běžných druhů ptáků v ČR mezi lety 1982–2015 poklesla o 5,9 %, lesních druhů ptáků o 16,6 % a populace ptáků zemědělské krajiny o 31,2 %.

Lesy

• Poškození lesních porostů v ČR vyjádřené procentem defoliace zůstává stále na vysoké úrovni. V kategorii starších porostů (60 let a více) činil součet tříd defoliace 2 až 4 u jehličnanů 73,0 % a u listnáčů 39,3 %. V mladších porostech (do 59 let) je situace příznivější.
• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2015 tvořil 26,5 % z celkové plochy lesů. Podíl jedle se na celkové ploše lesů stabilně pohybuje kolem 1 %.
• Mezi roky 2014 a 2015 došlo k poklesu celkové plochy lesů ČR, certifikované podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích dle PEFC a FSC z 70,0 % na 68,2 %.

Půda a krajina

• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR klesá, v období 2000–2015 se jednalo o pokles o 67,9 tis. ha, což představuje 1,6 % území ČR. Zemědělská půda ubývá zejména na úkor zastavěných a ostatních ploch, dále také vodních ploch a lesů.
• Přestože se úbytek nefragmentovaných ploch zpomaluje, proces fragmentace krajiny nadále pokračuje.
• Na území ČR bylo v roce 2015 potenciálně ohroženo 47,3 % zemědělské půdy vodní erozí a 18,0 % větrnou erozí.
• V ČR je evidováno necelých 10 000 starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst. V územně analytických podkladech je evidováno 9 242 lokalit, včetně těch evidovaných v SEKM (4 746 lokalit). Dle databáze SEKM byly v roce 2015 ukončeny sanace 52 lokalit a dalších 6 nápravných opatření bylo ukončeno v nevyhovujícím stavu. I přes nespornou prospěšnost a značný rozsah již provedených nápravných opatření se na území ČR nachází stále velké množství starých ekologických zátěží, u nichž není znám rozsah rizik pro životní prostředí a lidské zdraví.

Zemědělství

• Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v roce 2015 meziročně poklesla o 3,3 %, naopak o 7,1 % stoupla spotřeba vápenatých hmot zlepšujících produkční schopnosti půd, meziročně vzrostla spotřeba statkových hnojiv o 4,9 %.
• V roce 2015 došlo opět k růstu ekologického zemědělství, ekologicky bylo obhospodařováno 11,8 % celkové výměry ZPF.
• Průmysl a energetika
• Objem těžby nerostných surovin v ČR od roku 2000 klesá. Plocha území ČR ovlivněná těžbou se každoročně snižuje, naopak narůstá množství rekultivovaných ploch.
• V roce 2015 vzrostla průmyslová produkce o 4,6 %.
• Způsob vytápění domácností se v ČR příliš nemění, v roce 2015 převažovalo centrální zásobování teplem (35,8 %) a vytápění zemním plynem (34,7 %). Vytápění pevnými palivy neklesá (15,0 %). V roce 2014 se na celkových emisích PM10 podílelo vytápění domácností 33,9 %.
• Výroba elektřiny v roce 2015 meziročně poklesla o 2,6 %, byl rovněž zaznamenán mírný meziroční pokles výroby elektřiny z OZE, který byl zapříčiněn poklesem výroby ve vodních elektrárnách v důsledku nízké hladiny vodních toků.

Doprava

• Rostou celkové přepravní výkony osobní a nákladní dopravy. V rámci struktury přepravních výkonů nákladní dopravy nadále narůstá podíl z environmentálního hlediska nejméně příznivé silniční dopravy.
• V roce 2015 nadále klesaly emise VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy, naopak narůstá spotřeba energie v dopravě, a tím i produkce emisí skleníkových plynů z dopravy. Výrazně rostou emise PAU z dopravy, které mají negativní vliv na lidské zdraví.
• Hladinám hluku ze silniční dopravy přesahujícím stanovené mezní hodnoty je v ČR celodenně vystaveno 2,5 % obyvatel ČR a 6,2 % obyvatel aglomerací nad 100 tis. obyv. V krajských městech i menších sídlech způsobuje významnou hlukovou zátěž tranzitní doprava na hlavních silničních komunikacích.

Odpady a materiálové toky

• Domácí materiálová spotřeba v roce 2014 meziročně vzrostla o 3,1 %, tento nárůst způsobený růstem průmyslové a stavební výroby přerušil jinak klesající trend materiálové náročnosti ekonomiky v období 2000–2014.
• Celková produkce odpadů od roku 2009 stagnuje, stejně tak produkce komunálních odpadů.
• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití odpadů (79,5 % z celkové produkce odpadů), nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je pak skládkování (10,3 %), jehož podíl na celkové produkci odpadů se však snižuje.
• V nakládání s komunálními odpady převažuje skládkování (48,3 %), jeho podíl na celkové produkci komunálních odpadů ale dlouhodobě klesá. Materiálově se využívá 34,7 % komunálních odpadů.
• Produkce obalových odpadů roste, v roce 2014 bylo vyprodukováno 1 019,8 tis. t odpadů z obalů, na druhou stranu však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů.
• Zpětný odběr vybraných výrobků se spíše zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů.

Financování

• V roce 2014 pokračoval růst investic na ochranu životního prostředí, a to o 9,5 % na 91,5 mld. Kč. V rámci veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí rostl v roce 2015 objem výdajů jak z centrálních zdrojů, tak i z územních rozpočtů, který v obou případech překročil hranici 1 % HDP. Výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů vzrostly v roce 2015 o 15,2 % na 38,9 mld. Kč a z územních rozpočtů o 32,5 % na celkových 44,9 mld. Kč.
• V rámci původního OPŽP 2007–2013 byla do konce roku 2015 proplacena téměř celá finanční alokace (99,7 %) z celkových 4,6 mld. EUR (cca 122,9 mld. Kč), přičemž v hodnoceném roce 2015 bylo proplaceno rekordních 1,3 mld. EUR (cca 35,2 mld. Kč) z prostředků EU. V rámci již uzavřených výzev navazujícího OPŽP bylo do konce roku 2015 zaregistrováno 1 138 projektových žádostí v hodnotě 0,5 mld. EUR (cca 12,8 mld. Kč) z prostředků EU.

Aktualizace státní politiky ŽP: