Více času na podstatné

Na programu jednání vlády je opět politika ochrany klimatu ČR

22.03.2017 08:00

Vláda by se měla dnes vrátit k bodu Politika ochrany klimatu v České republice. V programovém období 2014 – 2020 budou hlavním zdrojem financování této politiky Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším zdrojem mají být příjmy z dražeb emisních povolenek.

Politika ochrany klimatu v České republice nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice z roku 2004. Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohod a a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie. Tato strategie v oblasti ochrany klimatu do roku 2030, s výhledem do roku 2050, by tak měla přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ČR.

Politika ochrany klimatu v ČR prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020.

Vzhledem k časovým nárokům na přípravu a realizaci jednotlivých opatření a nástrojů a na dobu odezvy je nutné pojímat Politiku a její nastavení v dlouhodobém časovém horizontu. V rámci Politiky je proto navržen pětiletý cyklus aktualizace Materiálu ve spolupráci se všemi zainteresovanými resorty.

V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Ratifikaci dohody schválila vláda už loni v září. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi.