Vláda projedná novelu zákona o ochraně ovzduší a zprávu o životním prostředí za rok 2016

Na programu jednání vlády příští středu (29.11.2017) je zařazen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Účinnost předkládaného návrhu zákona se navrhuje dnem 1. července 2018. Vláda podle  zveřejněného programu také projedná Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2016. Novela vodního zákona zatím na pořadu jednání vlády není.

Cílem návrhu zákona je provedení částečné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, a částečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Směrnice Rady 2015/652/EU bude ve zbytku provedena novelou nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V případě první z citovaných směrnic uplynul termín pro provedení transpozice dne 21. dubna 2017 a Evropská komise již reagovala na marné uplynutí tohoto termínu zahájením tzv. infringementového řízení. V případě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU bude transpozice dokončena právními předpisy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem této směrnice.

Hlavní navržené změny:

• Návrh dává možnost dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty do minimálního povinného podílu biopaliv podle § 19 a § 19a zákona o ochraně ovzduší zohlednit dvojnásobně množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B směrnice 2015/1513/EU (biopaliva z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a tzv. pokročilá biopaliva, která jsou vyráběná z odpadů a nepotravinářské biomasy, např. biopaliva z řas, slámy, glycerolu, atd.).

• Doplňuje se ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit zemní plyn či zkapalněný ropný plyn, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami či je dodala jiná osoba, se kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinnosti.

• Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím tzv. snížení emisí z těžby. Navrhuje se proto vložit nový § 20b, který stanoví možnost zohlednění snížení emisí z těžby do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost pro dodavatele motorového benzinu a motorové nafty zasílat Ministerstvu životního prostředí doklad o ušetřených emisích z těžby.

• Navrhuje se úprava sankce za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 zákona o ochraně ovzduší. Platné znění zákona umožňuje uložit pouze pokutu do výše 10 milionů Kč, která by však v praxi neměla odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů se proto navrhuje stanovit jako součin množství emisí skleníkových plynů v kg, které zapříčinilo nesplnění povinnosti, a částky 10 Kč.

Dokument ke stažení:

Důvodová zpráva

Materiál

Návrh prováděcích předpisů

Platné znění

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2016

Zpráva tvoří základ reportingu v oblasti životního prostředí České republiky. Zpráva 2016 je tvořena tematickými celky, které jsou věnovány jednotlivým složkám životního prostředí a hospodářským faktorům, které stav životního prostředí ovlivňují: Klimatický systém, Ovzduší, Vodní hospodářství a jakost vody, Příroda a krajina, Lesy, Půda a zemědělství, Průmysl a energetika, Doprava, Materiálové toky, Odpady a Financování. Tyto tematické celky jsou dále členěny na jednotlivé kapitoly, resp. indikátory.  Některá hlavní zjištění Zprávy jsou:

Odpady

• Celková produkce odpadů v období mezi lety 2014–2015, po dlouhodobé stagnaci, meziročně vzrostla v souvislosti s rozvojem stavební činnosti o 16,6 % na 37 338,3 tis. t. Od roku 2009 tak došlo k jejímu 15,7% zvýšení.

• V nakládání s odpady výrazně převažuje materiálové využití odpadů, podíl materiálově využitých odpadů se meziročně 2014–2015 zvýšil ze 79,5 % na 83,2 % a mezi lety 2009–2015 z 72,5 % na 83,2 %. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadů je pak skládkování, podíl odpadů odstraněných skládkováním se však snižuje (meziročně 2014–2015 z 10,3 % na 8,6 % a od roku 2009 z 14,6 % na 8,6 % v roce 2015).

• V nakládání s komunálními odpady převažuje skládkování, podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním ale dlouhodobě klesá (meziročně 2014–2015 z 48,3 % na 47,4 % a od roku 2009 z 64,0 % na 47,4 % v roce 2015).

• Produkce obalových odpadů meziročně 2014–2015 vzrostla o 6,7 % na 1 087,8 tis. t a od roku 2009 se navýšila o 21,6 %. Současně však dochází i ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů (meziročně 2014–2015 z 73,0 % na 74,3 % a od roku 2009 z 68,8 % na 74,3 % v roce 2015).

• Zpětný odběr vybraných výrobků se spíše zvyšuje, nejvíce u přenosných baterií a akumulátorů (meziročně 2014 a 2015 o 17,8 % na 1,4 tis. t a od roku 2009 o 243,6 %).

Ovzduší

• Meziročně došlo v roce 2016 k poklesu emisí SO₂ o 12,8 % a emisí NO_x o 4,4 %. Produkce emisí TZL a VOC v roce 2016 ve srovnání s předchozím rokem stagnovala a navýšila se produkce emisí CO o 4,9 % a emisí NH₃ o 2,4 %. V období 2000–2016 nejvíce poklesly emise SO₂ o 52,0 %, NO_x o 46,0 %, emise VOC o 42,1 %, emise TZL o 37,0 %, emise CO o 25,7 % a emise NH₃ o 15,9 %.

• Emise všech sledovaných těžkých kovů mezi lety 2005 a 2015 poklesly, nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u emisí niklu o 58,2 % a olova o 47,9 %.

• V roce 2016 nebyly překročeny imisní limity pro benzen, nikl, kadmium a olovo na žádné ze sledovaných lokalit. Rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý.

• V roce 2016 došlo opakovaně na zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5, benzo(a)pyren a přízemní ozon.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Celkové odběry (povrchové a podzemní) vody meziročně v roce 2016 vzrostly o 2,0 % na 1 634,9 mil. m³. Oproti roku 2000 se odběry snížily o 9,4 %.

• Spotřeba vody v domácnostech se stabilizovala, v roce 2016 se spotřebovalo 88,5 l.obyv.^-1.den^-1, což je o 0,6 l.obyv.^-1.den^-1 více než v roce 2015. V porovnání s rokem 2000 se však spotřeba snížila o 17,6 %.

• V roce 2016 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vypouštěných odpadních vod o 4,9 % na 1 701,2 mil. m³.

• Meziročně došlo ke snížení objemu vypouštěného fosforu (P_celk.) o 6,4 % na 1 058 t a nerozpuštěných látek o 5,2 % na 9 417 t.

• V roce 2016 bylo 84,7 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci, což je o 0,7 % více než v roce 2015 a o 13,2 % více než v roce 2000.

• V roce 2016 bylo v ČR provozováno celkem 2 554 čistíren odpadních vod, což je o 2,4 % více než v roce 2015 a 2,1krát více než v roce 2002. Počet ČOV s terciárním stupněm čištění v roce 2016 činil 1 382, což je o 6,0 % více než v roce 2015 a 2,8krát více než v roce 2002.

• Dle souhrnného hodnocení základních ukazatelů sledovaných podle ČSN 75 7221 je jakost vody ve sledovaných tocích ČR uspokojivá, ale stále je velká část toků hodnocena III. třídou (znečištěná voda) a horší.

• V porovnání s rokem 2000 došlo v roce 2016 ve vodních tocích na sledovaných profilech k významnému poklesu koncentrace u N-NH₄⁺ (o 64,2 %), fosforu (o 41,9 %) a BSK₅ (o 24,6 %). Meziročně poklesla zejména koncentrace chlorofylu (o 19,1 %).

• Zlepšila se jakost koupacích vod na sledovaných lokalitách. V roce 2016 mělo 138 lokalit vodu vhodnou ke koupání (tj. 53,5 %, což je o 23,2 % více než v roce 2015).

• U řady vzorků podzemních vod bylo zjištěno znečištění, a to zejména amonnými ionty (11,8 % vzorků nadlimitních), dusičnany (10,6 % vzorků nadlimitních) a pesticidy a jejich metabolity (28,2 % vzorků překročilo limit pro ukazatel suma pesticidů)

Průmysl a energetika

• V období 2000–2016 poklesla celková těžba v ČR o 25,1 %, meziročně pak o 3,4 %. Plocha území ČR ovlivněná těžbou se každoročně snižuje, naopak narůstá množství rekultivovaných ploch. V roce 2001 činily nerekultivované plochy 825 km², v roce 2015 již 550 km². Do roku 2016 se výměra nerekultivovaných ploch ještě snížila na 538 km².

• Průmyslová produkce v roce 2016 meziročně vzrostla o 3,5 %.

• V období 2010–2015 se snížila konečná spotřeba energie z 1 058,0 PJ na 1010,2 PJ, meziročně však byl zaznamenán její mírný nárůst (o 2,8 %).

• Energetická náročnost hospodářství ČR má klesající trend, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 13,6 %. Nejvýznamnější podíl na energetické náročnosti hospodářství zaujímá sektor dopravy, zemědělství a průmyslu.

• V ČR v roce 2016 převažovalo pro vytápění domácností centrální zásobování teplem (35,7 %) a vytápění zemním plynem (34,8 %). Vytápění pevnými palivy neklesá (15,0 %).

• Lokální topeniště mají zásadní vliv na emise do ovzduší. V roce 2015 se na celkových emisích PM₁₀ vytápění domácností podílelo 36,4 %, na celkových emisích B(a)P dokonce 97,3 %.

• Výroba elektřiny se v roce 2016 snížila o 0,7 %. Polovina elektrické energie se v ČR vyrábí z uhlí (50,4 %), dalším významným zdrojem je jaderné palivo (28,9 %), ostatní paliva či zdroje se pak podílejí minimálně.

• Zahraniční obchod s elektřinou měl i v roce 2016 exportní charakter. Saldo vývozu a dovozu za celý rok činilo 11,0 TWh, což odpovídá 12,3 % celkově vyrobeného množství elektrické energie v ČR.

• Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 stagnuje na hodnotě 9 300 GWh za rok.

Mohlo by Vás zajímat:

Zpráva o stavu české přírody: lesy trpí, ničí je sucho i kůrovec (ČT24, 23.11.2017)

Dokument ke stažení:

Zpráva ŽP ČR 2016 (24 MB)