Vláda přerušila jednání o nové odpadové legislativě

Projednávání čtyř odpadových zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností, dnes vláda přerušila. Premiér Andrej Babiš (ANO) si vyžádal další údaje, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vláda se k zákonům vrátí za dva týdny, protože příští týden je Brabec v zahraničí. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Vláda vzala na vědomí informaci o tom, že ministerstvo životního prostředí vydá do 16. listopadu nesouhlasné stanovisko se záměrem na rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice.

"Pan premiér si vyžádal ještě nějaké další údaje, které se týkají především odpadových toků. Zajímal se i o návrh zákona o obalech. Zákony jsou navzájem natolik provázané, že nebylo možné propustit některé zákony dál a jeden z nich tam nechat. Proto vláda přerušila projednávání všech těchto čtyř zákonů a vrátíme se k nim za 14 dní, protože příští týden jsem pracovně v zahraničí se svazem průmyslu," řekl Brabec. Kabinet se tak bude odpadovou legislativou zabývat v pondělí 25. listopadu.

Jedněmi z hlavních opatření, které má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění. Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Odpadový expert ekologického sdružení Hnutí Duha považuje za pozitivní, že zvýšení skládkovacího poplatku bude doplněno recyklační slevou pro obce. Kritizuje ale odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Na projednání tak nadále čeká také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Další nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností má umožnit, aby příspěvek na recyklaci zastaralých či nepoužívaných elektrospotřebičů viděli zákazníci nově i na účtenkách. Teď je povinný u pneumatik. Obce budou rovněž nově moci požádat o zřízení dalších sběrných míst nebo nádob.