Vláda schválila novelu stavebního zákona, dotace pro POZE na rok 2017 a zahájila ratifikaci pařížské dohody

Výsledky:

• Návrh zákona, kterým se mění zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - schváleno. Nejzásadnější změnou je sloučení povolovacího procesu do jednoho řízení. Do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení by se mělo sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb. Vodní díla však nebyla zahrnuta do koordinovaného řízení. Vláda schválila, že budou součástí pouze u některého typu staveb. Do novely se oproti návrhu MMR dostalo také zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy. Novela by měla nabýt účinnosti od poloviny příštího roku.

• Vláda schválila na rok 2017 dotace pro POZE ve výši 26,185 mld. Kč. Ze státního rozpočtu tak budou vyčleněny na rok 2017 prostředky ve výši 26,185 mld. Kč na podporu obnovitelných zdrojů energie. Dotace je určená pro provozovatele podporovaných zdrojů energie, kterými jsou vodní, sluneční a větrné elektrárny, biomasa, bioplyn nebo biologicky rozložitelný komunální odpad, druhotné zdroje energie a kombinovaná výroba elektřiny a tepla.

• Vláda dnes odsouhlasila návrh na ratifikaci Pařížské dohody, která byla přijata 12. prosince 2015 na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži. Vláda schválila návrh ratifikace dokumentu OSN, kterým se státy loni v Paříži zavázaly k snižování skleníkových plynů a který má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Počátkem září se ke smlouvě připojily největší znečišťovatelé Čína a Spojené státy. Smlouvu nyní v Česku musejí odsouhlasit poslanci, senátoři a prezident Miloš Zeman. Smlouva se stane závaznou, až ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 procent emisí skleníkových plynů. V současné době ratifikovalo Pařížskou dohodu 28 států.

• Plán rekonstrukce objektů o energetické účinnosti pro rok 2016 s výhledem do roku 2020: Ze zprávy, kterou vzala vláda na vědomí, vyplývá, že Česká republika v roce 2015 naplnila povinnost podle čl. 5 směrnice o energetické účinnosti a realizovala předepsané úspory energií v budovách ústředních institucí. V roce 2015 byla realizována energeticky úsporná opatření na 30 budovách 9 ústředních institucí s celkovou energeticky vztažnou plochou 186 151 m2. Realizovaným opatřením se dosáhlo výsledné úspory energie ve výši 6 772 MWh za rok 2015. Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o energetické účinnosti je cílem dosáhnout do roku 2020 zvýšení energetické účinnosti o 20 % a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti v období po roce 2020.

• Informace Ministerstva životního prostředí o plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet celkové produkce odpadů používaných Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem - odloženo (viz komentář MŽP níže)

Komentář MŽP ke statistikám odpadů:

Ministerstvo životního prostředí předložilo vládě materiál o plnění úkolu k porovnání metodik pro výpočet produkce odpadů. Obsahem materiálu jsou úkoly, které vyplývají z dohody (tzv. ujednání) mezi Českým statistickým úřadem, Ministerstvem životního prostředí a Úřadem vlády ČR o vykazování produkce komunálního odpadu v České republice.

Ze společné dohody vyplývají kroky, které MŽP a ČSÚ učiní v následujících měsících a letech, s cílem sjednotit data o produkci odpadů v České republice, která jsou reportována do Evropské komise.

Společná dohoda má rovněž přímou souvislost s plněním předběžné podmínky v Operačním programu Životní prostředí 2014+. Do této předběžné podmínky, která je vázána na podporu projektů pro energetické využití odpadů, se tematika dat o odpadovém hospodářství částečně promítá. Ministerstvo pro místní rozvoj jako koordinační orgán pro všechny operační programy bylo o ujednání informováno a o dohodě byla v srpnu 2016 informována i Evropská komise (DG Regio), se kterou MŽP povede o plnění předběžné podmínky další jednání.

Společná dohoda obsahuje okamžitě realizovatelné kroky (horizont 3 – 6 měsíců) a střednědobé řešení (horizont 1 – 4 roky).

• Okamžitě realizovatelné řešení (horizont 3 – 6 měsíců)

• ČSÚ - v krátkodobém horizontu zajistí údaje o produkci, příp. nakládání s komunálním odpadem úhrnem, tj. sumárně za produkci komunálního odpadu od obcí a živnostníků, s přičtením údajů o produkci s odpadem, který má povahu komunálního odpadu od podniků. Z tohoto důvodu by proběhla změna dat pro EUROSTAT a OECD a to i zpětně v časové řadě od roku 2003.
• MŽP – přehodnotí metodu výpočtu produkce, příp. nakládání s komunálním odpadem s cílem zamezit možnému duplicitnímu započítávání odpadů a rozdílnostem mezi daty obou institucí.

• Střednědobé řešení (v horizontu 1 – 4 roky)

• Vytvoření auditní skupiny – EUROSTAT, ČSÚ, MŽP, CENIA, ÚV, MPO a nezávislí odborníci do konce září 2016.
• Zahájení provedení auditu Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností MŽP (ISPOP) do konce října 2016.
• Vyhodnocení výstupů auditu ISPOP MŽP ve vztahu k zachování statistického zjišťování Odp 5-01 ČSÚ.
• Po splnění případných předpokladů z auditu ještě cca 2 roky paralelního zjišťování a poté vyhodnocení možností úplného přechodu na administrativní zdroj dat MŽP nebo rozhodnout o pokračování ve statistickém zjišťování ČSÚ.

Související článek:

• Vláda rozjednala novelu stavebního zákona, novelu o ochraně ovzduší schválila (12.9.2016)