Více žlutých kontejnerů k většímu třídění nevede, tvrdí iniciativa

Zvyšování počtu kontejnerů na plasty k větší míře třídění nevede, uvádí iniciativa Zálohujme v otevřeném dopise ministerstvu životního prostředí (MŽP). Odvolává se na údaje Eko-komu, podle kterých v roce 2018 o dva procentní body snížila na 67 procent snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví, razantnější zvýšení zálohový systém podle něj nezaručí. Iniciativa lobbuje za zavedení systému vratných PET lahví.

Iniciativa se ptá státu na osm otázek, například jaká je reálná míra sběru a recyklace PET lahví v republice nebo jaké jsou skutečné náklady na zvyšování počtu odpadních kontejnerů na plasty. "Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud - navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá. Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?" dodává v dopise. Zavedení zálohového systému na plastové lahve by ale podle státu nemotivovalo spotřebitele, aby nepohozovali odpad v přírodě, navíc by podle něj ohrozilo třídění ostatních druhů odpadů.

Pod dopisem je podepsaný generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová, Filip Bernard ze stejnojmenného pivovaru, Jan Freidinger za Greenpeace nebo Daniel Vondrouš z Asociace ekologických organizací Zelený kruh.

"Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky. Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?" ptá se organizace na závěr.

Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.

Podle nové odpadové legislativy, kterou loni schválila vláda, se s plošným zálohovým systémem v ČR nepočítá.

Jonášová: Zálohovat PET lahve je dobrý nápad, teď jde k recyklaci jen polovina plastů

Zpátky do oběhu se vrací jen 70 % plastových lahví, třetina lidí odpad netřídí a nejsou motivováni dobrým pocitem, že je to správné, říká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. S prodejem zálohovaných PET lahví začala společnost Mattoni ve spolupráci s prodejcem Košík.cz. V roce 2025 budou muset firmy přimíchávat do plastových lahví 25 % recyklátu, proto už hledají cesty, dodává. Rozhovor pro DVTV najdete ZDE.

Otevřený dopis iniciativy Zálohujme.cz ministru životního prostředí ČR

Vážený pane ministře,

na jaře 2019 jsme přivítali záměr Ministerstva životního prostředí ČR zabývat se studiemi vypracovanými skupinou Zálohujme.cz a zjistit, jak omezit pohazování odpadků do české přírody, splnit evropské cíle v třídění a recyklaci nápojových PET lahví a plechovek, potažmo jak splnit cíle evropských směrnic CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package) a SUP (směrnice o jednorázových plastech, Single-Use Plastic Directive) díky zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky. Tento záměr jistě ocenila i podstatná část české veřejnosti, která v řadě zpřesňovaných průzkumů opakovaně zavedení takových záloh podpořila.

Ministerstvo životního prostředí však na základě povrchní studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) celou diskusi o zálohovém systému ukončilo, deklarovalo, že se hodlá spolehnout na dosud nedostatečně analyzovanou cestu intenzifikace sběrné sítě, a tvrdí, že takto ČR veškeré náročné cíle splní.

O návrhu zálohového systému jsou šířeny nepravdy a mýty, některé dokonce i ze samotného ministerstva. Tisková zpráva ministerstva životního prostředí ze dne 4. 6. 2019 uvádí: „Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 m².“ Toto nepravdivé tvrzení se naneštěstí značně rozšířilo do veřejného prostoru. Ve skutečnosti návrh zálohového systému iniciativy Zálohujme.cz od začátku počítá s výkupem PET lahví a plechovek v široké síti prodejen, v jakémkoli obchodě s nápoji (ať už formou výkupních automatů nebo ručně do pytlů), nikoli jen v prodejnách nad 300 m².

My ale chceme spolupracovat a vést konstruktivní diskusi. Cíle plnění směrnic EU se blíží a současným systémem nebude ČR schopna je splnit.

Vyzýváme Vás proto, aby se ministerstvo životního prostředí ve společném dialogu, otevřené a transparentní diskusi spolu s námi i dalšími relevantními subjekty věnovalo těmto klíčovým otázkám, na které stále chybí oficiální odpovědi:

1. Jaká je reálná míra sběru a recyklace PET v ČR? Jak se tato recyklace bude evidovat co nejdříve, abychom věděli aktuální stav naplnění CEP (balíček cirkulární ekonomiky, Circular Economy Package)?
2. Jaké jsou skutečné, detailně podložené náklady na intenzifikaci sběrné sítě barevných kontejnerů a dotřídění PET ze směsného komunálního odpadu, které navrhuje EKO-KOM? Kdo je ponese?
3. Proč by data o produkci obalů/odpadů a všechna data, která EKO-KOM sbírá, neměla být automaticky k dispozici ministerstvu životního prostředí a dalším zainteresovaným stranám? Nebylo by dobré přejít na transparentní systém evidence bez nutnosti žádat EKO-KOM o jednotlivá data?
4. Za posledních 10 let se produkce plastových obalů zvýšila o 40 000 tun, stávající systém, pokud z něj budou odebrány nápojové PET lahve tak naopak bude mít prostor pro odložení nově produkovaného plastu. Proč se tedy odklonění nápojového PETu ze žlutých kontejnerů bránit?
5. Intenzifikace, tedy zvyšování počtu žlutých kontejnerů, nefungovala doposud – navyšovalo se o desítky tisíc nádob, míra třídění plastů klesá (viz poslední údaj z výroční zprávy EKO-KOM za rok 2018, kde míra třídění plastů klesla meziročně z 69 % na 67 %). Jak můžeme tvrdit, že víc nádob nám třídění i recyklaci navýší, když opak je pravdou?
6. Recyklace hliníkových obalů v ČR dosahuje míry 20 %. Z celkového množství hliníkových obalů tvoří většinu právě nápojové plechovky. Jak dojde bez vratných záloh k naplnění cílů specifických pro recyklaci hliníku, která je uvedena na rok 2025 na 50 % a v roce 2030 na 60 %? Jaké s tím budou spojeny náklady?
7. Současná legislativní úprava neumožňuje ekonomicky a environmentálně smysluplný systém zavedení záloh. Jak s tím naložit?

A především klíčové otázce:

8. Nápojový průmysl dává stále jasněji najevo, že intenzivně usiluje o dosažení dlouhodobé udržitelnosti na základě principů cirkulární ekonomiky.  Jaké kroky hodlá ministerstvo učinit, aby tento záměr umožnilo?

Ke stažení:

Otevřený dopis MŽP.DOCX