Velkým problémem je rigidnost celkového prostředí VaV

Agentura pro podnikání a inovace (API) se vloni v létě odštěpila od své mateřské agentury CzechInvest. API vznikla na základě požadavku Evropské komise, aby subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky ze zdrojů Evropské unie, spadaly pod režim zákona o státní službě. Co změna znamená pro podnikatele nebo jak agentura bude podporovat inovace v oblasti ekotechnologií a aplikovaného výzkumu, odpovídal její ředitel Lukáš Vymětal.

Agentura pro podnikání a inovace (API) se odštěpila od CzechInvestu minulý rok v létě. Jaké změny z tohoto kroku mohou podnikatelé očekávat a co jim to již přineslo?

Jednalo se o změnu organizační. Věřím, že žadatelé nezaznamenali žádnou významnou změnu v námi poskytovaném servisu. Spolu se zástupci CzechInvestu nadále sdílíme společné kanceláře v regionech. Změna pro žadatele byla jen v názvu, emailové adrese a nové webové stránce, kam chodí za informacemi k Operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

API zprostředkovává dotace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Mohl byste pro inspiraci uvést některé úspěšné projekty?

Realizace projektů se teprve pořádně rozjíždí, ukončených projektů, které bychom mohli prezentovat, zatím tedy moc nemáme. To se ale v průběhu tohoto roku změní. Mezi schválenými projekty je celá řada velmi zajímavých a inovativních projektů, jejichž přínos pro českou ekonomiku bude velký. Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR plánujeme vyhlašovat ty nejlepší projekty v rámci akce Podnikatelský projekt roku.

Co říkáte na názory, že OP PIK je program vhodný jen pro zavedené a velké společnosti?

U programů, kde je historie firem požadována, je to historie dvouletá, což není dlouhá doba, a operační program je primárně zaměřen na podporu malých a středních podniků. Například celá prioritní osa 2 hospodaří s přibližně 23 miliardami korun a je otevřená pouze pro malé a střední podniky. Na druhou stranu v oblasti ekoenergetických programů jsou to zejména velké společnosti, které mohou a realizují projekty, které přispějí ke globálním cílům České republiky v oblasti snižování emisí.

Na jaké projekty mohou podnikatelé v současnosti žádat dotace?

Aktuálně máme pro příjem žádostí otevřené výzvy v prioritní ose zaměřené na výzkum, vývoj a inovace a dále celou škálu ekoenergetických programů. V průběhu roku 2017 připravujeme vyhlášení výzev ve většině programů OP PIK, včetně nového programu Proof of Concept zaměřeného na projekty ověřující aplikační potenciál nových výsledků výzkumu a vývoje.

Věnuje se Vaše agentura začínajícím podnikatelům? Jaké máte programy pro start –upy?

Pouze pro společnosti, které jsou staré do tří let, start-upy, je určený program ICT a sdílené služby – vývoj software a ICT řešení a program Technologie pro začínající podnikatele.

Jaké další možnosti mohou využít podnikatelé, pro které je 50% spoluúčast při financování svých záměrů nepřekonatelným problémem? Jaké další instituce se v tomto směru angažují?

V některých našich programech mohou malé podniky dosáhnout i na vyšší míru podpory, než je 50 procent, například v programu Aplikace v rámci projektů průmyslového výzkumu. Další možností v rámci OP PIK jsou nedotační programy, které využívají finanční nástroje. Zlepšení přístupu českých start-upů ke kapitálovému financování přinese program Rizikový kapitál, který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Do konce letošního roku by měl v této oblasti vzniknout také Národní inovační fond, který bude pilotně spravovat koinvestiční fond zaměřený na seedové projekty českých podnikatelů.

Všeobecně je známo, že start-upy nebo například rizikový kapitál jsou metody financování, kterých využívají především IT technologie, ale inovace v oblasti ekotechnologií nebo výsledky aplikovaného výzkumu v praxi využívají těchto metod méně. Zaměří agentura programy více na tyto projekty?

V dotačních programech OP PIK podporujeme inovativní projekty napříč všemi průmyslovými a navazujícími obory.

Předpokládám, že jste slyšel o evropské metodice hodnocení inovací, tzv. ETV - Environmental Technology Verification, která by měla nabídnout tolik potřebné reference pro rychlé uplatnění inovace na trhu. Myslíte si, že tuto metodu podpoříte při řízení OP PIK?

Přímá podpora zaměřená na získání ETV certifikátu v rámci OP PIK v současné době není, nicméně existují dva programy, ze kterých je možné, při splnění podmínek těchto programů, alespoň část výdajů s ETV souvisejících zafinancovat formou dotace. Jedná se o Inovace – Inovační projekt. Dále program Inovační vouchery a v rámci programu Nízkouhlíkové technologie jsou certifikované inovativní technologie (tedy i ETV) bodově zvýhodněny. Záleží, zda se jedná o inovativní technologii v rámci České republiky nebo i mimo ni. Každopádně jsou to plusové body a teoreticky lze technologie s ETV využít především v podprogramu Druhotné suroviny a podprogramu Akumulace energie.

Vaše agentura a Technologická agentura nabízí typické dotační programy. Vedle toho nezávisle na trhu působí komerční banky či Českomoravská záruční a rozvojová banka a také EGAP. Předpokládám, že mezi těmito institucemi existuje jasná dělba při podpoře aplikovaného výzkumu a inovačních projektů. Můžete to čtenářům ve stručné formě vysvětlit?

My děláme dotační programy OP PIK zaměřené zejména na průmysl a související služby. Banka se zaměřuje na úvěrové a garanční nástroje v rámci OP PIK i dalších národních programů. Technologická agentura se věnuje národním programům na podporu výzkumu a vývoje financované zejména z národních zdrojů se širším zaměřením a EGAP je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky.

Jedním ze závěrů semináře Financování inovací, pořádaného 20. 12. 2016 společností CEBRE bylo, že prostředků pro aplikovaný výzkum a inovace je relativně dost, ale že zde celá řada překážek, které nám brání, abychom se stali lídry v zavádění nových technologií. Co si o tomto názoru myslíte a navrhujete změnit?

Obecně je velkým problémem rigidnost celkového prostředí VaV, a to nejen ze strany poskytovatelů veřejné i neveřejné podpory na výzkumně-vývojové projekty, ale i ze strany příjemců finančních prostředků, konkrétně pak převážně veřejných výzkumných organizací, které velice často chtějí realizovat nerentabilní projekty jen díky tomu, že tyto projekty budou ze strany státních poskytovatelů stoprocentně zafinancovány. Ztrácí se tedy motivace realizovat a zaměřovat se skutečně na projekty, ze kterých budou instituce schopny samy financovat jiné projekty v případě komercializace výstupů.

Zdroj: Odpadové fórum 3/2017

Autor: Jana Drábková