Velké řetězce musí dál odevzdávat zboží do potravinových bank

Velké řetězce musí nadále bezplatně poskytovat část neprodejného zboží potravinovým bankám. Skupina senátorů v čele s Ivo Valentou (za Soukromníky) neuspěla u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou považuje za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň. Podle soudu nejde o protiústavní zásah do vlastnických práv ani do práva podnikat. Soud opatření označil za součást mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat sociálně slabým. Valenta rozhodnutí respektuje, povinnost ale nadále pokládá za vyvlastňování.

"Verdikt samozřejmě respektuji, nicméně jsem dál přesvědčen o tom, že jde o nepřípustný zásah do vlastnických práv, známý z éry socialismu. Nesouhlasím s tím, aby vlastník měl povinnost zbavit se bezplatně určitých věcí ve prospěch někoho jiného. Tento krok podle mne není ničím jiným, než vyvlastněním či naturálním zdaněním, a to do dnešní společnosti přece nepatří," uvedl v reakci pro ČTK na rozhodnutí soudu Valenta.

Návrh, který čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016, podalo 25 členů horní komory. Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do práv řetězců, vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti. "Považuji za naprostý nesmysl nutit podnikatele do veřejné charity," uvedl na dotaz ČTK Valenta.

Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova. Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí - potravinářské podnikatele. "Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze," napsali senátoři.

Podle ústavních soudců ale nejde o žádný státní teror. Opatření je v zájmu celé společnosti a obecného blaha. Podle advokáta senátorů Zdeňka Koudelky se stát takovou argumentací vrací před rok 1989. "Poprvé tady stát poroučí vlastníkům, že musí svůj majetek někomu dát," řekl Koudelka.

Kritizované ustanovení se do zákona dostalo na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že prodejci nebudou moci potraviny dodat podle vlastní úvahy přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami. Dnes Jurečka na twitteru uvedl, že opatření se osvědčilo, redukuje plýtvání a pomáhá více než 100.000 lidí.