Velké firmy budou řešit rizika svého byznysu pro lidská práva a životní prostředí podle nového vodítka EU

Řešit rizika vážných zásahů do lidských práv a životního prostředí ukládá největším evropským a tedy i českým podnikům návrh evropské směrnice o due diligence neboli náležité péči, kterou dnes představila Evropská komise. Náležitá péče je flexibilní nástroj, který podnikům dává návod jak identifikovat a přiměřeně jejich situaci řešit zásadní problémy, jako jsou dětská a nucená práce nebo systematické odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích. Legislativa pomůže vyrovnat podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy, které s negativními dopady nejsou spojeny nebo je už řeší.

Evropská komise dnes představila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD), jejímž cílem je zajistit, aby firmy zjišťovaly a snažily se předcházet závažným dopadům na lidská práva a životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích. Návrh směrnice dává firmám vodítko, jak mají problémy identifikovat, hodnotit a řešit přiměřeně k jejich zapojení a možnostem. K tomu jim má sloužit nástroj zvaný due diligence (náležitá péče).

Nová legislativa se dotkne největších firem na jednotném evropském trhu s více než 500 zaměstnanci a příjmy vyššími než 150 milionů eur. Vztahovat se bude také na velké firmy s více než 250 zaměstnanci, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl. Malých a středních podniků se netýká. Celkově se návrh Směrnice dotkne 1 % největších evropských podniků.

Ambicí směrnice je prostřednictvím due diligence řešit závažné lidskoprávní a environmentální problémy, jako je nucená práce, dětská práce v zemědělství, zejména při sklizni kakaa, destrukce amazonského a indonéského pralesa nebo nucené vysídlování lidí v rámci těžebních projektů.

Rovné podmínky pro domácí producenty a povinnosti podle míry rizika

Jedním z cílů směrnice je nastavit rovné podmínky pro domácí výrobce a odpovědné firmy s globálními dodavatelskými řetězci. „Firmy vyrábějící v EU mají vyšší náklady oproti jejich konkurentům využívajícím výrobu mimo Evropu, kde nejsou dodržovány stejné pracovněprávní a environmentální standardy. Zavedení povinnosti due diligence tuto nevýhodu zmírní,” vysvětlil Filip Gregor, vedoucí sekce Odpovědných firem ve Frank Bold. Směrnice by tak mohla narovnat podmínky pro evropskou výrobu oděvů a outdoorového vybavení nebo sektor výroby oceli. „Legislativa je založená na principu flexibility, požadavky se vždy odvíjejí od rizik, kterým firma čelí. Pro většinu českých firem bude zavedení due diligence znamenat jen počáteční analýzu podstatných rizik a minimální náklady,” upřesnil Gregor.

Zásadní je proces due diligence zejména pro firmy spoléhající se na výrobu mimo Evropskou unii, a to především v rizikových geografických oblastech a odvětvích, jako je například textilní výroba v jihovýchodní Asii. Pokud firma například obchoduje s rizikovými komoditami, jako je palmový olej nebo bavlna, je potřeba, aby prověřovala své dodavatele a aktivně s nimi spolupracovala. „Když bude firma získávat palmový olej od dodavatele, u kterého neprověří riziko, zda olej nepochází z nelegálních plantáží, a není tak spojený s odlesňováním, nesplní podmínky náležité péče,” popsal Gregor.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že dodatečné náklady na zavedení due diligence jsou pro firmy zvládnutelné a dopady na spotřebitele zanedbatelné. Například, pokud by se mzda pěstitelů kakaa v Ghaně a Pobřeží slonoviny navýšila na úroveň pokrývající životní náklady, a tudíž by na plantážích nemusely pracovat děti, znamenalo by to, že čokoláda, která průměrně stojí 29 korun, zdraží o 1,7 koruny.

Zkušenosti firem, které due diligence již zavedly, ukazují, že jim přináší řadu výhod, jako jsou například spolehlivější vztahy s dodavateli a vyšší odolnost vůči krizím. „I v době pandemie jsme měli stabilní dodavatelské řetězce a dokázali jsme s našimi dodavateli hledat řešení, když se potýkali s dopady koronavirové krize. Můžeme jasně ukázat, že udržitelnost vede k ekonomickému úspěchu,” uvedla Bettina Roth, vedoucí oddělení řízení kvality a CSR dodavatelského řetězce oděvní společnosti Vaude.

Omezení greenwashingu, lepší přístup k financování a prostor ke zlepšení

Návrh směrnice má důležitou roli také pro Green Deal a zelenou transformaci evropské ekonomiky, na kterou půjde každoročně 500 miliard eur ze strany investorů a bank. Podniky, které chtějí na tyto zelené finance dosáhnout, potřebují mimo jiné splnit pravidla due diligence. „Není to jen o EU, kapitálové trhy v USA i ve většině vyspělých zemích stále intenzivněji pracují s nefinančními indikátory firem a podle toho zvažují svoje investice. Z naší byznys praxe víme, že investoři z USA či Velké Británie vyžadují při investicích a nákupech služeb od firem data nefinančního charakteru a záruky náležité péče. A dělají to bez legislativy Green deal,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Díky tomu, že směrnice vymezí jasná pravidla, pomůže due diligence, zpřesnit podmínky pro zelené financování a omezit greenwashing. Nicméně návrh obsahuje i některé problematické body, které vytváří byrokracii, zbytečné náklady a neúměrně přenáší povinnosti na dodavatele. „Firmy by podle návrhu mohly splnit povinnost due diligence tím, že do smluv s dodavateli doplní určité doložky a pověří ověřováním náležité péče třetí strany. To by v praxi znamenalo, že velké firmy by přenesly povinnost na menší a z due diligence by se stala administrativní záležitost, podobně jako u nařízení o ochraně osobních údajů. Je klíčové, aby se Česká republika v rámci svého předsednictví EU aktivně zasadila o zlepšení návrhu Směrnice, aby se z něj nestala nová GDPR," uzavřel Filip Gregor.

Vyjednávání o legislativě se povedou za českého předsednictví Rady EU ve druhé polovině letošního roku. V platnost by mohla vstoupit v roce 2024. Klíčové je také přijetí vznikajících standardů EU o reportingu o udržitelnosti. Ty firmám dále upřesní, co mají v oblasti due diligence reportovat.

Doplňující informace

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence - CSDD) uvádí do praxe mezinárodní standardy, konkrétně obecné zásady pro byznys a lidská práva, které byly na půdě OSN státy jednomyslně schváleny v roce 2011, a navazující standardy OECD. Zároveň má tato směrnice zavést vymezit jednotná pravidla pro všechny evropské firmy, a vyřešit tak problém, kterým čelí firmy z toho důvodu, že Francie, Norsko a Německo už přijaly vlastní národní legislativu k due diligence, která však po firmách vyžaduje rozdílné věci.

Náklady a benefity due diligence v oblasti udržitelnosti ve vizuálním přehledu: https://bit.ly/3sYi9lf