Vedlejší produkty

Otázka:
    Při stavební činnosti - kopání základových pasů pro betonáž jsme získali výkopový materiál charakteru štěrkopísku, který jsme uložili na naši vlastní mezideponii, abychom ho následně mohli použít na jiných stavbách pro různé účely. Výkopový materiál jsme zaevidovali jako odpad a pro mezideponii jsme zajistili formou souhlasu příslušného úřadu statut skladu - zařízení pro nakládání s odpady. Materiál jsme z prostorových a organizačních důvodů vzorkovali in situ, tedy před těžbou. To vše se stalo v první polovině roku 2010, tedy ještě před platností novely, která zavádí nový pojem vedlejšího produktu. Nyní hodláme část materiálu použít a nejsme si jisti, zda půjde o činnosti podle § 3 odstavec (5) nebo odstavec (6) zákona o odpadech. Dále bychom rádi věděli, zda bylo vzorkování před těžbou v souladu s předpisy, někteří úředníci to zpochybňují.

    Jde o podobný dotaz jako v minulém měsíci, zdá se tedy, že vedlejší produkty si konečně našly svoji cestu do praxe - jsem ostatně toho názoru, že jejich rozumných užíváním se naplňuje zásada uvedená v ustanovení § 10 odstavec (1) zákona o odpadech - předcházení vzniku odpadů.
    Začnu tím jednodušším, a to je odběr vzorků in situ. Z dotazu čtenáře ani z doplňkových dotazů jsem žádné další relevantní informace nezískal, takže musím odpovědět obecně. Smyslem vzorkování je, aby se s vysokou pravděpodobností za ještě přijatelných nákladů zajistila informace o složení vzorkovaného odpadu. Přesněji o obsahu takových látek, které by mohly činit odpad nebezpečným nebo limitovat jeho další použití. Je pravdou, že vzorkování in situ není pro naše účely zcela běžné, ale pokud splní výše uvedené zásady a formálně naplní požadavky podzákonných, případně technických předpisů, které se vzorkováním zabývají, potom je nelze předem odmítnout. Nevím, kolik vzorků bylo odebráno, ale věrohodnosti by jistě pomohlo, kdyby po vytěžení, případně před použitím materiálu, byly výsledky původního vzorkování alespoň v omezeném rozsahu ověřeny.
    Novela, která je zhruba rok stará, zavedla dva nové instituty. Jednak institut vedlejšího produktu podle ustanovení § 3 odstavec (5) a dále formou stanovení jasných podmínek možnost převést odpad na běžnou komoditu, která již dále nepodléhá regulaci podle zákona o odpadech - to vše v odstavci (6). Po obojím bylo v odborné i laické veřejnosti voláno již dávno, a to nejen proto, že v evropských předpisech a zvláště v evropské praxi se takto postupovalo již několik posledních let. Je pravdou, že některé dozorové orgány nesou toto uvolnění poměrů dosti nelibě a snaží se různými cestami používání těchto dvou odstavců zhatit nebo minimálně problematizovat. Je věcí ústředního správního orgánu, aby se takové praxi důrazně postavil, což se mu však nepodaří, pokud se do "první linie" nepostaví kontrolované subjekty.
    Pokud se podíváme na podmínky, za kterých je možno tyto dva nové postupy použít, tak zjistíme, že jsou dosti podobné (v obou případech jsou 4). Podmínka poslední, tedy využití materiálů v souladu se zvláštními právními předpisy a nulový negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví, je dokonce identická. Je pravdou, že podmínky jsou formulovány poněkud obecně, ale po zákonu asi nelze žádat přesnější či hlubší specifikaci.
    Zákon to řeší v odstavci (8) zmocňovacím ustanovením k vydání vyhlášky, ta však podle mých informací dosud vydána nebyla. Takže nezbývá, než se při rozhodování řídit obecnými významy slov a duchem předpisu. Což dělá bohužel některých úředníkům značné problémy a vytváří zbytečné diskuse tam, kde lze věci řešit velmi prostě a s plnou jistotou, že životní prostředí žádnou újmu neutrpí.
    A myslím, že stejně jednoduše lze řešit i nejistoty vyjádřené naším tazatelem - tedy podle kterého odstavce. Podle mého názoru je to lhostejné, protože z podrobnějšího dotazu jsem zjistil, že jsou splněny podmínky uvedené v obou odstavcích. Snad jedinou otázkou, nad kterou by mohla být diskuse, je, zda výkopové práce směřující k vytvoření prostoru, který bude pro postavení základů vyložen armaturou a zalit betonem, je či není výroba. Jsem přesvědčen, že výroba je vše, co nám slouží ke zhotovení jakéhokoli výrobku, tedy i stavba domu. A abych mohl základy vybetonovat, tak potřebuji mít prázdný prostor, který bez vytěžení materiálu neudělám. Materiál jsem primárně nepotřeboval (protože nejsem v lomu nebo v pískovně, kde je výrobkem), ale vznikl, mám pro něj použití ….
    Zdálo by se, že pokud jsem materiál vytěžil před 1. 7. 2010, tedy před platností novely, a zařadil jsem ho již do režimu odpadů, potom je jediným možným řešením užití ustanovení odstavce (6), podle kterého odpad přestává být odpadem, pokud splní uvedené podmínky. Pokud si však pečlivě přečteme text odstavce (5), potom považuji za poněkud nejasné (byť snad nikoli problémové), zda časem rozhodným pro užití (5) nebo (6) je získání materiálu, v našem případě těžba, nebo užití materiálu pro konkrétní účel. V tomto smyslu je matoucí i to, že v první větě odstavce (5) je použit jak minulý čas (vznikla), tak čas přítomný (není, nestává, je). Důvod této formy neznám, ale nevidím v tom hluboký význam a úmysl zákonodárce (který jsem neodhalil), ale tradiční jazykové neumětelství.

Odpověď:
    Zavedení myšlenek podle ustanovení § 3 odstavec (5) a (6) zákona o odpadech znamená vítané uvolnění nakládání s některými materiály s cílem snížení administrativní i organizační náročnosti. V našem případě se nabízí použití ustanovení odstavce (6), ale ani ustanovení podstavce (5) by mně nečinilo větší problém. Pokud je to potřebné, potom doporučuji dotaz na příslušný správní orgán. Myslím, že jejich favoritem bude číslo 6.

Poznámka 1:
    Je třeba se věnovat i ustanovení § 4 odstavec (1), písmeno h), které nově omezuje dobu skladování odpadu ve skladu, a to dokonce rozdílně podle způsobu dalšího nakládání s ním.

Poznámka 2:
    Považuji za jisté, že někteří původci odpadů se budou pokoušet, pokud to již neudělali, nových institutů zneužívat. Záleží jen a jen na kvalitě dozorových orgánů, aby se takovým tendencím kvalifikovaně postavili a umožnili těm poctivým nových možností účelně využívat.

Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.cz

Zdroj: Odpadové fórum 9/2011