Věděli jste, že plynovody a přípojky mají v Česku celkovou délku přes 73 tisíc kilometrů?

V ČR odebírá plyn 2,8 milionu domácností, což představuje více než polovinu ze všech domácností. Plynovody proteče přes ČR ročně téměř 40 000 mil. m³ plynu, ČR spotřebuje více než 8 000 mil. m³. Všechny vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky mají celkovou délku 73 613 km. Plynárenské sítě jsou v naprosté většině případů ukryté pod zemí. Významným opatřením pro spolehlivost je zejména ve velkých městech vedení plynovodů v kolektorech, tedy jakýchsi podzemních chodbách. Celá distribuční soustava je monitorována 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků.

V ČR odebírá plyn 2,8 milionu domácností, což představuje více než polovinu ze všech domácností. Plynovody proteče přes ČR ročně téměř 40 000 mil. m³ plynu, ČR spotřebuje více než 8 000 mil. m³ a reexportováno je (prostřednictvím přepravní sítě) asi 32 000 mil. m³ plynu. Plynárenská soustava (přepravní i distribuční) musí být tudíž spolehlivá a hlavně bezpečná. Jen společnost RWE GasNet (která provozuje cca 82 procent distribuční sítě v ČR) investuje do obnovy a rozvoje své distribuční sítě, ročně téměř 3 miliardy korun.

„Celkovou úroveň a spolehlivost plynárenské soustavy ČR je možné i v mezinárodním srovnávání hodnotit velice kladně. Fyzická životnost plynovodů je 30 až 50 let, provozovány jsou však u nás i starší plynovody. Aby se během dlouhé životnosti plynárenské sítě omezila možnost porušení potrubí korozí, vadami materiálu nebo jinými okolními podmínkami, jsou realizována mnohá opatření k prevenci, jako diagnostika, monitoring potrubí, inspekce, revize a plánované kontroly a také odorizace plynu,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS.

Dopravu plynu umožňují zařízení, jejichž spolehlivý a bezpečný provoz zajišťují plynárenské společnosti. K těmto zařízením patří zejména přepravní a distribuční plynovody, předávací, kompresní a regulační stanice, podzemní zásobníky plynu a řada dalších provozních a zabezpečovacích prvků. Všechny vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky mají celkovou délku v ČR 73 613 km. Vysokotlaké plynovody jsou převážně ocelové s pasivní i aktivní ochranou proti korozi. Středotlaké a nízkotlaké plynovody a jejich přípojky jsou z důvodů ochrany před poškozením korozí, a tedy posílení jejich bezpečnosti a spolehlivosti, budovány ze speciálních plastů. „Středotlaké plynovody kontrolujeme jednou ročně, nízkotlaké pak jednou za tři roky, a to pomocí speciálního přístroje, s nímž obsluha jede po povrchu komunikace po trase plynovodu a hledá úniky,“ říká Miloslav Zaur.

Celá distribuční soustava je také monitorována 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků plynárenských distribučních společností, které vzájemně spolupracují. Na dispečinku je zřízena i speciální pohotovostní linka s telefonním číslem 1239, která funguje 24 hodin denně a reaguje na každé zavolání. Dojezdové časy jsou v průměru okolo 35 minut. Počítačové systémy ukazují průběžně stav soustavy, indikují změny, poruchy a např. i neoprávněné vstupy do blízkosti některých zařízení. Zásluhou technického vybavení jsou dispečeři schopni dálkově řídit regulační a ovládací prvky a v případě potřeby přesměrovat dodávky plynu, komunikovat s plynárenskými odborníky, pohotovostní službou, opravárenskými kapacitami, zákazníky i dotčenými zástupci státní správy. Provoz soustavy je tedy automatický, ovšem s možností i „ručního“ řízení. „I dříve velmi malé úniky plynu v distribuční síti výrazně klesají,“ potvrzuje Miloslav Zaur a přiznává „drobné úniky na hlavních uzávěrech, šroubeních plynoměrů a připojení domácích spotřebičů se vyskytují stále. Proto se jednou ročně provádí nárazová odorizace, kdy se do plynu nastříkne větší množství odorantu, zvýší se tak jeho zápach a tudíž lze případné úniky lépe identifikovat. Tímto způsobem se odhalují případné netěsnosti zejména u domovních instalací. Praxe ukazuje, že havárie, kdy únik plynu způsobil škody, bývají většinou zaviněné právě spotřebitelem.“

Plynárenské sítě jsou v naprosté většině případů ukryté pod zemí a protože nejsou závislé na extrémech počasí, mají méně výpadků než elektroenergetické sítě a dodávky zemního plynu jsou tudíž jsou k dispozici bez omezení 24 denně po 365 dní v roce.

Plynárenská zařízení jsou zařazena do kategorie vyhrazených zařízení, podléhajících povinnosti pravidelných revizí. Ty jsou u některých velkých plynovodů zajišťovány periodickým prováděním vnitřních inspekcí plynovodů. Jedná se o metodu zjišťování úbytku materiálu nebo vnitřních vad pomocí sledování změn magnetického pole. Toto měření se provádí speciálním inspekčním pístem, tzv. „plynárenským ježkem“.

„Riziko materiálové poruchy se snižuje už při výstavbě plynárenských zařízení mj. tím, že plynárenské společnosti spolupracují s osvědčenými firmami, které jsou pro stavbu plynovodů certifikovány, a tudíž mají transparentní vybudován systém kvality výstavby,“ říká Jan Ruml.

Významným opatřením pro spolehlivost je zejména ve velkých městech vedení plynovodů v kolektorech, tedy jakýchsi podzemních chodbách, desítky metrů pod zemí. Zde jsou plynovody a další sítě chráněny před vnějšími zásahy a je umožněna snadná kontrola i údržba. „Kolektory ve městech jsou velmi užitečné, protože většina havárií na přepravním a distribučním systému vzniká právě při zemních pracích realizovaných v blízkosti plynovodů kdy firmy nedodržují podmínky práce v ochranném pásmu plynovodu, kde by nemělo probíhat jiné než ruční kopání,“ dodává Miloslav Zaur. Pokud by došlo k odstavení části systému tomu dojde, musí se následně zavřít všechny hlavní uzávěry odběratelů, plynovodní síť je nutné odvzdušnit a teprve poté postupně zkontrolovat dům po domu a spouštět dodávku plynu.

„Distribuční soustava má dostatečnou kapacitu, která umožňuje krýt s rezervou i očekávané budoucí požadavky na dodávky zemního plynu v souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí, která je právě ve schvalovacím procesu. Distribuční soustavy všech tří českých distributorů jsou meziregionálně propojeny a zokruhovány nejen na úrovni regionů, ale i na úrovni měst a obcí. Zokruhování sítí umožňuje pružně se vypořádat s výkyvy v odběru, nebo při vyřazení části zařízení z provozu zajistit dodávku plynu jinou cestou,“ říká Jan Ruml.

Bezpečnost plynovodů prověřilo i přerušení dodávek do některých evropských států v roce 2009, při níž právě díky smluvnímu zajištění dodávek do ČR z více zdrojů, technickému řešení přepravní i distribuční soustavy, značné kapacitě podzemních zásobníků plynu v ČR i odborným schopnostem pracovníků odvětví, nebylo nutné jakýmkoli způsobem omezovat dodávky plynu a dokonce bylo možné i pomáhat sousedním státům,“ říká Miloslav Zaur.

NÁŠ TIP: V Kongresovém centru U Hájků Na Florenci se od zítřka ve dnech 14. a 15. května 2014 koná již 23. kolokvium Bezpečnost a spolehlivost plynovodů. Je to tradiční setkání odborníků v oblasti výstavby, provozu a údržby potrubních plynovodních sítí. Jeho tématem jsou reálné problémy provozovatelů plynovodů ať již přepravních (TSO), nebo distribučních sítí (DSO´s). Součástí kolokvia je také doprovodná výstava a prezentace firem. Kolokvium pořád Český plynárenský svaz (ČPS).

Zdroj: ČPS (Český plynárenský svaz)