V roce 2014 bylo v Česku postaveno přibližně 1000 pasivních rodinných domů

Jejich podíl tak na všech postavených rodinných domech činil zhruba deset procent. Celkově jich bylo v tuzemsku již více než 1600. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta. Podle něho se jako pasivní dům dá označit stavba, která má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění. Klíčové je zpětné získávání tepla (tzv. rekuperace), kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. Co se týče podílu na nově postavených domech, patří Česko do evropské špičky spolu s Rakouskem nebo Belgií.

"Ty nejlepší rekuperace mají účinnost kolem 96 procent, takže uvnitř zůstává skoro veškeré teplo. A v domě je čerstvý vzduch, aniž byste museli větrat. Náklady na užití domu jsou třeba jen 1000 korun měsíčně," říká Bárta. Pasivní dům navíc podle něj nemusí být nutně dražší než běžná stavba. "Rozdíl může být pouze v tom, že na rozdíl od normálních staveb je u pasivních domů vyžadován technický dozor stavebníka. Ten může stavbu prodražit. U normální stavby se předají klíče a lidi třeba až po dvou letech zjistí, co se tam udělalo špatně," dodává.

První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. V Německu je v současnosti podle hrubého odhadu 40.000 pasivních domů, nejvíce na světě. "V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám," připomíná Bárta.

"Mimo Evropu registrujeme velký zájem z Číny. Dá se říct, že pasivní domy se rozšiřují po celém světě. Ale kolébka je v Evropě, tady je těch domů nejvíc. Jsou tady pro ně nejpříhodnější klimatické podmínky. A navíc je tady tlak Evropské unie na efektivní využívání energie," zmiňuje Bárta.

Nejvíce pasivních domů podle něj připadá na rodinné domy, ale stavějí se i bytovky. "Například developerská společnost JRD dokončí letos velký bytový projekt v Hloubětíně. Ale funguje třeba i Základní umělecká škola v Holicích, ve Slivenci je mateřská škola, v Modřicích u Brna domov pro seniory, v Ostravě administrativní budova. Ale ten standard se dá použít třeba i u tělocvičen, sportovních hal nebo bazénů," doplňuje Bárta.

Za ideální materiál pro stavbu pasivních domů považuje dřevo. "Má tu výhodu, že v jedné vrstvě kombinujete nosný systém a tepelnou izolaci. Čili obvodová konstrukce může být tenčí a o to větší je využitelná plocha. Dřevo má i svoje nevýhody, ale to třeba cihly taky. Obecně se dá říct, že pasivní dům se dá postavit téměř z čehokoliv," říká dále Bárta.

Ve větším rozšíření podle něj brání některé mýty. "Třeba že se nesmějí otevírat okna, ale přitom je to nesmysl. Nebo že systém řízeného větrání je komplikovaná technologie navíc, která vyžaduje neustálou údržbu. Přitom je to tak, že jednou za tři měsíce vyměníte filtr. To vám zabere pět deset minut," říká Bárta.

Během několika let se podle něj budou stavět pouze pasivní domy. "Podle nařízení Evropské komise se od roku 2020 budou muset stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Každý stát si definuje, co pojem téměř nula znamená. A pak už zbývá jen krůček navíc," uzavírá Bárta.

Zdroj: ČTK