V předcházení vzniku odpadů se toho již děje dost

Předcházení vzniku odpadů a opětovné využití již vzniklých odpadů patří nejvýše v hierarchii odpadového hospodářství. V návaznosti na tento fakt, na Program předcházení vzniku odpadů ČR schválený vládou v roce 2014 a se snahou pomoci při přechodu k oběhovému hospodářství pořádalo koncem října České ekologické manažerské centrum již třetí ročník konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ.

„Již není mnoho takových pěkných klubových prostor, jako je tento“, konstatoval jeden z účastníků konference Předcházení vzniku odpadů při registraci. Měl podle nás pravdu a byl to také jeden z důvodů, proč si pro pořádání této konference organizátoři vybrali právě Autoklub ČR v Praze Opletalově ulici.

V průběhu dvou dní konference zaznělo 33 přednášek tematicky zaměřených na předcházení vzniku odpadů, opětovné využití odpadů, oběhové hospodářství a projekty čistší produkce a udržitelné spotřeby a výroby. Zhruba je můžeme podle zaměření rozdělit do čtyř bloků.

Blok přednášek, který zahajoval program prvého dne konference, bychom mohli souhrnně nazvat Legislativa a dotace. V něm Jan Maršák z MŽP nejprve krátce shrnul současný stav okolo nových odpadářských zákonů a poté plynule přešel k tomu, jak je problematika prevence odpadů řešena v současném zákonu a jak by měla být ještě posílena v zákoně novém. Jeho kolega, Tomáš Kovařík, pak navázal obecnou informací o tom, jak lze, resp. bude možno, z prostředků rezortu životního prostředí podpořit projekty na předcházení vzniku, a to jak z prostředků Národního programu životní prostředí, tak z Operačního programu Životní prostředí. Následně Petr Stejskal ze Státního fondu životního prostředí ČR podrobně rozebral podmínky pro přiznání dotace na projekty předcházení vzniku komunálních odpadů podané v rámci otevřené 40. výzvy s tím, že další výzva pro podávání projektů předcházení vzniku podnikových odpadů by měla být otevřena ve 2. kvartálu příštího roku. Jan Pavlíček z GreenSolution, s.r.o. v přednášce Hledání nových způsobů informační podpory předcházení vzniku odpadů shrnul výsledky jejich práce na stejnojmenném projektu, který formálně řešili pro Technologickou agenturu ČR, ale pro potřebu MŽP. A že těch výsledků bylo požehnaně.

Na blok přednášek z rezortu ŽP navázala Dana Třísková z Ministerstva zemědělství. Nejprve vysvětlila, jak u nich vnímají problém plýtvání potravinami a jak to je s darováním neprodaných či neprodejných potravin charitativním organizacím v novele zákona o potravinách. Následně představila jejich program dotací pro potravinové banky a další charitativní organizace na podporu řádného dalšího nakládání s darovanými potravinamii.

Paní Gabriela Melková z Ministerstva práce a sociálních věcí zase posluchačům vysvětlila, co je to sociální podnikání a jaké jsou zdroje pro jeho podporu. Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. V Operačním programu Zaměstnanost 2014 – 2020 jsou vypsány hned dva specifické cíle pro jeho podporu. U jednoho z nich je jako samostatná aktivita uveden Environmentální sociální podnik. Pod tuto hlavičku se mohou schovat třeba právě RE-USE centra. Dále lze, jak uvedla paní Melková, pro rozvoj činnosti RE-USE center, opraven, freeshopů a podobných aktivit spojených s předcházením vzniku a opětovným využitím odpadů, využít i prostředků úřadů práce na podporu zaměstnávání znevýhodněných skupin pracovníků a příspěvky na veřejně prospěšné práce.

Do druhého bloku, který zahajoval program druhého dne konference, bychom zařadili přednášky související s oběhovým hospodářstvím nebo chcete-li s cirkulární ekonomikou. Toto téma s předcházením vzniku odpadů bezprostředně souvisí, proto také konference nesla podtitul „Na pomoc oběhovému hospodářství“. Blok zahájili zástupci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu Jan Maršák a Miloslava Tomiková příspěvky o tom, jak této evropské iniciativě přistupují jejich instituce. O tom, jak konkrétně k myšlence oběhového hospodářství přistupuje chemický průmysl, promluvil na konferenci Ladislav Špaček ze Svazu chemického průmyslu. Na to navázal Petr Šulc ze Svazu průmyslu druhotných surovin ČR informací o tom, že při jejich svazu zřídili Implementační centrum cirkulární ekonomiky a jaké má toto centrum účel a v čem chce pomáhat.

Posledně jmenovaný příspěvek Petra Šulce bychom mohli rovněž zařadit i do třetího bloku, který bychom mohli nazvat Metodiky. Sem bychom na úvod zařadili přednášku Od koncových technologií k udržitelné spotřebě a výrobě paní Květy Remtové o vývoji přístupu v oblasti regulace znečišťování prostředí ze strany podniků. Na ni navázal Pavel Růžička ze společnosti Empress představením metodiky zavádění projektů udržitelné spotřeby a výroby a jejich zkušeností z jejich realizace. Tyto projekty představují vyšší vývojový stupeň k projektům čistší produkce, o kterých hovořil Josef Šlesinger z CPC Brno. Markéta Švančarová v VŠCHT v Praze představila možnosti, jaké poskytuje metoda LCA při hledání míst, kde nejefektivněji předcházet odpadům, a architekt Petr Dobrovolný zase představil možnosti předcházení vzniku stavebních odpadů, kdy největší vliv na to mají architekti a projektanti hned při návrhu konkrétní stavby. Metodickou i finanční podporu projektům v rámci programu TOP Waste Management představila paní Judita Naňková z Erste Corporate Banking České spořitelny.

Pokud jde o metodiku předcházení vzniku komunálních odpadů Milan Havel z Arniky představil jejich Manuál pro předcházení vzniku odpadů v obcích a Jiří Jalovecký z Via Alta, a.s. promluvil o tom, jak v obcích efektivně předcházet vzniku biologicky rozložitelnému odpadu a jaká ponaučení si vzali z dosavadních chyb.

Příspěvky z bloku Příklady dobré praxe záměrně tvořily téměř polovinu všech přednášek. Většina byla zaměřena na příklady z výrobních podniků, a to i tak významných, jako třeba Škoda Auto, a.s., IKEA Česká republika či LEGO Production (ještě se k nim vrátíme), ale zazněly i dva příklady z komunální sféry.

Jedno byla malá středočeská obec Hlavenec, kde se skupina nadšenců okolo přednášejících (A. Štěpařová, G. Koukalová) rozhodla, že pořádané oslavy výročí obce budou bez odpadové. Mj. i díky podpoře starostky se to podařilo a hlavně ujalo, takže i další společenské akce v obci se konaly v tomto duchu.

Druhý příklad byl z  Brna, jehož RE-USE management představila Veronika Singrová z brněnského magistrátu. Jednoznačně Brno jde v čele snah o opětovné využití odložených věcí. Pod uvedeným zastřešujícím názvem se skrývá více projektů, a to Druhý život, kdy věci odložené původními majiteli ve vyhrazené části sběrného dvora nacházejí nové uživatele, RENAB (použitý nábytek), JSEM ZPĚT (elektrospotřebiče) a připravovaný RETEX (textil). Zajímavý je také projekt RETRO-USE pro věci vyrobené před rokem 1989, kdy odložené věci nacházejí odbyt u muzeí, divadel, filmařů, případně sběratelů. Popis uvedených aktivit by nebyl úplný, kdybychom nezmínili projekt „Meníčka pro bezdomovce“, v rámci kterého provozovny veřejného stravování poskytují zdarma nevydaná/neprodaná polední menu prostřednictvím Centra sociálních služeb osobám bez přístřeší.

Z oblasti předcházení vzniku komunálních odpadů ještě Tereza Ulverová z Elektrowinu představila jejich projekt přípravy k opětovnému využití elektroodpadu Jsem zpět. Tento projekt přípravy na opětovné využití vyřazených elektrospotřebičů se zdá se dobře rozjíždí. Zatímco za celý rok 2015 uvedli znovu do života 43 spotřebičů, za prvních 9 měsíců letošního roku ji bylo již 112. Z toho bylo 56 praček a sušiček a 53 chladniček a mrazáků, s velkým odstupem pak následují drobné elektrospotřebiče. Zkontrolované, případně opravené spotřebiče nejsou uváděny zpět na trh, ale jsou poskytovány neziskovým organizacím, jako je například Klokánek Brno.

Zmínku si také zaslouží a k oživení atmosféry v sále přispěly příspěvky o novinkách okolo portálu Nevyhazujto.cz (R. Kmoníček) a freeshopu Zdrojovna (B. Havlíčková).

Z oblasti předcházení vzniku podnikových odpadů a realizovaných projektů udržitelné spotřeby a výroby si zmínku zaslouží v první řadě přednáška Jaroslava Musila z Ahold Czech Republic, a.s., společnosti, která provozuje obchodní řetězec Albert o tom, jak u nich nakládají s neprodanými či neprodejnými potravinami. Vladimír Víšek, IKEA Česká republika vysvětlil, jak dávají druhý život nábytku, který do prodejen obdrží poškozený při dopravě nebo vrácený v rámci reklamace. Jana Turková představila aktivity společnosti Škoda Auto směrem k minimalizaci odpadů a obecně ke snižování environmentálních dopadů jejich společnosti na životní prostředí. Tomáš Hubálek z CEMEX Czech Republic, s.r.o. účastníkům konference přiblížil, jak snižují spotřebu vody v betonárkách např. tím, že recyklují mycí vody a využívají i dešťovou vodu, a také, jaké další využití mají pro zbytkové betony. Jindřich Fialka se zase pochlubil, jak jejich sdružení Q Designers pomáhá najít smysluplné využití pro odpadní materiály tak, aby se nestávaly odpady nýbrž vedlejšími produkty a že s jedním jejich výrobkem se dostali až na letošní světovou výstavu v Miláně. V neposlední řadě bychom zde chtěli zmínit představení společnosti LEGO Production (Monika Ruprichová) a jejího bezodpadového odpadového hospodářství.

Speciálně pro odpadáře zde chci zmínit přednášku Lubomíra Loudila o tom, kterak společnost SUEZ Využití zdrojů, a.s. (dříve Sita CZ, a.s.) pomáhá, zdánlivě proti svým zájmům, předcházet odpadům nebo je minimalizovat. Tuto jejich aktivitu demonstroval na příkladu společnosti Linde Vítkovice, kde jim pomohli při hledání postupu regenerace odpadního acetonu, čímž nevzniklo ročně 106 tun nebezpečného odpadu a došlo k úspoře 90 tun primární suroviny (čistého acetonu).

Ještě se však vraťme k již zmíněnému příspěvku o zkušenostech a poučení z chyb při předcházení vzniku BRKO. Přednášející uvedl, že většina obcí problém řeší podporou domácího, případně komunitního kompostování. Obce většinou v rámci dotovaného projektu pořídí občanům domácí kompostér a domnívají se, že je tím problém vyřešen. To ale není pravda, oddělený sběr BRKO to plně nenahradí. Vždycky budou v sezóně existovat okamžiky, kdy všechen vzniklý bioodpad (hlavně trávu) domácí kompostér nepojme (nehledě na to, co z toho pak vznikne za hmotu!), případně ne vše jsou lidi ochotni si do svého kompostu dát (listí z napadených stromů či ořešáku, slupky citrusových plodů atd.). Kdyby jen část prostředků, co stojí pořízení kompostérů (a administrativa kolem jejich zapůjčení a pozdějšího darování občanům a kontrola jejich řádného využívání) se věnovala na osvětu a propagaci kompostování, mělo by to mnohem větší efekt.

I když zde nebyl prostor pro zmínění všech přednesených příspěvků, je zřejmý široký oborový rozsah i šíře použitých opatření a přínosů. Je zřejmé, že realizace projektů předcházení vzniku odpadů, projektů čistší produkce či udržitelné spotřeby a výroby obvykle nejsou ekonomicky náročné a vedle nesporného environmentálního přínosu (často nejen v oblasti produkce odpadů) mají mnohdy i ekonomický přínos. Co je však naprosto nezbytné, a všechny přednášky na konferenci to beze zbytku potvrdily, je osobní nadšení pro věc samotného realizátora a podpora/pochopení vedení. Bez toho to prostě nejde, jinak provozní setrvačnost a pohodlnost zvítězí.

Konference se konala pod záštitou předsedy vlády ČR pana Bohumila Sobotky a ministrů životního prostředí, průmyslu a obchodu a zemědělství. Generálním partnerem byla společnost AHOLD Czech Republic, a.s., pro kterou je předcházení vzniku odpadů součástí její politiky společenské odpovědnosti, Hlavním partnerem byl Erste Corporate Banking České spořitelny, a.s. Mediálními partnery byly odborný měsíčník Odpadové fórum a internetové portály Tretiruka.cz a Odpady-portal.sk. Ten prvně jmenovaný portál je hostitelem internetových stránek konference (přímý přístup z www.predchazeniodpadu.cz), na kterých jsou umístěny prezentace ke všem přednáškám a v průběhu listopadu tam přibudou i jejich videozáznamy synchronizované s prezentacemi, podobně, jako tomu bylo u minulých ročníků.

Čtvrtý ročník konference PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ se bude konat 5. a 6. října 2017 opět v Praze a měl by být nově s mezinárodní účastí. Zájemci o případné vystoupení nebo partnerství se mohou hlásit již nyní.

Ondřej Procházka
České ekologické manažerské centrum
prochazka@cemc.cz