V ČR se ročně zrecykluje jen 5 % vyřazených mobilních telefonů

V České republice se recykluje pouhých 5 % vysloužilých mobilních telefonů.  Vyplývá to z informací zpracovatelů elektroodpadu. Drtivá většina mobilních přístrojů tak končí v popelnicích nebo doma v šuplíku. Až 80 % částí mobilního telefonu lze přitom zrecyklovat a opětovně využít. Recyklace navíc představuje mnohem snazší, méně nákladnou a ekologičtější cestu k získávání surovin, než je těžba.

Starý mobil k recyklaci odevzdá jen zanedbatelné množství Čechů. V celosvětovém měřítku jsou statistiky zrecyklovaných mobilů ještě méně optimistické. Odhaduje se, že do recyklačních linek putuje maximálně 1 % všech mobilních telefonů. V lepším případě mají lidé staré mobily uskladněné doma v zásuvkách, v horším případě končí nezákonně v popelnicích. Jeden vyhozený mobilní telefon přitom v přírodě dokáže obsahem škodlivých látek znehodnotit přes sto tisíc litrů vody. Předat jej k recyklaci je čím dál snazší, míst k tomu určených každoročně přibývá.

„V současnosti je v ČR několik tisíc míst, kde lze starý mobil bezplatně předat k recyklaci. Mezi elektroodpadem však patří mobily k nejméně odevzdávaným spotřebičům, z celkového množství vyřazených přístrojů lidé odevzdají jen asi 5 %,“ upozornil Petr Kubernát, zástupce společnosti REMA Systém, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.

O podporu růstu množství zrecyklovaných mobilních telefonů se snaží i mobilní operátoři. Připouští ale, že zájem o ekologické zlikvidování starého mobilu není příliš vysoký. „K recyklaci zákazníci odevzdávají pouze jednotky procent mobilních telefonů pořízených v našich prodejnách. Často se stává, že mají telefony doma v zásuvkách. Pokud ale nabídneme nějakou drobnou motivaci - v minulosti jsme například dávali za starý mobil DVD či šperky Trash Made, zájem zákazníků o recyklaci vzroste,“ sdělil Přemysl Filip, senior manažer společenské odpovědnosti ve společnosti Vodafone.

Nezájem Čechů o zpětný odběr mobilních telefonů v důsledku znamená obrovské množství nevyužitých materiálů, které by se mohly získat jejich recyklací. Jedná se i o drahé kovy, jako je zlato, stříbro, palladium nebo platina. Mobilní telefon například obsahuje v průměru 24 miligramů zlata, a dokonce 205 miligramů stříbra. Pro laika je ale samozřejmě prakticky nemožné drahé kovy od zbytku matriálu separovat. Specializované firmy to provádějí složitými recyklačními metodami a následným rafinováním.

„Nejdříve je nutné separovat zájmové složky s obsahem drahých kovů od zbytku materiálu. Poté získaný drahý kov projde procesem homogenizace tavením a dále analýzou, která přesně určí obsah kovů v tavenině a jejich ryzost. Následně se drahé kovy vhodným technologickým postupem vyrafinují do čistoty 4N, tedy 99,99 %,“ popisuje proces získávání drahých kovů z mobilních telefonů Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je vedoucím zpracovatelem materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě. „Ryzí kov pak může být znovu využit k výrobě široké škály produktů. Nejčastěji od nás putuje do elektrotechnického, automobilového, sklářského a chemického průmyslu,“ doplnil Plachý.

Recyklace je ve srovnání s těžbou mnohem snazším způsobem, jak získávat vzácné suroviny. Z tuny starých mobilních telefonů lze získat až 350 gramů zlata, ze stejného množství zlatonosné primární horniny se získá pouhých 5 gramů. Těžba navíc představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí a má negativní dopad na život mnoha živočišných druhů. Například rozsáhlá těžba koltanu, který se používá na výrobu miniaturních kondenzátorů do mobilů, ohrožuje v Africe život goril nížinných. S cílem omezit jeho těžbu proto zoo po celém světě vybírají staré mobily k recyklaci, a navíc za každý takto odevzdaný mobil je věnována určitá částka na záchranu goril.