V blízké budoucnosti projde národní legislativa o EIA podstatnou změnou. Nová úprava zákona by měla vést k posílení právní jistoty investorů.

Nová úprava zákona o EIA by neměla jít nad rámec platné směrnice a měla by vést k posílení právní jistoty investorů. Proces EIA má umožnit účast přesně definované dotčené veřejnosti s tím, že by měla mít právo podat proti konečnému úřednímu rozhodnutí žalobu. Dále že úřednická vláda by se měla zdržet nevratných kroků v otázkách EIA. Shodli se na tom v Senátu účastníci odborného semináře, který dne 25. září 2013 k problematice posuzování vlivu na životní prostředí uspořádala Hospodářská komora České republiky (HK ČR) spolu se senátními výbory pro hospodářství a životní prostředí.

Proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Mimo jiné to znamená, že v blízké budoucnosti projde národní legislativa o EIA podstatnou změnou. Ta se bude týkat zejména úpravy postavení tzv. dotčené veřejnosti, tedy zejména občanských iniciativ v procesu EIA. Současně ale bude zapotřebí také definovat, jakým závazným úředním aktem bude proces EIA zakončen. V současné době nejsou v procesu EIA důsledně dodržovány stanovené lhůty a často tak dochází k průtahům. Zefektivnění procesu proto může přispět ke snazší administrativě a dodržování lhůt.

„Legislativa o posuzování vlivů na životní prostředí se citelně dotýká klíčových odvětví průmyslu jako je stavebnictví nebo energetika,“ konstatuje prezident HK ČR Petr Kužel. „Proto je nezbytné zahájit seriózní věcnou diskusi o koncepci novely zákona o EIA, která nás kvůli infringementu čeká. Kromě zájmů ochrany životního prostředí v ní musí zohledněny také potřeby průmyslu a investorů, jakož i právní stability. Především by mělo dojít k výraznému zrychlení a zefektivnění procesu EIA, a to bez dodatečných finančních nákladů, “ dodává Petr Kužel.

„Úprava zákona o EIA je velmi citlivá záležitost. Na jedné misce vah leží legitimní zájem o dobrý stav životního prostředí a na druhé pak zájmy firem a investorů, které se s přijatou legislativou musejí vyrovnávat. Podle mého přesvědčení je tím nejdůležitějším cílem dosažení rovnováhy mezi oběma těmito zájmy,“ říká k problematice změny legislativy pro posuzování vlivů předseda senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárek.

Na skutečnost, že národní pravidla pro proces EIA nedefinují žádný závazný výstup ve formě úředního rozhodnutí, což výrazně komplikuje celý proces územního a stavebního řízení, upozornil Petr Šilar, člen senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu: „Platí to také o účasti tzv. dotčené veřejnosti, tedy především různých občanských iniciativ, která není jednoznačně pro celý proces definována, což také působí komplikace. Proto považuji za důležité, že ze semináře vyšel jasný impuls, jak tyto problémy vyřešit při novelizaci národní legislativy.“

„To, jak máme proces EIA nastavený v Rakousku, může být určitě pro Českou republiku inspirativní. EIA je součástí koncentrovaného povolovacího řízení a podle významu a dopadu projektu jsou definovány tři typy závazných lhůt od 6 do 12 měsíců,“ vysvětluje aktuální legislativní úpravu v Rakousku Christian Baumgartner, ministerský rada a expert na stavební právo a životního prostředí z rakouského Ministerstva zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství.

Výstupem semináře je šestibodová deklarace (viz níže), která vyzývá současnou vládu, aby při komunikaci S Evropskou komisí kvůli nedostatečné implementaci směrnice o EIA nečinila nevratné závazné kroky. Nová úprava zákona o EIA by neměla jít nad rámec platné směrnice a měla by vést k posílení právní jistoty investorů. Proces EIA má umožnit účast přesně definované dotčené veřejnosti s tím, že by měla mít právo podat proti konečnému úřednímu rozhodnutí žalobu.

Odborného senátního semináře se zúčastnilo více než stovka odborníků z různých úrovní státní a veřejné správy, firemního sektoru a podnikatelských a zaměstnavatelských svazů. Do diskuse se zapojili také senátoři a bývalí poslanci, kteří se odborně zajímají o problematiku životního prostředí a ekonomiky.

Šestibodová deklarace:

1. Současná česká vláda by neměla při komunikaci s Evropskou komisí  kvůli nedostatečné implementaci směrnice o EIA činit nevratné kroky, které by byly pro český stát v budoucnu zavazující a finančně nákladné. Neformální odborná diskuze dotčených resortů se zástupci Evropské komise nad ČR zaslaným návrhem řešení je však žádoucí i v tomto mezičase i vzhledem k dalším potřebám v regulativní a legislativní oblasti (další programovací období evropské kohezní politiky). Další pro ČR na další léta zavazující postup však musí být výsledkem řádného legislativního procesu a řádně demokraticky zvolené vlády.
2. Cílem legislativy EIA musí být předcházení vzniku a zmírňování nepříznivých vlivů nových i rozšiřovaných projektů na životní prostředí při zachování a dalším zlepšování jeho kvalitativních parametrů, přičemž je při přípravě její novelizace  zapotřebí rovněž zohlednit potřeby investorské sféry, zejména zrychlení a zefektivnění celého procesu povolování staveb, snížení související administrativy případně zamezení dalším finančním nárokům s procesem EIA souvisejícím. Přijaté řešení musí přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky v evropském a potažmo světovém prostoru, zajistit potřebnou právní stabilitu a neklást nedůvodné překážky tolik potřebným investičním aktivitám.
3. ČR by měla při úpravě legislativy EIA zvolit takové řešení, které bude přijatelné pro Evropskou komisi a bez dopadů na ČR. Zároveň by nemělo jít nad rámec platné směrnice EIA ale jednoznačně reflektovat změny v rámci revize Rámcové směrnice o EIA připravované na úrovni EU. Příslušná ministerstva by měla překonat své tradiční rozpory a při neexistenci politicky legitimně zvolené vlády přijmout jednotný postoj a do této revize, která proběhne v relativně krátkém čase, se velmi aktivně zapojit.
4. Novela zákona o EIA by měla též přispět k posílení právní jistoty investorů v oblasti povolovacího řízení, a to zejména tím, že stanoví pro proces EIA přiměřené závazné procesní lhůty. Současně musí umožnit explicitně definované dotčené veřejnosti efektivní participaci v procesu EIA, avšak pouze v rozsahu požadavků směrnice EIA a mezinárodních smluv. Takto definované dotčené veřejnosti by svědčila aktivní žalobní legitimace proti konečnému rozhodnutí.
5. Z požadavků Evropské komise vyplývající úprava stávající legislativy by tak měla směřovat k tomu, aby z podstaty překrývající se otázky životního prostředí a samotného umisťování staveb byly řešeny souběžně a efektivně v rámci jednoho řízení, při zachování nároků na kvalitu životního prostředí a racionálního využití území.
6. Věcná a efektivní meziresortní diskuze (např. formou pravidelných pracovních skupin) zohledňující oprávněné potřeby podnikatelské sféry je základním předpokladem pro nalezení takového kompromisního a celospolečensky přijatelného řešení v oblasti EIA.

Související článek:

V Rakousku jsou řízení EIA důkladnější, ale zato méně častá