Úvodní slovo ministra Tomáše Jana Podivínského k výstavbě nových energetických bloků v jaderné elektrárně Temelín

Vážené dámy a pánové,

především děkuji za pozvání na tento seminář a dovolte mi na úvod pár slov k výstavbě dvou diskutovaných nových bloků jaderné elektrárny Temelín.

Jak už jsem na toto téma řekl několikrát, jsem člověkem konzervativním s konzistentními názory. Temelínem se zabývám již patnáct let, vlastně od doby, kdy jsem byl pověřen na velvyslanectví ČR ve Vídni česko-rakouskou komunikací této problematiky a podílel jsem se také na dohodě z Melku. Dlužno dodat, že jsem na ambasádě ve Vídni i několikrát denně komunikoval s nejrůznějšími tzv. protitemelínskými organizacemi, jak našimi tak rakouskými nebo německými, a tvrdím, že bazální lidské obavy či dokonce strach z jaderné energetiky jsou legitimní, pokud se však nezakládají na fundamentu ideologie, mýtů či záměrných dezinformací. I v tak složité debatě, jakou jaderná energetika bezesporu je, je potřeba uvažovat normálním „selským rozumem“. Na základě mých patnáctiletých zkušeností s tématem JE Temelín a energetikou mohu s klidným svědomím říci, že to celé v podstatě zase tak složité není.

Z pohledu nejpalčivější „ekologické diskuse“ nejen v EU, ale celosvětově nutno na prvním místě zdůrazňovat, že jaderné elektrárny nespalují fosilní palivo, a tím pádem za provozu neuvolňují žádné emise CO2, SO2, NOX ani TZL. Jelikož se tedy jedná o nízkouhlíkový zdroj, považuji jadernou energii za vysoce ekologický zdroj energie, který z tohoto pohledu při svém provozu nezatěžuje životní prostředí.

Dostatečně výmluvný je fakt, že při nahrazení hnědouhelných elektráren jadernou elektrárnou o 2000 MW instalovaného výkonu ušetříme za rok až 336 tisíc vagonů plných uhlí, takže takový vlak by měl délku více jako 4500 km, což znamená, že by dvakrát dokola obtočil celou naši zemi podél její hranice.

Jedna z dalších předností jaderné elektrárny je vysoký poměr výkonu a výroby k zastavěné ploše ve srovnání s jinými zdroji, čímž se minimalizuje zábor půdy potřebný pro výrobu elektřiny.

Pokud bychom chtěli nahradit 2 nové bloky v Temelíně fotovoltaikou, potřebovali bychom zabrat plochu 50 tisíc fotbalových hřišť a v případě větrných elektráren by to bylo skoro 180 tisíc fotbalových hřišť. Tak takový fotbal si opravdu představit nedovedu.

Jaderné elektrárny ve srovnání s ostatními zdroji vykazují také nízkou energetickou náročnost výroby a krátkou energetickou návratnost a mají také velmi nízkou surovinovou náročnost v poměru k jednotce vyrobené elektřiny.

Co se týče bezpečnosti provozu, tak moderní typy jaderných elektráren využívají pro chlazení reaktoru pasivní systémy nezávislé na akcích obsluhy a tím omezují riziko lidské chyby. Vždy a všude zdůrazňuji, že ještě před enviromentálními efekty je pro mě prvořadou prioritou bezpečnost. Byť v životě nelze se 100% jistotu vyloučit nic, tak míra pravděpodobnosti dopadu např. meteoritu na kontejment jaderné elektrárny je 1:500 miliónům, zatímco pravděpodobnost, že vyhrajete Jackpot ve Sportce je 1:14 miliónům – tedy více jako 35 krát vyšší.

Také ukládání „jaderných odpadů“ je z hlediska životního prostředí již technologicky dobře zvládnuté, nehledě k vývoji nových technologií tak, aby bylo možné použité palivo ještě dále energeticky využívat, protože z dnešního pohledu „vyhořelé palivo“ obsahuje stále ještě skoro 95% energie, kterou ale zatím neumíme využít.

Množství radiace vypouštěné při běžném provozu je víc než tisíckrát nižší, než záření z přírodních zdrojů. Podle Ústavu jaderného výzkumu v Řeži se jaderné elektrárny podílí na celkové dávce obyvatelstvu ČR pouze 0,04 %, zatímco radon v budovách 44 %, kosmické záření 14 % a lékařská zařízení 11 %.

Z pohledu ekonomiky je určující dlouhá doba životnosti jaderných elektráren (dnes běžně 60 let), vysoké investiční a k nim relativně nízké provozní náklady, to vše při vysoké době maxima. Investiční náklady tvoří převážnou část výrobních nákladů jaderných elektráren (cca 60 % oproti 30 – 35 % u uhelných a 15 – 20 % u plynových). Oproti tomu palivové náklady tvoří pouze malou část výrobních nákladů ve srovnání s uhelnými či plynovými elektrárnami a z toho vyplývá pouze minimální závislost výrobních nákladů jaderné elektrárny na cenách paliva. Jaderné elektrárny jsou i mezi jednotlivými typy nízkoemisních elektráren v porovnání výrobních nákladů na jednotku elektrické energie tím nejlevnějším způsobem snižování emisí skleníkových plynů.

Věcná diskuse o dostavbě třetího a čtvrtého bloku pro mě nemá ale jenom parametr ekonomický a ekologický, ale také významný parametr surovinové a energetické bezpečnosti a také politické nezávislosti naší země, což se samozřejmě odráží i v mezinárodním politickém kontextu.

Při růstu hrubého domácího produktu roste spotřeba elektrické energie, a to přes všechna úsporná opatření, ať už na straně spotřebičů nebo na straně například energetické náročnosti budov. V roce 2025, kdy by měly být třetí a čtvrtý blok Jaderné elektrárny Temelín podle schváleného harmonogramu prací spuštěny, bude Česká republika v současném energetickém mixu na energeticky neutrální úrovni a po tomto datu by byla energeticky deficitní - tedy stále víc závislá na dovozech.

Prolomení těžebních limitů by problém oddálilo maximálně o deset let. Pokud by Česká republika v této době dosluhující zdroje elektrické energie nenahradila, přišla by o energetickou a s ní spojenou surovinovou a potažmo ekonomickou nezávislost a bezpečnost. Pokud vezmeme v úvahu životnost nových bloků, která je cca 60 let, šlo by v podstatě o náhradu současných energetických zdrojů, které v tomto čase už nebudou funkční, a o zajištění dostatečného množství elektrické energie ze stabilního zdroje i pro příští generace.

Platí tady jednoduchý zákon – zvyšující se kvalita života s sebou nese rostoucí spotřebu elektrické energie. Využití jaderné energie je téměř nulovým emisním zdrojem a tou nejmenší zátěží pro krajinu a životní prostředí.

Výstavba 3. a 4. bloku JETe je tak pro mě vhodnou alternativou, z hlediska našich národních energetických zájmů - tedy zájmů našich občanů, dokonce alternativou prioritní.

Děkuji Vám za pozornost.

Zdroj: MŽP