Upuštění od sankce

Dopustil jsem se jako drobný podnikatel porušení zákona o odpadech, neboť jsem nevedl evidenci odpadů, vznikajících v mé provozně. Jiné nedostatky nebyly kontrolním orgánem zjištěny a sám inspektor konstatoval, že v provozovně mám pořádek a jde o drobnost formální povahy. Přesto bylo se mnou zahájeno správní řízení, byla mi uložena pokuta a neuspěl jsem ani u odvolání ani v rozkladové komisi ministra ŽP. Pokuta nebyla velká, ale považuji takový postup za nesprávný. Jaký na to máte názor?

    Prostudováním podkladů jsem zjistil, že šlo o starého pána, který se živil opravováním vysokozdvižných vozíků. Byl sám sobě mechanikem i šéfem a pracoval v dílničce úměrné objemu svých zakázek. Začínal podnikání v době, kdy ve vedlejším objektu, těsně přiléhajícím, fungoval autoservis, produkující zcela identické odpady jako postižený. A bylo mezi nimi dohodnuto, že není problém, aby si občasné mastné hadry nebo plastovou láhev od oleje hodil do jejich sběrných nádob. Situace logická leč z pohledu zákona nesprávná.
    Autoservis ovšem skončil a náš podnikatel začal být závislý sám na sobě. Převzal od autoservisu patřičné "shromažďovací prostředky" a vše ostatní potřebné vybavení tak, aby mohl fungovat samostatně. Převzal vše kromě evidence - protože nikdy žádnou nevedl a neměl tušení, že je takto potřebné úřadovat. Takže vše dělal tak, jak si myslel, že je to potřebné. Přišla Inspekce, konstatovala velmi pěkný provozní stav a jen pro úplnost se chtěla podívat na evidenci. Pochopitelně nebyla a nebylo ani povědomí, že něco takového je vůbec potřeba. Naopak nechyběla nabídka s omluvou pro neznalost, že si to okamžitě zařídí. Nabídka však nebyla vyslyšena.
    Inspekce zahájila s podnikatelem správní řízení a uložila mu nevelkou (pro něho zase nikoli tak nevelkou) pokutu podle příslušného ustanovení. A v odůvodnění přidala obvyklý výpočet, v tomto případě zvláště komický, jak malé procento z možného maxima, které zákon za takové "provinění" umožňuje, náš podnikatel dostal. Podnikatel se odvolal a odvolací orgán, vědom si okolností, uloženou částku snížil na polovinu, ale oprávněnost sankce potvrdil. Rozkladová komise, která obdržela podnikatelův podnět, podání odmítla, protože neshledala v předchozích krocích správních orgánů žádnou nezákonnost.
    Zákon o odpadech hovoří o sankcích v části desáté. V případě podnikatelů v hlavě I, v níž ve třech paragrafech specifikuje pochybení - porušení zákona a přiřazuje k nim v ustanovení § 66 horní stropy pro každou z pěti skupin - odstavců 1 až 5. V ustanovení § 67 hovoří o věcech procesních, v ustanovení § 68 potom především o toku peněz z těchto pokut. A dál už nic, tedy nic pro možnost, aby byla sankce odpuštěna. Podle mne bohužel.
    Těžko říci, proč takové ustanovení chybí. Třeba proto, že odpadové předpisy jsou ještě mladé a tak trochu divoké. Na rozdíl například od předpisů vodoprávních, které mají několikasetletou tradici a vědí, že mohou nastat i situace, kdy je třeba věci řádně vážit i podle jiných aspektů než jsou jen holá fakta a litera předpisů. I proto je ve vodním zákonu (nově, teprve v posledním z mnoha zákonů historických) uveden § 127, který se jmenuje upuštění od pokuty a stanovuje jasně podmínky, kdy je takový postup, i po prokázání porušení předpisu, možný. S ohledem na náš případ považuji za potřebné výsek z tohoto ustanovení citovat.
    Od pokuty se upustí, pokud:
    a) se povinná osoba dobrovolně přičinila o odstranění následků a
    b) přijala opatření zamezující dalšímu znečišťování nebo ohrožování vod a
    c) pokuta by byla nepřiměřeně tvrdá.

    Písmena a za prvními dvěma odrazy ukazují na potřebu splnit podmínky kumulativně, tedy vše naráz.
    Zkusme porovnat s naším případem.
    a) Pokud je "následkem", že chybí vyplněný formulář, s ohledem na charakter podnikání a minimální množství vznikajících odpadů bez povinnosti podávat hlášení, potom podnikatel nabídl, že vadu neprodleně odstraní.
    b) Nepřipadá v úvahu, protože zanedbáním evidence se životnímu prostředí nepochybně nic zlého nestalo.
    c) Nedokážu jednoznačně zhodnotit, ale s ohledem na okolnosti případu lze vidět i tuto podmínku jako splněnou.
    Takže v případě vodoprávních předpisů by měl náš podnikatel reálnou šanci na úspěch, tedy upuštění od pokuty. Což zákon o odpadech neumožňuje, přesto, že stav provozovny, jak konstatoval i kontrolní protokol, byl věcně bez závad.
    Co tedy s tím. Nemám informaci o tom, že by některé z kompetentních míst, tedy vláda či poslanecká sněmovna svojí aktivitou si byla vědoma této slabiny zákona a uvažovala o změně. Novel a tedy příležitostí již bylo dost. Budou jistě další, protože tato disciplína se "dynamicky vyvíjí", takže příležitost bude.
    Než ale něco takového bude, jak postupovat. Jsem zásadním odpůrcem "dohod" mezi dozorovými orgány a kontrolovanými subjekty. V drtivé většině nepřinášejí nic dobrého a jsou často příležitostí pro dosti nemravné obchodování. Na druhé straně jsem vždy byl pro hodnocení každého jednotlivého případu zvlášť, tedy individuálně s přihlédnutím k okolnostem. Myslím, že právě náš případ může sloužit jako příklad (setkal jsem se s několika podobnými), kdy lze postupovat způsobem, který umožní se pokutě vyhnout.
    Mnoho let jsem pracoval na dozorovém orgánu, mnoho let jsem "šlapal chodník". Dovolím si proto tvrdit, že i za těchto legislativně nepříznivých okolností se může konkrétní pracovník zachovat jinak, než se stalo v našem případě. Hovořím o prvotním úkonu, tedy o výstupu z terénní práce. V dalších krocích to už možné není. Za podmínku takového postupu osobně považuji:
    - odbornou kvalitu pracovníka, který dokáže rozeznat, co je a co není živornímu prostředí skutečně škodlivé;
    - osobní statečnost se kvalifikovaně postavit případné kritice;
    - společenské poměry v dozorovém orgánu, které musejí takový postup umožnit.
    Podle případů, které ve své praxi řeším a podle informací od kolegů soudím, že z těchto podmínek není v současnosti splněna ani jediná.


Odpověď:
    Na postupu správních orgánů, které Vám uložily za drobný přestupek pokutu podle zákona, jsem neshledal nic nezákonného. Ke spáchání deliktu skutečně došlo a pokuta Vám byla uložena právem. Jsem však velmi na pochybách, je-li takovýto postup jediný možný, jde-li tedy ve smyslu otázky o postup "správný".

Ing. Michael Barchánek
Soudní znalec v oboru odpadů
E-mail: barchosi@volny.c