Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038

Uhelná komise doporučila v pátek ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Po jejím jednání to oznámil jeden z předsedů komise, vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Rozhodnutí označil za kompromis, z 19 členů komise podle něj hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. Konečné slovo bude mít vláda. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologických organizací v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček řekl, že rok 2038 není jenom kompromisem v rámci všech skupin v Uhelné komisi, ale vychází z ekonomických i ekologických předpokladů budování nových zdrojů. Ve schváleném usnesení, které má ČTK k dispozici, komise uvádí, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti ČR. Komise se zmínila také o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Druhý z předsedů komise, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že během dnešního jednání komise podpořil konec využívání uhlí v Česku v roce 2033. Uvedl, že vzhledem k tomu, že zásadní proměna české energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl možný. Tiskové konference po jednání komise se Brabec neúčastnil, kvůli náhlé zdravotní indispozici byl odvezen na vyšetření do nemocnice.

Česká Uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Člen komise a první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) dnes uvedl, že součástí usnesení je také to, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně loni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.

Zástupci energetického průmyslu, těžařů, tepláren a oborových svazů vesměs označují doporučení konce využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR v roce 2038 za přijatelný kompromis. Podotýkají, že pouhé stanovení termínu ale nestačí a musí na něj navazovat další konkrétní kroky. "Svaz průmyslu a dopravy podpořil rok 2038. A to proto, že byť jsme měli řadu výhrad ke zpracovaným podkladům a jejich dostatečnosti, jsme spokojeni s odhlasovaným usnesením. Jsou v něm totiž podmínky útlumu, na kterých jsme trvali," uvedl první viceprezident svazu a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který je i členem komise.

Ekolog a člen komise Rovenský proti tomu označil ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 za "absurdně pozdní". Pro rozhodování podle ekologa chyběly potřebné analýzy dopadů této verze na veřejné zdraví i životní prostředí. Nebyla také řádná odborná debata a členové komise dostali návrh usnesení příliš pozdě, podotkli zástupci ekologů.

Liší se také politické názory. Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) považuje útlum uhlí v roce 2038 za kompromis. Podle předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) Uhelná komise selhala a rozhodla o ustrnutí na pozici fosilního skanzenu. TOP 09 podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové považuje za nejzazší možný termín ukončení pálení uhlí v elektrárnách rok 2033. Analytici připomínají, že rok 2038 stanovilo za termín konce uhlí také sousední Německo. Nevylučují, že kvůli situaci na trhu skončí uhlí dříve.