Udržitelnost jako součást DNA

ROZHOVOR Jaroslav Pašmik je vedoucí Centra managmentu udržitelnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze. Odpadové fórum s ním navázalo spolupráci v návaznosti na právě řešený pilotní projekt na Praze 7, jehož cílem je redukce a prevence textilního odpadu. Jaroslav Pašmik seznámil čtenáře Odpadového fóra s Centrem i s navrhovaným řešením, jak přistoupit k situaci vzrůstajícího množství textilního odpadu.

Jste vedoucí Centra managmentu udržitelnosti při Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak dlouho Centrum funguje? S jakým cílem bylo založeno?

Centrum je velmi mladé. Vzniklo zhruba před rokem v rámci Institutu excelence v managementu na Fakultě podnikohospodářské. Jeho cílem je s použitím naší expertízy pomáhat organizacím i jedincům řešit problémy udržitelnosti. Usilujeme také o to, aby se udržitelnost stala součástí DNA Vysoké školy ekonomické v Praze, stejně jako je tomu u jiných světově nejuznávanějších ekonomických škol.

Spolupracuje Centrum se soukromými subjekty?

Spolupráci s byznysem teď budujeme skrze předmět Management udržitelnosti, který jsem založil krátce před vznikem Centra. Tady se spolupráce rozjela docela rychle. Spolupracujeme se severskými korporacemi jako IKEA nebo SKANSKA, se špičkou leteckého průmyslu GE Aviation nebo s retailovými velikány, jako je TESCO. Dva projekty jsme také dělali s ČSOB a s nemovitostním komplexem Korunní dvůr. S IKEA jsme například spolupracovali na projektu sdílené ekonomiky v oblasti dopravy, a také jsme prozkoumávali možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem. S TESCO momentálně pracujeme na projektu zvyšování transparentnosti firmy v rámci Fashion Transparency Index. S ČSOB jsme se dívali na podmínky nastavení velkých úvěrů, který by měly potenciál pro snižování emisí CO2. S projektem Korunní dvůr jsme prováděli srovnávání různých certifikací udržitelnosti vhodných, a také jsme analyzovali možnosti nasazení energie z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že Centrum funguje jen jeden rok, asi nejsou nějaké reálné výstupy.

Máme reálné výsledky ve spolupráci ve firmách, kde řešíme problémy udržitelnosti. Ale máte pravdu, že toho zatím není hodně. Jsou to spíše menší věci, kdy třeba pomůžeme zpracovat kvalitní multikriteriální analýzu, aby firma mohla v udržitelnosti pracovat lépe a efektivněji. Nebo analyzujeme návratnost některých investičních opatření, které mají pozitivní vliv na životní prostředí. (Nemohu jít ale do velkých detailů, protože jsme vázáni mlčenlivostí, což mi znemožňuje mluvit o konkrétních datech.)

Jaké možnosti posunu byznys modelu z prodeje na pronájem jste prozkoumávali?

K tomu mohu říci jen obecně, že změna byznys modelu může zvýšit udržitelnost dopadů fungování firmy a zároveň jí přinést další profit. Může se třeba jednat o přechod z prodeje některých výrobků na jejich pronájem. Firma tedy prodává službu, přičemž výrobek je stále v jejím vlastnictví. To firmu motivuje k udržitelnější výrobě, protože čím déle výrobek slouží a zákazník je spokojen, tím déle může firma inkasovat za pronájem. Forma pronájmu navíc dovoluje firmě po skončení smlouvy výrobek znovu zpracovat. To se samozřejmě musí nejdřív namodelovat a propočítat. A na tom třeba pracují naše týmy.

ODPADOVÉ FÓRUM AKTUÁLNĚ - přehled obsahu:

• Rozhovor s Jaroslavem Pašmikem

• Polemika: Zákaz importu odpadů do Číny

• Když dělají dva totéž, není to totéž

• Předcházení vzniku stavebních odpadů v územích obcí a DSO Horažďovicko

• Nakládání s BRKO je smysluplné pokud je kvalitně zpracován a využit v zemědělství

• V oblasti předcházení vzniku odpadů jsme zas o krok dál

• V čem se můžeme poučit od Izraele?

• Lithium v Krušných horách – jak dále?

• Výskyt antibiotické rezistence na čistírně odpadních vod

• Dopady novely stavebního zákona

• Nakládání s čistírenskými kaly

• I příští rok nabídne OPŽP dotace na lepší hospodaření s odpady

• SEDITANK – automatický systém pro přípravu materiálu před anaerobní fermentací

• Jak omezit množství odpadů? Klíčová je prevence!

• Proces autorizace podle nařízení REACH

• Legislativní a dotační souhrn

PŘEDPLATNÉ / CENÍK INZERCE

Na která témata udržitelnosti se studenti Vysoké školy ekonomické zaměřují? Můžete nám prozradit nějaká témata studentských prací?

Jsem na VŠE jen krátce, takže teprve vypisuji témata kvalifikačních prací, do kterých ale studenti rychle dorůstají. Vypisuji témata zkoumající bariéry pro výkon v udržitelnosti v různých odvětvích ekonomiky, témata zabývající se výzkumem zvyšování profitability firem skrze management udržitelnosti, ale také témata zaměřená na management udržitelnosti současného města.

Zaznamenala jsem především Vaše projekty v oblasti textilního odpadu. Kdy jste hodnotili, zda sběrné kontejnery na textil, řeší problém textilního odpadu. Mohl byste mi vysvětlit, o co šlo?

To je takový pilotní projekt, který stále probíhá ve spolupráci s Prahou 7. Jeho cílem je napomoci redukci textilního odpadu, který vzniká v městských částech. Nejprve jsme zmapovali současnou situaci výroby a spotřeby textilu. Přišli jsme na to, že fenomén takzvané rychlé módy žene spotřebu rekordně vzhůru. Rychlá výměna módního textilu způsobuje vzrůstající množství odpadu, který se dnes řeší převážně sběrem do speciálních kontejnerů. Problém je v tom, že jen zlomek tohoto odpadu se upotřebí nebo zpracuje v místě spotřeby, tedy v Česku. Část končí ve spalovnách a velká část se prodává do rozvojových zemí, kde působí různé problémy. Rozhodli jsme se tuhle situaci nejen zkoumat, ale také iniciovat vznik konsorcia, které by jí dokázalo efektivně řešit. Proto jsme pozvali ke spolupráci Prahu 7, provozovatele kontejnerů POTEX, neziskovku Fashion Revolution a různé menší zpracovatele textilního odpadu. Cílem je najít společně způsob, který by pomáhal udržitelně zpracovat textilní odpad přímo v Česku. Teď jsme ve fázi sestavování konsorcia. Studenti k tomu zpracovávají projekt, který mapuje nejlepší příklady praxe ze světa. Jedna ze studentek by se tomuto tématu měla věnovat také ve své kvalifikační práci.

Ale prodej textilu do rozvojových zemí je často prezentován jako humanitární pomoc. Řešili jste tento problém s dotčenými subjekty?

Ano, řešili. Skutečnost je taková, že firmy, které textilní odpad prodávají dál, nad ním ztrácejí kontrolu při předání obchodníkům. Ze zahraničních výzkumů pak vyplývá, že textil končí například v Africe, kde je jeho užitek rozporuplný. Na jedné straně samozřejmě podporuje živobytí obchodníků a lidí, kteří třeba ten textil ještě perou, přebírají a distribuují, ale na druhou stranu likviduje místní textilní dílny a průmysl a zvyšuje odpad na skládkách. A protože v Africe není tenhle byznys příliš regulován, tak při importu dochází například k celním podvodům. O tomhle tématu dobře informuje například organizace Oxfam.

Textilní odpad by mohl být řešen nižší spotřebou, takový model přináší tzv. Slow fashion, o které jste již zmiňoval. Slow fashion má většinou jednu velkou nevýhodu, je velmi drahá, a tím nedostupná. Není to překážkou k nižší spotřebě? Znáte možnosti levné slow fashion?

To je rozšířený mýtus. Udržitelná nebo tzv. pomalá móda nemusí být nutně dražší. Osobně se snažím již několik let takto nakupovat a z vlastní zkušenosti mohu říci, že i nové kusy oblečení z certifikované bio-bavlny a různé lokální značky mají ceny docela konkurenceschopné. Nemohou ale soutěžit s tou nejlevnější produkcí, při jejíž výrobě se nehledí na žádné standardy ani kvality, ani bezpečnosti o férové mzdě pro šičky ani nemluvě. Kdo chce pomalou módu opravdu levně, tak to vlastně taky jde: Může se vypravit do second handu a počíhat si tam na nějaký pěkný kousek. Ale chce to alespoň elementární znalosti o vlastnostech a kvalitě materiálů.

Zdroj: Odpadové fórum 11/2017

Autor: Jana Drábková