Více času na podstatné
Udržet a pěstovat zdravé lesy je jedním ze způsobů, jak bojovat proti změnám klimatu
Lesy hrají klíčovou roli v našem ekosystému například tím, že pohlcují oxid uhličitý, který by jinak způsoboval oteplování planety. Europoslanci připravují návrhy, díky nimž by byly státy EU nuceny kompenzovat emise vzniklé kvůli odlesňování. Finální hlasování pléna přijde na řadu v září. Přečtěte si, co poslanci prosazují a proč jsou lesy tak cenné a důležité.
Lesy v EU pokrývají plochu 182 milionů hektarů, což představuje 43% půdy EU. Největší podíl na tom mají lesy finské, francouzské, německé, italské, polské, španělské a švédské: Zalesněné plochy těchto sedmi zemí tvoří dohromady víc než 70% lesních ploch unijní osmadvacítky. V jiných státech tak rozsáhlé lesní plochy nenajdeme, intenzita zalesnění je v EU různá.
Nejenom že může být procházka lesem příjemná a blahodárná, lesy mají také několik důležitých funkcí v našem ekosystémů: Chrání půdu před erozí, udržují koloběh vody v přírodě, upravují místní klima, poskytují úkryt a útočiště mnohým druhům a tím zajišťují jejich přežití a biodiverzitu. Zdravé lesy pohlcují ze vzduchu díky fotosyntéze oxid uhličitý a proto jsou klíčovým prvkem boje proti změnám klimatu.
Lesy EU pohlcují každý rok tolik, kolik odpovídá 10,9 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Naopak odlesňování, změna lesní půdy na ornou a zemědělství (chov dobytka i pěstování plodin) skleníkové plyny vytváří.
To, jak využíváme lesy a půdu, včetně změn ve využívání půdy, tvoří sektor, který jednak produkuje skleníkové plyny, ale je také schopný je pohlcovat. Tato oblast naší činnosti by měla podle europoslanců být zahrnuta do klimatické politiky Evropské unie a do mechanismu pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů.
Obecně jde o to podpořit země EU v udržitelném využívání lesů (například tím, že ty vykácené budou nahrazovat novými). Poslanci také vytkli cíl, aby od roku 2030 EU více skleníkových plynů pohlcovala, než produkovala. Zapadá to totiž do závazků, ke kterým se Evropa přihlásila podepsáním Pařížské dohody o klimatu.
Výbor pro životní prostředí hlasoval o příslušném návrhu nařízení 11. července, v září o něm bude rozhodovat celé plénum a na základě toho usnesení začne Parlament vést jednání s členskými státy. Cílem je, aby od roku 2021 měla Evropská unie právně závazný rámec.
V listopadu 2016 se Evropská unie připojila ke světové dohodě o klimatu a zavázala se mimo jiné snížit do roku 2030 emise nejméně o 40% v porovnání s rokem 1990 a to ve všech sektorech hospodářství. Kromě návrhu omezit emise vznikající v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví připravuje EU další legislativní opatření, která mají pařížské klimatické závazky převést do praxe:
- revize systému obchodování s emisními povolenkami, který se týká emisí z průmyslu