U kulatého stolu se diskutovalo kolem směrnice o jednorázových plastových výrobcích

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička uspořádal v úterý 28. srpna kulatý stůl, na němž probral se zástupci ze státního, soukromého i neziskového sektoru návrh směrnice o omezení některých plastových výrobků na životní prostředí. Evropská komise ho představila v květnu tohoto roku. Telička se k němu stal stínovým zpravodajem ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Cílem kulatého stolu bylo probrat především problematické body, vyslechnout si argumenty jednotlivých zainteresovaných stran a dojít ke vzájemné interakci i názorovému střetu. Z takovýchto setkání pak vznikají kompromisy a propracované argumenty, které může využít při tvorbě pozměňovacích návrhů.

“Cílem bude dokončit projednávanou směrnici do konce tohoto mandátu,” řekl v úvodu Telička, “myslím si, že je to reálné. Patří to totiž mezi tu část legislativy, na které je zájem, a to výrazný. A to i kvůli blížícím se volbám do Evropského parlamentu.” Termín pro odevzdání pozměňovacích návrhů, tedy 6. září, se navíc nezadržitelně blíží. 

V pražské kanceláři Pavla Teličky se tak v úterý sešli zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Institutu cirkulární ekonomiky, společností SUEZ a EKO-KOM, České asociace odpadového hospodářství i Hnutí Duha. Účastníci se shodovali v několika bodech, které považují v předkládané směrnici za problematické. Jedním z nich byl devadesátiprocentní cíl k recyklaci plastů do roku 2025, k jehož dosažení by bylo s největší pravděpodobností nutné zavést zálohový systém. Někteří z účastníků vyjadřovali znepokojení nad tím, že by tento druhý systém sběru mohl narušit efektivitu současného systému. 

Jako další problematickou oblast označovali účastníci zamýšlenou rozšířenou odpovědnost výrobců. Podle nich není nyní jasné, na koho by tato pravidla dopadla a kdo všechno by jimi mohl být zasažen. Minimálně by mělo dojít k většímu upřesnění toho, kdo je subjektem, na koho to dopadá a jaké budou mít takoví výrobci povinnosti. Probíralo se i několik praktických věcí - jak zajistit, aby držela víčka u flašek, nebo jak přistupovat k situaci, kdy výrobce sice začne používat papírová brčka, ale balí je do plastových sáčků.

“Myslím si, že je pozitivní, že tady dnes ani od jednoho z vás nezaznělo, že je špatně, že je tady nějaká směrnice. Jsem ale rád, že se nám podařilo rozproudit diskuzi, v rámci níž docházelo k poměrně výrazné shodě a k relativně vysoké míře pochybností u konkrétních témat,” dodal v závěru Telička.