U Havířova začala stavba továrny na baterie za miliardu

Společnost HE3DA v Horní Suché u Havířova zahájila stavbu továrny Magna Energy Storage (MES) na výrobu nejmodernějších baterií například pro elektromobily nebo energetické banky. Náklady na výstavbu závodu dosáhnou během dvou let 5,5 miliardy korun. Financovat ji bude investiční fond Battery Unite, za nímž je skupina českých investorů a který v první fázi poskytne miliardu korun. Ostrá výroba by se měla rozběhnout na konci roku 2019. Řekli to zástupci společnosti HE3DA. Továrna by podle nich v budoucnu mohla zpracovat prakticky celou produkci lithia vytěženého z Cínovce.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, navíc jsou podstatně menší než současné baterie. "Ta hala, to bude vyvrcholení technického vývoje deseti let. Dnes máme baterii, která díky nanomateriálům a díky své konstrukci je o mnoho bezpečnější a má levnější výrobu. S tím chceme prorazit," řekl Procházka.

V průmyslovém areálu po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché vzniknou dvě linky na výrobu akumulátorů s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů. Jedna linka bude produkovat půltunové padesátikilowattové baterie, které budou určeny pro těžkou energetiku, hlavně jako základní baterie vysokokapacitních úložišť. Tato úložiště budou jako energetické banky využívat například solární a větrné elektrárny. Druhá linka bude vyrábět baterie o kapacitě pět kilowatthodin nebo i menší, které budou sloužit jako rychlá záloha proudu pro vykrývání špiček či výpadků.

Závod bude mít roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny. Předseda představenstva MES Václav Binar řekl, že se ale plánuje rozšíření kapacity až na 15 gigawatthodin, přičemž do budoucna je na území slezského brownfieldu reálné rozšíření až na 30 gigawatt. Plně robotizovaná továrna má být nejekologičtějším provozem svého druhu na světě. Akumulátory budou určeny hlavně na export.

Procházka řekl, že za dva roky bude v závodě pracovat 250 kvalifikovaných lidí, po rozšíření výroby pak další stovky. "Začneme s cizím lithiem, ale chceme přejít kompletně na domácí. Jenom ta první hala bude zpracovávat čtvrtinu, později třetinu, a ta o mnoho větší hala, která se pak bude stavět, tak fakticky by spotřebovala celou produkci lithia z Cínovce," řekl Procházka.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba řekl, že cílem ministerstva je zajistit finální výrobu ze všech surovin, které se v ČR dají vydobýt, případně recyklovat, a jednou z nich je právě lithium z Krušných hor. "Pokud je tu máme, je nezbytně potřeba, aby se na území České republiky zpracovávalo nejen do úrovně polotovarů, to jsou ty různé uhličitany lithné a další věci, ale až do stádia finálního produktu, to znamená prakticky použitelné baterie," řekl Koliba.

Podle Procházky by bylo ideální, kdyby se na zpracování lithia do aktivních materiálů podílely české chemičky. "Zde by ty materiály šly do baterií, odsud do celého světa a vracely by se. My hodláme vykupovat jádra po skončení životnosti baterií a tady je recyklovat, takže co by se vyváželo, je čistě jenom přidaná hodnota, to znamená ekonomičtěji už to asi nejde," řekl Procházka.