Třinecké železárny vypouští pouze 1 % tuhých emisí oproti 60. létům, mají i vlastní nornou stěnu

Snaha o maximální využití odpadů, instalace nejmodernějších technologií na snižování ekologické zátěže z průmyslu, dodržování všech emisních limitů, čištění odpadních vod a řadu dalších aktivit zaměřených na ochranu životního prostředí mohli na vlastní oči vidět vybraní studenti a pedagogové středních škol z Třince, Českého Těšína, Havířova i Frýdku-Místku.

Minulý týden přijeli do třinecké hutní firmy na speciální exkurzi. Během ní se třiadvacet návštěvníků mohlo přesvědčit o tom, co vše výrobní firma v rámci ekologických činností dělá. „Novinkou pro mne bylo zjištění, že železárny provozují na vlastní náklady stacionární nornou stěnu, která v případě úniku nebezpečných látek kdekoliv výše na vodním toku, zabrání dalšímu šíření,“ uvedl během diskuse jeden z pedagogů.

Kromě návštěvy norné stěny v Konské si skupinka studentů s učiteli prohlédla také koncovou čistírnu odpadních vod, absolvovala ukázku běžného měření emisí do ovzduší, prohlédla si také laboratoře vod, centrální sklad maloobjemových odpadů. „Snažíme se vnímat odpady jako materiál, takže pokud se dají využít, zpracováváme je následně v rámci uzavřeného výrobního cyklu,“ podotkl během následné diskuse odboru Ochrana životního prostředí v TŽ Radim Klimša. Dodal, že Třinecké železárny mají od roku 2001 zaveden Environmentální systém řízení, který se promítá do všech procesů výroby a zejména do péče o životní prostředí.

„Péče o životní prostředí je nejenom naším zájmem a společenskou odpovědností, ale přímo i požadavkem našich zákazníků, zejména ze segmentu automobilového průmyslu. Důkazem, že se nám v této oblasti daří, je například množství vypouštěných tuhých emisí, které za poslední období kleslo natolik, že činí pouze 1 % toho, co bylo vypouštěno například v 60. letech,“ podotkl ředitel pro personalistiku a administrativu Ivo Žižka. Připomněl, že česká ocelářská firma s největším podílem výroby oceli v ČR letos pokračuje v investicích do odprášení v řádech několika miliard korun, které znamenají instalaci špičkové technologie látkových filtrů na zařízeních, kde dochází k největší prašnosti.

„Jedou takové filtry pořád, nebo je vypínáte?“ zeptala se jedna z přítomných studentek. „Provoz filtrů jede samozřejmě souběžně s provozem odprašovaného zařízení, neboť je přímo navázaný na výrobu. Dokud běží výroba, běží i filtry. Navíc na nejvýznamnějších zdrojích znečišťování probíhá kontinuální měření emisí se záznamem naměřených hodnot. Účinný a souběžný provoz filtrů je předmětem pravidelných kontrol orgánů státní správy a k žádnému vypínání proto rozhodně nedochází,“ odpověděl Radim Klimša. Doplnil, že veškeré výrobní provozy v Třinci jsou zmodernizované a splňují přísné požadavky BAT, tedy nejlepší dostupné technologie.

V podobně zaměřených exkurzích budou Třinecké železárny pokračovat. Jejich smyslem je poskytnout pedagogům a mladé generaci dostatečné informace o tom, jak v dnešní době v průmyslovém podniku vypadá péče o životní prostředí a kam jsou snahy o zlepšení podmínek života obyvatel v regionu směřovány.

Čtěte také:

Dvě tuny odpadů, to je výsledek čištění koryta řeky Olše

Zelený filtr v podobě stromů má významně pomoci k zachycení částic prachu.