Tři čtvrtiny Čechů nejsou spokojeni s mírou recyklace vytříděného plastu. Vadí jim i pohozené odpadky v přírodě

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou bohužel v České republice nepříjemnou realitou. Z nedávného průzkumu agentury IPSOS pro Iniciativu pro zálohování vyplynulo, že pohozené odpadky trápí téměř celou populaci.

Nejviditelnější odpadovou položkou, kterou lze v českých luzích a hájích nalézt, jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. 9 z 10 Čechů věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky by výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tři čtvrtiny Čechů jako problém vnímají také nízkou míru recyklace vytříděného plastu, radost lidem nedělají ani přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich.

Češi jsou v třídění velmi důslední, alespoň nějaký odpad doma třídí na 94 % Čechů. Problémem ale zůstává, že z vytříděného plastu se recykluje ani ne polovina. „Většina Čechů si myslí, že minimálně polovina vytříděného odpadu se recykluje. Logicky se tak více než třem čtvrtinám z nich nelíbí, že vytříděného plastu se recykluje pouze 42 %. Spokojení nejsou ani s tím, že mnoho odpadků končí ve volné přírodě, s odhozeným odpadem v přírodě má zkušenost téměř každý Čech,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Čísla se podle Havligerové shodují napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky.

Z průzkumu dále vyplynulo, že kromě vysokého zastoupení nápojových obalů Češi v přírodě často nachází obaly od jídla, tašky nebo igelitky. Velké zastoupení mají podle respondentů také skleněné lahve a plastové kelímky.

Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť.

Pohozené odpadky Čechy nenechávají v klidu, zhruba polovina je sbírá, aby přírodu uklidili. Se zálohou by se ochota sbírat odpad v přírodě zvýšila. „Zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s litteringem, tedy odpadem pohozeným ve volné přírodě. Například v Litvě se množství pohozených nápojových obalů snížilo o 95 % už po dvou letech od zavedení zálohového systému,“ uvedla Kristýna Havligerová a dodává: „90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech.”

Žluté kontejnery přetékají

Jako problém vnímají Češi také přeplněné kontejnery na tříděný odpad. Alespoň jednou za měsíc narazí na přeplněný žlutý kontejner třičtvrtě Čechů. 2 z 5 Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýká s odpadem okolo samotných kontejnerů. „Nepořádek kolem kontejnerů je bohužel častým nešvarem. Zavedení zálohového systému by pomohlo omezit pohozené odpadky nejen ve veřejném prostoru, ale i v přírodě, kde škodí životnímu prostředí nejvíce,“ uzavírá Havligerová.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Co je littering?

Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky.
Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.