Více času na podstatné
Trestná činnost proti životnímu prostředí: Poslanci přijali rozšířený seznam trestných činů a sankcí
Nový seznam trestných činů proti životnímu prostředí bude zahrnovat nezákonný obchod se dřevem či nadměrné čerpání vodních zdrojů. Horní hranice trestní sazby u nejzávažnějších činů bude činit nejméně deset let. Pokuty pro společnosti až do výše 5 % jejich celosvětového obratu nebo 40 milionů eur. Trestné činy proti životnímu prostředí představují čtvrtou největší trestnou činnost na světě.
Nový právní předpis, o němž Parlament uzavřel předběžnou politickou dohodu s Radou 16. listopadu 2023, poslanci přijali 499 hlasy (100 bylo proti a 23 se zdrželo hlasování). Směrnice obsahuje aktualizovaný seznam trestných činů, včetně nezákonného obchodu se dřevem, nadměrného čerpání vodních zdrojů, závažného porušování právních předpisů EU v oblasti chemických látek a znečištění z lodí. Poslanci se postarali také o zavedení tzv. kvalifikovaných trestných činů, za něž budou kvůli jejich závažnosti ukládány vyšší tresty. Jedná se o činy, které mají za následek například rozsáhlé lesní požáry nebo rozsáhlé znečištění ovzduší, vody a půdy, což vede ke zničení ekosystému srovnatelnému s ekocidou.
Tresty sahají od pokut až k odnětí svobody
Trestné činy proti životnímu prostředí spáchané jednotlivci a zástupci společností by podle nových pravidel měly být trestány odnětím svobody v závislosti na tom, jak dlouhodobé, závažné či nevratné škody způsobí. Horní hranice trestní sazby za kvalifikované trestné činy je stanovena nejméně na osm let, v případě úmyslně spáchaných trestných činů, které způsobily smrt osoby, nejméně na deset let. U některých dalších trestných činů musí horní hranice trestní sazby činit nejméně pět let.
Všichni pachatelé budou mít povinnost obnovit původní stav životního prostředí či nahradit náklady spojené se způsobenou škodou. Mohou jim být rovněž uloženy pokuty. V případě společností tyto pokuty dosáhnou 3 nebo 5 % jejich ročního celosvětového obratu, případně 24 nebo 40 milionů eur v závislosti na povaze trestného činu. Členské státy se budou moci rozhodnout, zda budou stíhat trestné činy, k nimž nedošlo na jejich území.
Povinnost členských států organizovat odbornou přípravu a shromažďovat údaje
Poslanci trvali na tom, že oznamovatelům trestných činů proti životnímu prostředí by měla být v souvislosti s trestním řízením poskytována podpora a pomoc. Parlament se rovněž zasadil o to, aby členské státy organizovaly specializovanou odbornou přípravu pro policii, soudce a státní zástupce, připravily vnitrostátní strategie a pořádaly osvětové kampaně zaměřené na boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Údaje shromážděné vládami zemí EU o trestných činech proti životnímu prostředí by měly pomoci tento problém lépe řešit a sloužit Komisi jako podklady pro to, aby své údaje mohla pravidelně aktualizovat.
Další postup
Směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy budou mít dva roky na to, aby ji promítly do svého vnitrostátního práva.
Souvislosti
Trestná činnost proti životnímu prostředí je čtvrtou nejrozsáhlejší trestnou činností na světě a vedle obchodování s drogami, zbraněmi a lidmi je jedním z hlavních zdrojů příjmů organizovaných zločineckých skupin. V prosinci 2021 předložila Komise návrh na posílení ochrany životního prostředí v EU prostřednictvím trestního práva s cílem řešit rostoucí počet trestných činů proti životnímu prostředí.