Tichá skládková loupež

Na české skládky se ukládají spousty odpadu „zadarmo“, tedy aniž za to skládkovací firma zaplatí příslušným obcím a Státnímu fondu životního prostředí. Jak je to možné? Odpad se prostě označí jako „materiál na technické zabezpečení skládek“ nebo „konstrukční prvky skládky“. Obce tak přicházejí o značné peníze.

„Je zde možno vidět značný finanční únik z neodvedených poplatků, který osobně odhaduji na stovky milionů ročně,“ říká Zdeněk Horsák, generální ředitel Suez Česká republika.

Firma sama rovněž provozuje šest skládek, nicméně svůj byznys přesouvá k technologiím na další využití odpadů a od firem, které žijí téměř výhradně ze skládkování, se distancuje. Ministerstvo životního prostředí, pod něž problematika odpadů spadá, potvrzuje, že problém je dlouhodobý a jeho řešení zatím nenašlo. Prostřednictvím České inspekce životního prostředí proto alespoň přitvrdilo při kontrolách.

Za to, že na svém území strpí skládku, dostala Čáslav loni od skládkařské firmy AVE 13,5 milionu korun. Jenže Česká inspekce životního prostředí skládku zkontrolovala a dala firmě dvoumilionovou pokutu za to, že druhy odpadu nevykazuje tak, jak má. Čáslav teď bude chtít od AVE doplatit stovky milionů korun na poplatcích.

Chybějící poplatky má doměřit Krajský úřad Středočeského kraje. Čáslavská radnice přitom odhaduje, že jen za loňský rok by mělo jít o 237 milionů korun. Další peníze bude AVE muset zaplatit Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).

Fond vybírá poplatky za ukládání nebezpečných odpadů. Celkovou částku zatím neodhadl, nicméně při poplatku šest tisíc korun za tunu (část jde obci, větší část fondu) a množství špatně vykázaného odpadu by mu firma měla doplatit zhruba 429 milionů korun.

Tuzemské obce předloni získaly na skládkovacích poplatcích od provozovatelů skládek více než 1,5 miliardy korun. Jenže to vypadá, že by to mohlo být výrazně víc, pokud by skládkaři hráli podle pravidel.

Kontrola skládek je prioritou
Někteří provozovatelé skládek se podle ministerstva životního prostředí opakovaně snaží obcházet zákon a nezpoplatňovat odpad tím, že ho překlasifikují na „technické zabezpečení skládek“. „Problematiku technického zabezpečení skládek a takzvaných konstrukčních prvků skládek intenzivně řešíme,“ uvedla mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Ministerstvo proto dalo České inspekci životního prostředí za úkol skládky kontrolovat prioritně. O kolik peněz takto stát a obce přicházejí nicméně zatím resort odhadnout neumí.

AVE dostala od inspekce za poslední dva roky celkem tři pokuty, dohromady ve výši čtyř milionů korun. Důvodem byly nepravdivé a neúplné údaje ohledně vykazování odpadů a neodvedení dostatečné finanční rezervy na rekultivaci, a to v Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Mšeně a Hořovicích.

Společnost AVE jakékoliv pochybení odmítá. „Inspekce se nám snaží dát pokutu za to, že jsme vedli špatně evidenci. Tvrdíme, že jsme ji vedli dobře,“ říká Roman Mužík, jednatel odpadové společnosti AVE. Ta je dceřinou firmou rakouské AVE patřící do skupiny EP Industries Daniela Křetínského.

Podle Mužíka firma na technické zabezpečení, tudíž bez poplatku, použila jen dovolené množství odpadu, tedy do 20 procent z celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce.

„Můžeme jít nad tento limit a další odpad použít na konstrukční prvky skládky, máme na to povolení od krajského úřadu a je to v souladu se zákonem o odpadech,“ argumentuje jednatel. Firma na skládce z tohoto titulu bezplatně ukládá zeminy znečištěné těžkými kovy, strusky a škváry. Jde z velké části o odpad ze sanace ekologických zátěží. Tyto zakázky firma vysoutěžila
u ministerstva financí, protože nabídla nejnižší cenu.

AVE už musela pravomocné pokuty zaplatit a současně se proti nim odvolala. Nejprve k ministerstvu životního prostředí a poté k Městskému soudu v Praze. Jelikož neuspěla, nyní se proti pokutám brání u poslední instance – Nejvyššího správního soudu.

Mužík věří, že ani krajský úřad, který má rozhodnout už v prosinci, nic nedoměří. „Jinak je to na mezinárodní arbitráž, máme sídlo ve Vídni,“ dodává s odkazem na rakouskou mateřskou firmu. Arbitráž totiž mohou se státem vést jen investoři se sídlem v zahraničí.

Marný boj ministerstva
AVE není jedinou firmou, které se týkají problémy s obcházením poplatků. „Ministerstvo vede s některými skládkařskými společnostmi několik soudních řízení,“ uvedl resort. Nedokázal už ale obratem firmy jmenovat, musel by se totiž obrátit na své odbory na konkrétních krajských úřadech.

Jak vůbec obec zjistí, jestli ji skládková firma na poplatcích nešidí? Ministerstvo se odvolává na zákon, podle kterého kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. Obecní úředníci se tak mohou vydat na skládku na kontrolu. Potřebují však také know-how k tomu, jak machinaci s odpadem odhalit a prokázat.

Ministerstvo životního prostředí se zatím málo účinně pokoušelo věc řešit opakovanou úpravou legislativy. Už v roce 2014 proto změnilo u technického zabezpečení skládek podmínku 20 procent objemu odpadu na 20 procent hmotnosti odpadu – to kvůli lepší kontrolovatelnosti. A v následující novele přesněji vymezilo, co smí být na technické zajištění použito.

K dalšímu zpřísnění má dojít s novou legislativou, kterou bude v listopadu schvalovat vláda. Stojí v ní, že se nově i za technické zabezpečení zavede poplatek, který budou skládkaři platit obcím.

Zdroj: MF DNES