Termické zpracování odvodněných kalů z ČOV Otrokovice

Akciová společnost Toma v Otrokovicích plánuje ve svém areálu vybudovat zařízení na termické zpracování a energetické využití čistírenských kalů. Toto zařízení bude mít pozitivní přínos na snížení frekvence dopravy a také pro nakládání s odvodněným kalem v čistírně odpadních vod v Otrokovicích. Společnost Toma a.s. takto hodlá vyřešit problémy s přepravou tisíců tun odpadu ročně do cizího regionu na skládku, množství se sníží na 600 tun. Toma plánuje výstavbu zařízení spolufinancovat dotací, přičemž výstavba by měla trvat 12 měsíců. Stavební povolení společnost již obdržela.

Za současného stavu produkuje ČOV v Otrokovicích cca 5000 - 7500 t odvodněných čistírenských kalů ročně. Odvodněné kaly jsou odpadem, který je nyní odstraňován v souladu se zákonem o odpadech. Jsou krátkodobě skladovány na zpevněné ploše přilehlé k objektu kalového hospodářství a odváženy k likvidaci na zabezpečené skládky.
Záměrem společnosti TOMA a.s. je vybudovat v areálu ČOV na stávající zpevněné ploše přilehlé k objektu kalového hospodářství zařízení na "Termické zpracování a energetické využívání čistírenských kalů".

Ze stávající odstředivky ve 2. podlaží objektu kalového hospodářství bude odvodněný kal dopravován potrubím do mezioperačního zásobníku o kapacitě 100 t, který slouží jednak pro homogenizaci kalů, jednak jako vyrovnávací prvek pro zajištění plynulosti provozu technologického celku. Zásobník je zateplen a při poklesu teploty v zimním období elektricky vyhříván. Je navržen jako podjezdný a jeho konstrukce umožňuje havarijní vyprázdnění.
Ze zásobníku bude kal dopravován šnekovým dopravníkem do haly. V hale je umístěna linka termického zpracování, sestávající z fluidního reaktoru a linky čištění emisí.

Linka začíná podávacím provozním zásobníkem o kapacitě 6 t. Tento zásobník je odsáván a tím udržován v podtlaku pro zamezení šíření pachů.
Z podávacího zásobníku je kal dopravním systémem dopraven na spodní úroveň fluidní vrstvy reaktoru. Zde se kal nejprve suší a následně částice kalu, schopné reakce, reagují s kyslíkem spolu s přivedeným zemním plynem nebo bioplynem. Fluidní vrstvu (písek) je nutno doplňovat (cca 60 kg/den).
Emise z fluidního reaktoru procházejí tepelným výměníkem a následně linkou čištění emisí, do které je vřazen další výměník tepla plyn-plyn, ve kterých je ohříván i reakční vzduch pro fluidní reaktor. Součástí je i výměník plyn-topná voda, ve kterém je ohřívána topná voda pro další využití pro vytápění areálu. Do linky čištění emisí jsou dávkována aditiva, tj. vápenný hydrát (cca 10 kg/hod) a aktivní uhlí (cca 2,5 kg/hod). Mezi stupni dávkování sorbentu jsou umístěny reaktory, v kterých jsou plynné emise ochlazovány a vlhčeny odparem rozprášené vody cca 1 m3/hod). Plyny jsou dále vedeny přes tkaninový filtr, který z nich odloučí tuhé látky, tj. popílek a látky, které byly do procesu přidány. Vyčištěné emise jsou dále vedeny přes odtahový ventilátor do komína. Koncentrace určených znečištujících látek v emisích je trvale sledována kontinuálním měřením. Odpadem z procesu je zpracovaný kal, který je dopravován do mobilního kontejneru vně haly a odvážen k likvidaci.

Z hlediska bezpečnosti (únik plynu) je navržen detekční systém a jeho automatické zajištění zásahu- spuštění havarijního větrání' uzavřeni havarijních uzávěrů na přívodech zemního plynu i bioplynu umístěných před objektem.

Zpracovatelská kapacita linky bude ve výši 5000 až 7500t čistírenského kalu ročně.

Provoz linky se předpokládá nepřetržitý. Je řízen automatickým řídícím systémem a nevyžaduje trvalou obsluhu, pouze občasný dohled.
Po stavební stránce je celá technologie umístěna do lehké ocelové, opláštěné a zateplené haly o půdorysných rozměrech 24,15 x 12,16 m a výšce hřebene 14,75 m. Hala je vybavena zdroji tepla pro temperaci v době provozních přestávek v zimním období. Pro odvětrání tepelných zisků v letním období je vybavena vzduchotechnikou. V hale bude umístěna přízemní vestavba strojovny vzduchotechniky, velín, ve kterém je umístěn řídící systém, a sociálního zařízení pro obsluhu.

Termické zpracování odvodněných kalů v jednoúčelovém spa|ovacím zařízení má pro nakládání s odvodněným kalem v čistírně odpadních vod v Otrokovicích pozitivní přínos:

• dojde k vyřešení problémů s přepravou 5000 t odpadů ročně do cizího regionu na skládku, množství se sníží na 600 t
• jinak obtížně využitelný odpad s vysokým obsahem organického uhlíku sníží podstatně zábor místa na skládce, což je plně v souladu s plánem odpadového hospodářství ČR a s potřebami zajistit do budoucna omezení množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky
• bude vyřešen problém s dodržováním požadované hygienizace kalů, nebot' tato operace zamezuje
• u kalu dosažení parametrů pro uložení na skládky zcela jinou alternativou k hygienizaci kalů je
• potom právě jejich spalování

Technologické parametry a řízení jednodruhového spalovacího zařízení lze optimalizovat určitě snadněji, než pokud by se jednalo o spalovnu různorodých odpadů. Současnou situaci v odstraňování kalů na ČOV Otrokovice je možno chápat jako provizorium, bez perspektivy do budoucna!
Vybudování skládky svého času v cizím regionu se záměrem ukládat zde kaly z Otrokovic bylo poplatné požadavkům tehdejší doby a také požadavkům tehdejší legislativy. Ta se mezitím změnila, především ve směru omezování množství odpadů ukládaných na skládky s důrazem na snížení množství biologicky rozložitelných odpadů. Neexistovaly také požadavky Státního zdravotního ústavu na tzv. hygienizaci kalů, která narušuje stabilitu jejich výluhů, což nesmírně komplikuje, ba přímo znemožňuje jejich uložení na skládky, přičemž proces hygienizace je také doprovázen nežádoucím zápachem.
Spalování je tedy jediným možným řešením, které přinese perspektivní způsob odstraňování čistírenských kalů a jejich energetické využití a přitom ho lze realizovat tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování životního prostředí v Otrokovicích.

Zdroj: Toma a.s., ČTK